Češi jsou pověstní svým skepticismem vůči „novotám“ a (nejen) v tuzemsku se tak o Průmyslu 4.0 dlouze debatovalo. Je tento koncept realitou, nebo chimérou, případně pouhou marketingovou bublinou? Postupem času se stále jasněji ukazuje, že komplexní přeměna výroby i logistiky směřující k digitalizaci a automatizaci včetně využití robotů – ať už tento trend či spíše celou sadu vzájemně propojených trendů nazýváme jakkoli – je těžko zpochybnitelná. Její praktická akceptace může ve firmách představovat už nejen konkurenční výhodu, ale svým způsobem nutnost.

Automatická identifikace se dál rozvíjí

K postupující digitalizaci v odvětví logistiky významným způsobem přispívá rozvoj prvků automatické identifikace zboží. Kromě stále rozšířenějších 2D kódů, jež jsou oproti „klasickým“ čárovým 1D kódům nosičem pro komplexnější informaci, se uplatňují také různé senzory a pokročilé snímače, zejména kamerové.

Vývoj v oblasti automatické identifikace je ovlivňován několika zásadními faktory. „Jednak je to snaha o zvyšování produktivity, tj. automatizace a zrychlení všech procesů ve výrobě či skladu. Druhým zásadním faktorem je legislativa nařizující uvádět stále více informací o výrobku, například jednoznačná identifikace léčiv nebo cigaret,“ vysvětluje Luboš Doležal, obchodní ředitel společnosti KODYS. Opomenout nelze ani tlak spotřebitelů na informace o výrobku, a to jak ohledně složení výrobku, tak třeba i pokud jde o energetickou hodnotu u potravin či původ surovin.

Z hlediska čárového kódu se pro označování spotřebitelských jednotek nadále nejvíce využívají 1D kódy, zatímco pro označování skupinových balení, palet či „sdružených“ informací, jako je typové číslo, výrobní číslo a datum výroby, se rozšiřuje využití 2D kódů. Ve snímání čárových kódů došlo v nedávné době k výraznému technologickému posunu. Dříve bylo snímání založeno primárně na bázi rozmítaného laserového paprsku. V souvislosti se zdokonalením technologií se v současnosti používají tzv. „imagery“, které fungují na podobném principu jako kamery. Luboš Doležal popisuje přínosy: „Výhoda této technologie spočívá ve schopnosti číst kód v ploše, tj. 2D imagery umějí bez problémů přečíst 1D i 2D kód se srovnatelnou rychlostí.“

V uzavřených systémech se uplatňuje i RFID

Pro evidenci a sledování toku vratných obalů se rozšiřuje využití technologie radiofrekvenční identifikace (RFID). „Toto ale primárně platí pro vratné obaly na úrovni přepravek či boxů v rámci uzavřeného dodavatelského řetězce. Příkladem mohou být nové standardy pro označování subdodávek v oblasti automobilového průmyslu, kde bude využívána technologie RFID, nebo využití speciálních DotCode pro již zmíněné označení tabákových výrobků,“ vyjmenovává Luboš Doležal.

RFID je vůbec poměrně diskutovaným a „kontroverzním“ tématem. Existují příznivci této technologie, ale stejně tak i skeptici. „Pro RFID platí, že jeho největší výhoda je zároveň jeho nevýhodou. Možnost čtení více tagů najednou, např. při jednoduché inventarizaci, přináší zrychlení procesu, avšak v případě exaktního řízení výroby či logistiky znamená i řadu omezení,“ poznamenává Petr Stejskal, chief technology officer ve společnosti Aimtec. V zájmu úspěšného využití této technologie je zapotřebí celý projekt nasazení RFID komplexně naplánovat do veškerých detailů a zabývat se nejen technologií, ale také způsobem jejího použití, fyzickými dispozicemi daného pracoviště a samozřejmě také celkovou návratností. Což ovšem platí v zásadě i pro řadu jiných projektů týkajících se implementace IT systémů v logistice.

AI už není jen pojem ze Spielbergova sci-fi filmu

Výrazný nárůst výpočetní kapacity i objemů dostupných dat, rychlost jejich přenosu nebo všudypřítomnost internetu věcí (IoT – Internet of Things) se stávají realitou. A stejně tak nastupuje i fenomén umělé inteligence (AI – Artificial Intelligence).

Předpokladem využívání inteligentních informačních systémů s prvky umělé inteligence je především jejich schopnost zpracovávat enormní množství aktuálních informací o probíhajících logistických procesech v reálném čase, a to včetně všech příchozích požadavků na logistiku. Peter Bílik, Smart Industry solution designer ve společnosti ANASOFT, konstatuje: „Tato řešení pomáhají ke zvýšení agilnosti a flexibility jak vnitropodnikových, tak i mimopodnikových zásobovacích procesů.“

Přínosným řešením se postupně stává rovněž kombinace strojové a lidské inteligence ve formě rozšířené inteligence (Augmented Intelligence). Ta účinně přispívá ke zlepšení kvality a efektivity vykonávaných operací v přepravních a zásobovacích procesech, což v konečném důsledku vede například ke zlepšování včasnosti dodání. „Proto tato technologie nachází uplatnění v rozsáhlé škále procesů od zpracování dat určených pro urychlení rozhodovacích procesů napříč řídícími funkcemi až po komplexní řízení dodavatelského řetězce,“ dodává Peter Bílik.