Logistika potravin a nápojů: královská disciplína
Logistika potravin a nápojů se nepochybně jeví jako královská disciplína, neboť zastává klíčovou roli v zajímavém spojení mezi produkcí, distribucí a konečným spotřebitelem. Tato část logistiky (podobně jako v případě farmacie a zdravotnických potřeb) se ukázala jako naprosto nezbytná součást kritické infrastruktury, což bylo evidentní zejména v průběhu nedávné pandemie.
Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 209 (leden–únor 2024). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
V době globální krize, kdy byly logistické řetězce vystaveny výzvám a omezením, se projevila klíčová úloha logistiky pro potravinářství. Zajištění plynulého pohybu potravin od výrobců přes distribuci až ke spotřebitelům se stalo životně důležitým prvkem pro udržení fungování společnosti. Logistika musela rychle reagovat na změněné podmínky, přizpůsobit se novým omezením a zároveň zajistit, že potraviny budou dostupné pro veřejnost.
Královský charakter logistiky pro potravinářství spočívá také ve své komplexnosti. Zahrnuje správu skladovacích zařízení, optimalizaci dopravy, sledování dodávek a mnoho dalších aspektů, které vyžadují precizní plánování a koordinaci. Rychlost a efektivita jsou klíčovými faktory, které umožňují minimalizovat ztráty a zajistit, že potraviny jsou vždy k dispozici v požadovaném množství a kvalitě.
Zaostřeno na emise
Výrazným trendem v oblasti logistiky potravin a nápojů je tlak především ze strany velkých obchodních řetězců na reporting karbonové stopy a na plán snižování emisí oxidu uhličitého. „Často je to pro obchodní řetězce i důležitější než cena zboží. V případě obchodníků s potravinářským zbožím je logistika právě tou největší zátěží, a automaticky je tak vyvíjen tlak na poskytovatele logistických služeb k tvorbě a dodržování plánu snižování emisí oxidu uhličitého a s tím spojeného reportingu,“ vysvětluje Jaroslav Baumann, prokurista společnosti TPL Czech. „Obecně lze říci, že logistika včetně potravinářství a nápojářství směřuje především ke snižování uhlíkové stopy prostřednictvím efektivnějšího plánování dopravy a postupné elektrifikace vozidel,“ navazuje na výše uvedené Tímea Pospišová, marketingová specialistka společnosti Raben Logistics Slovakia. Vývoj v udržitelnosti potvrzuje také Vladimír Čoček, supply chain director společnosti Kofola ČeskoSlovensko: „Trendy v našem odvětví určitě souvisejí s udržitelností a se snahou výrobních společností snižovat uhlíkovou stopu.“ Zmiňuje také aktuální problémy v gastronomii. „V nápojovém odvětví obecně padají objemy v segmentu horeca. Společnosti proto hledají kooperace s cílem posílení efektivity. Smysluplný trend tak vidím ve spojování, synergiích a ve společné distribuci pro segment horeca, což může mít také pozitivní ekologický dopad.“
Dalším trendem je automatizace a robotizace, která se týká především logistiky nápojů a využívá se především ve velkých centrálních skladech v podobě automatických zakladačů a dalších technologií. „Nevyhýbá se ani logistice potravin, respektive zejména nápojů. Zatímco v distribučních skladech jsou možnosti automatizace a robotizace velmi omezené, ve výrobních a centrálních skladech nápojářských firem mají velké investice do automatizace své opodstatnění a poměrně dobrou návratnost,“ poznamenává Tímea Pospišová. Projekty automatizace pohybu palet ve výrobě a skladech mají v nedávné době za sebou nebo je realizují např. společnosti Coca-Cola HBC, Plzeňský Prazdroj, Rohlik.cz, Kaufland či Linea Nivnice.
