K efektivnímu vychystávání pomáhá hlas i chytré brýle

Hlasové vychystávání neboli voice picking je již osvědčenou a v řadě logistických provozů využívanou technologií. Naproti tomu vision picking, tedy vychystávání za pomoci tzv. chytrých brýlí, na nichž se pokyny uživatelům „promítají“, dosud na výraznější uplatnění v praxi čeká.

Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 207 (září–říjen 2023). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.

K výhodám vychystávání řízeného hlasovými pokyny patří mj. snížení chybovosti v rámci pickingu či vyšší produktivita skladových operátorů (uvádí se až o 30 %). Těm odpadají v zásadě zbytečné úkony, jako je kupř. odložení mobilního terminálu před odebráním zbožím z lokace a jeho opětovné uchopení kvůli potvrzení vychystávacího příkazu. Předností je i možnost podpory různých jazykových mutací – tím pádem lze bez větších komplikací zaměstnávat ve skladu zahraniční pracovníky, protože systém jim dokáže předávat hlasové pokyny i v jejich mateřském jazyce. Vítaný benefit představuje také rychlé zaškolení zaměstnanců, kdy jsou uživatelé zpravidla už během 15–30 minut schopni tímto způsobem začít vychystávat.

Technologie hlasového vychystávání se v poslední době uplatňuje nejen ve velkých logistických provozech, ale stále častěji i v méně rozsáhlých skladech. „Díky lepší dostupnosti, jak hardwaru, tak softwaru, si dnes mohou dovolit investovat do hlasového vychystávání i menší firmy. Podle našich zkušeností má smysl investice do řízení hlasem již ve skladech od pěti uživatelů,“ sděluje Petra Tylová, senior consultant ve společnosti Sluno. I menší společnosti tedy mohou plně využívat všech výhod, které zmíněná technologie přináší, zefektivňovat vychystávací procesy a celkově zlepšovat své služby.

Možná konkurenční výhoda

„Hnacím motorem pro inovace v oblasti pick by voice je rozhodně plug & play ke stávajícím softwarovým řešením. Složitost rozhraní se snížila, takže je možné i jejich následné rozšíření,“ vysvětluje Jörg Ziesmann, head of sales channels & partners EMEA ve společnosti Dematic. Především v kontextu nedostatku kvalifikovaných pracovníků představuje podle něj vychystávání řízené hlasem v kombinaci s překladem do téměř jakéhokoli jazyka a s podporou umělé inteligence významnou konkurenční výhodu.

Zároveň je zřejmé, že tuto technologii se vyplatí nasazovat promyšleně, jelikož není vhodná pro každý sklad a do všech logistických procesů. Pokud je třeba nutné zadávat pro manipulaci se zbožím velké množství informací, systém vyžaduje hodně interakcí a současně musí generovat dlouhé hlasové instrukce, pak voice picking není nejvhodnější variantou.

V každém případě platí, že před případným nasazením technologie hlasového vychystávání je jednoznačně vhodné zmapovat v daném provozu logistické procesy, zhodnotit možné přínosy využití technologie v konkrétním prostředí skladu a vypracovat kalkulaci návratnosti investice. Důležitým aspektem je i optimální začlenění technologie do celkového IT prostředí ve firmě, zejména pak integrace do nadřazeného informačního systému, jímž je obvykle systém pro řízení skladu (WMS).

Přijde v logistice čas chytrých brýlí a rozšířené reality?

Jak jsme již zmínili, technologie vision picking, ačkoli se o ní už několik let intenzivně hovoří, se v reálných logistických provozech prozatím využívá minimálně. „Technologie ještě není vždy natolik praktická, aby její zavedení mělo pozitivní vliv na produktivitu. Přínosy jsou zatím hlavně v oblasti zlepšení kvality práce operátora. Chytré brýle fungují jako další asistent pro uživatele, kdy nemusí mít zbytečně v ruce terminál, ale má důležité informace přímo v zorném poli. Do brýlí se mu může zobrazovat třeba informace o výdejní jednotce, včetně jejího obrázku, což zamezí chybám, kdy vychystávač například nepozná, co je takzvaný subkarton od kartonu, nebo potřebuje vychystat levou a pravou část jednoho dílu,“ poznamenává Petra Tylová. V některých případech je vhodné využití kamery na brýlích, která může sloužit mimo jiné pro čtení QR kódů z konkrétních lokací či položek.

Při nasazování jakékoli technologie se ovšem musí počítat s tím, že je zapotřebí připravit na její používání samotné uživatele. Ti mohou podobné změny za určitých okolností vnímat rezervovaně, či dokonce negativně. Např. lidé, kteří v běžném životě brýle nenosí, mohou mít problém s chytrými brýlemi nasazenými po celou pracovní dobu. Na druhé straně ti, kteří brýle nosí, mohou zase řešit problém sladění své vady zraku a chytrých brýlí. Oba zmíněné případy nicméně rozhodně nejsou neřešitelné a nemusejí představovat faktické překážky k používání technologie.

Nezřídka se ve skladech uplatňují procesy s přidanou hodnotou, kdy je zapotřebí zboží nejen vychystat, ale třeba i smontovat, oblepit či jinak upravit. A právě to může být doména pro uvedenou technologii. „V těchto krocích určitě najde v budoucnu využití i rozšířená realita, kdy se informace o správném postupu dostanou k uživateli daleko rychleji, než kdyby je měl zobrazené někde bokem na tabletu nebo vytištěné na papíře,“ uzavírá Petra Tylová.

„Zobrazení různých údajů o zboží“

Chytré brýle mají význam zejména jako vstupní brána do asistované kompletace objednávek. Na brýlích lze zobrazit údaje, jako jsou trasování ID objednávky, ID výrobku, jednotky, fotografie vychystávaného zboží a mnoho dalšího. To zvyšuje produktivitu, zejména v případě vychystávání ve strukturovaném skladu a velké podobnosti zboží, což se týká především menších a středních firem. Rozšířenou realitu (augmented reality) vidím především ve výrobním prostředí, aby bylo možné předem otestovat pracoviště a definovat optimální procesy.

Jörg Ziesmann, head of sales channels & partners EMEA, Dematic

„Rychlejší předávání relevantních informací“

V rámci logistiky má technologie vision picking určitě budoucnost. Je vždy třeba se zamyslet, jak efektivně technologii využít. Sice můžeme uživatelům předávat informace rychleji a budou je mít rovnou v zorném poli, ale na druhou stranu je potřeba se zamyslet, zda uživatelé veškeré tyto informace prakticky využijí a nebudou je zbytečně mást. Využití vidíme při předávání informací, zda uživatel vychystává správnou položku, ukládá ji na správné místo a veze vychystané zboží na správné místo určení. Kvalita vychystávání se může za pomoci těchto technologií rapidně zvýšit.

Petra Tylová, senior consultant, Sluno

Článek připravil: David Čapek