I když se v posledním roce spekuluje o tom, kde leží hranice růstu české a evropské ekonomiky, logistika a doprava, coby důležitý indikátor budoucího stavu hospodářství, zatím nevěští nic zásadně špatného. Ceny fullservisu postupně rostou, lidí se stále nedostává a o automatizaci a robotizaci se již nemluví jako o řešení vzdálené budoucnosti.

Vyšší mzdy se projevují v cenách fullservisu

Rok 2019 byl charakteristický růstem personálních nákladů, který se zřejmě nezastaví ani v roce 2020. Dále jsme byli svědky další koncentrace trhu a rovněž i posilování trendu automatizace a robotizace.

Uplynulý rok se z pohledu fullservisu nesl na vlně další koncentrace, a to nejen v České republice, ale také v Evropě a na světovém logistickém trhu. Připomenout si můžeme například propojení společností DSV a Panalpina. S koncentrací souvisejí procesní změny, respektive jejich další racionalizace. „Na vše je méně času, proto firmy preferují silné partnery, kteří jim v jejich byznysu pomohou a postarají se o celý supply chain. Práci a čas šetří také postupující digitalizace. Předpokládáme, že se objednávání přeprav, sledování zásilek, fakturace postupně sjednotí do jednoho centrálního systému,“ říká Tomáš Holomoucký, ředitel společnosti DB Schenker.

Nad dalšími trendy a bilancí roku 2019 se zamýšlí i Kateřina Rázlová, ředitelka automobilové divize DHL Supply Chain: „Logistika, stejně jako řada dalších odvětví, prochází významnými změnami v důsledku působení řady faktorů. Mezi nejdůležitější patří bouřlivý rozvoj digitalizace, automatizace, umělé inteligence, rozšířené reality a dalších vyspělých technologií. Některé nové systémy se již staly běžnou součástí pracovních procesů v našich skladech.“ Podle ní je cílem většiny těchto opatření další zvyšování efektivity logistických procesů.

Zelená logistika bez marketingu?

Stále zásadnějším faktorem je environmentální ohled, který však není pouze deklaratorní, ale má přímé dopady do logistické praxe. „Pozorujeme, že ekologie u našich zákazníků už není jen marketingovým nástrojem, ale skutečným cílem. Pro logistiku to znamená důsledné snižování energetické náročnosti všech procesů v čele s přepravou a s tím souvisejících emisí, ale také optimalizaci spotřeby materiálů, například v oblasti obalů a jejich opětovného využívání, resp. recyklace,“ uvádí Kateřina Rázlová. Zároveň upozorňuje, že nelze očekávat revoluci a překotnou změnu, základy fungování dodavatelských řetězců budou ještě delší dobu neměnné.

Logistika a doprava jsou samozřejmě úzce provázány se stavem ekonomiky. Navzdory oslabení růstu a poklesu ekonomické aktivity také u našich klíčových obchodních partnerů v zahraničí byly minimálně první tři kvartály roku 2019 vcelku příznivé. „Zaznamenáváme pozitivní výsledky ve všech segmentech našich služeb. Velkou měrou se na výsledcích podílejí pozemní přepravy a roste také podíl kontraktní logistiky,“ potvrzuje Daniel Knaisl, jednatel skupiny Geis. Nastíněný obraz je však pouze jednou stranou mince.

Tou „temnou“ stranou je například trvající nedostatek pracovní síly. „Je to zásadní faktor ovlivňující oblast logistiky. Bohužel neočekáváme, že se v roce 2020 situace výrazně vylepší, spíše naopak. Nedostatek kvalifikované pracovní síly se ještě prohloubí,“ předpokládá Petr Ščuka ze společnosti Austromar. Podle zkušeností z trhu se nedostává prakticky žádných pracovníků, kteří zajišťují logistiku v praxi – manipulační dělníci, dispečeři a kritický nedostatek je u řidičů. „Je také stále složitější najít solidní dopravce a domluvit se na korektních cenách. Růst mezd a dalších režijních nákladů negativně ovlivňuje efektivitu logistických služeb, a zákazníci tak musí chápat a akceptovat i pravidelné zvyšování cen,“ míní Daniel Knaisl.

Ceny postupně rostou

Poskytovatelé logistických služeb čelí na jedné straně vyšším nárokům v mzdové oblasti a nedostatku potřebných profesí, ale přitom musí soustavně modernizovat, aby drželi krok s dobou. Zákazníci B2B, a především B2C považují za samozřejmost bezchybné skladování a dopravu v co nejrychlejším čase, což znamená investice do technologií, IT, sledovacích nástrojů apod.

Tyto faktory se zřejmě více projeví i v roce 2020. „Ze strany zákazníků postupně dochází k akceptování možností logistického trhu, a to v oblasti služeb i cenotvorby. Logistické firmy nedokážou dlouhodobě absorbovat růst režijních nákladů, stávající ceny se tedy i nadále budou posunovat na úroveň, která umožní i rozvoj a modernizaci,“ podotýká Daniel Knaisl. Podle něj automatizace a robotizace sice vedou ke snížení podílu lidské práce, ale v krátkodobém horizontu problematickou situaci na personálním trhu nevyřeší. A je vůbec otázka – spíše futurologická – zda při soustavném nárůstu objemu zboží i služeb se nůžky mezi disponibilní pracovní silou a potřebou trhu nerozevřely už definitivně.