Předvídání poptávky a bezpapírová logistika
Důležité téma logistiky potravin a nápojů představuje forecasting. „Odhadnout budoucí prodeje je jeden z nejtvrdších oříšků v supply chain managementu. Příliš nízká předpověď může způsobit nedostatek skladových zásob, neuspokojení potřeb zákazníka a ztrátu obratu, případně i sankce,“ říká Tomáš Martoch, senior manager ECR společnosti GS1 Czech Republic. A pokračuje: „Výpadek zboží na prodejním místě může navíc vést ke ztrátě konečného spotřebitele a k poklesu tržního podílu. Míra loajality spotřebitele se tak trvale snižuje.“ Nadhodnocená předpověď na druhé straně vede ke vzniku nadzásob, zbytečným nákladům na výrobu, přepravu, skladování, případně ke vzniku potravinového odpadu u rychle se kazících potravin. „Proto jsme se soustředili na problematiku kolaborativního forecastingu. Aktuálně se vyhodnocují přínosy spolupráce v rámci pilotních projektů Albert a Nestlé a Rossmann se třemi jeho dodavateli. Naším cílem je navrhnout optimální model spolupráce a sdílení dat s využitím standardů GS1,“ vysvětluje Tomáš Martoch.
Oblastí, která se dotýká logistiky potravin a nápojů, je i eliminace papíru. Vytištěný dodací list představuje podle ECR v průměru tři listy papíru A4. Jeden list pak znamená 7 g emisí oxidu uhličitého. „Kolegové z GS1 Germany spočítali celkové úspory v ideálním stavu, za kterého by nebylo nutné tisknout dodací listy. Při počtu jednoho milionu dodacích listů formátu A4 odhadovaná úspora dosahuje 7,7 tuny oxidu uhličitého, pěti tun papíru a 5984 kubíků vody,“ připomíná Tomáš Martoch. Na konci listopadu se v Amsterdamu konal první hybridní Lean & Green International Summit. Do programu Cloud4Log, jehož ambicí je úplně eliminovat papírové dodací listy, je zapojeno přes 80 společností. Ty si stanovily cíl ušetřit ročně 180 milionů listů papíru jen v samotném Německu.
E-commerce na vzestupné vlně
Roste obrat e-commerce prodeje potravin, o čemž vypovídá např. navyšování skladových kapacit nebo technologie u online obchodníků. Např. Rohlik.cz na podzim otevřel nové distribuční centrum, v pořadí páté v republice. V areálu CTP v Ostravě-Porubě využívá halu o rozloze 9000 m2 (rozšířitelnou o dalších 5000 m2), do které v podobě skladových technologií nainvestoval 92 milionů korun. Sklad je rozdělen na suchý, chlazený a mražený a dále má sortimentní členění na maso, ovoce/zeleninu či mléčné výrobky, celkem je tu 18 000 SKU. Špičkový výkon nového provozu je 9000 zásilek a v Ostravě firma spolupracuje s 300 kurýry. O dynamickém rozvoji e-commerce v podání Rohlíku svědčí nedávné investice do aktuálně nejvyspělejších skladových technologií jako Brightpick či Autostore v Česku i evropských skladech. Firma také testuje elektrovozidla s vyměnitelnou baterií, což přináší výhodu v tom, že se auto nemusí zdlouhavě nabíjet.
Samozřejmě je třeba zasadit rozvoj food e-commerce do širšího kontextu maloobchodního trhu. Rohlik.cz (společnost Velká pecka) je největší online maloobchodní prodejce především s potravinami na českém trhu a podle časopisu Zboží a Prodej patří do první dvacítky největších maloobchodníků. Za veškeré zboží (nejen potraviny a nápoje) utrží přibližně deset miliard korun, ovšem dalších 19 subjektů v první dvacítce má tržby v drtivé většině z kamenných obchodů a v součtu utrží přes půl bilionu korun. Na druhou stranu je pravda, že „kamenní“ maloobchodníci se snaží z online obchodu potravin a nápojů také těžit. Někteří mají své provozy specializované na online prodej včetně (trvanlivých) potravin, většina – pokud se už pro tuto možnost rozhodne – ale spolupracuje se speciálními logistickými a distribučními službami (např. Dodo).
Svoboda a možnost volby
Další trendy souvisejí s informačními technologiemi. V oblasti distribuce a rozvozu potravin a nápojů se to týká např. práce přes web klienty v rozhraní prohlížeče. Přináší to značné zjednodušení a svobodu. „Právě svoboda a možnost volby je pro mě klíčový trend poslední doby. Každá firma se může rozhodnout, které činnosti a role je pro ně výhodnější provozovat na stanicích a které mobilně. U řidičů jsme odzkoušeli zásadní zjednodušení práce nejen při vlastní rozvážce, ale i při přebírání zboží ve skladu, výkazu trasy a časů, kdy byla konkrétní objednávka doručena, stejně jako v podpoře elektronického potvrzování dokladů a výkazu každé jízdy, vracení beden, reklamovaného zboží nebo převzetí peněz,“ vysvětluje Pavel Motan, jednatel společnosti K2 atmitec.
Na následujících řádcích se zaměříme na logistické inovace, které v poslední době realizovaly společnosti působící v oblasti potravinářství či nápojářství.
AYM zrychluje odbavení
Společnost Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni úspěšně zavedla Yard Management System, resp. jeho automatizovanou verzi Automated Yard Management (hardware dodala firma Paari, software společnost Inform software). Smyslem je lépe řídit pohyb kamionů ve výrobním závodu v pražských Kyjích. AYM předpokládá check-in řidiče pomocí mobilního telefonu už před příjezdem do závodu. Kouzlo a význam systému se prohlubuje v kombinaci s automatickým paletovým zakladačem, který mají v Kyjích poslední dva roky. Ten totiž začne vyskladňovat palety do expediční zóny ještě dříve, než řidič stačí nacouvat k příslušným vratům. Šofér nemusí na nic čekat a může začít nakládat. „Díky tomuto systému jsme zrychlili komunikaci s řidiči, jejich navigaci po areálu a celkově jsme snížili takzvaný gate-to-gate time z 90 na 54 minut,“ dodává Milan Svejkovský, manažer logistiky společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.
Automatizace registrace řidičů
I další firmy se zaměřují na projekty, které vedou k částečné nebo v některých případech plné automatizaci jednotlivých procesů v rámci logistiky. Ve společnosti Makro Cash & Carry ČR mají v plánu podobný projekt jako ve firmě Coca-Cola HBC. „Hlavními projekty pro letošní rok jsou automatizace registrace řidičů, a to buď před příjezdem do distribučního centra z chytrého mobilního telefonu, po příjezdu ze samoobslužných kiosků nebo může registraci vyplnit dodavatel či dopravce,“ říká ředitelka logistiky Pavla Majerová. Tímto projektem doplní velkoobchod stávající řešení a získá plnou kontrolu nad zásilkou na cestě včetně informací o tom, co se na které paletě nachází, do maximálního detailu, a to až na úroveň např. šarže a doporučené minimální trvanlivosti jednotlivých výrobků. „Stejně tak se dozvíme o řidiči a vozidlu, které zásilku veze. To umožní efektivně plánovat vykládku a nezdržovat dodavatele i nás. Ke konci roku tento projekt doplníme o automatizované vstupní brány, kdy bude vjezd řidiče do areálu plně automatizovaný,“ doplňuje Pavla Majerová.
Důležitým tématem ve společnosti Makro Cash & Carry ČR bylo na konci minulého roku zdokonalení tzv. store friendly delivery, tedy doručení do prodejny. „Naší hlavní prioritou bylo efektivně zásobovat naše prodejny a strukturovat palety podle jednotlivých skupin zboží. Tím jsme si kladli za cíl zjednodušit proces doplňování zboží na prodejnách, a to v souladu s rozložením prodejního prostoru. Při tom jsme zohledňovali logistické požadavky, včetně váhy jednotlivých položek a bezpečnostních standardů během manipulace a přepravy,“ vysvětluje Pavla Majerová. Konkrétně to znamenalo, že sortiment suchého zboží byl segmentován podle uspořádání jednotlivých uliček v prodejně. „Samotná úprava by ovšem bez úpravy našeho WMS vedla k většímu množství menších zůstatkových palet, což by bylo neefektivní. Nicméně díky vývoje našeho WMS jsme byli schopni tuto situaci úspěšně řešit,“ poznamenává Pavla Majerová. Nyní systém umožňuje posuzovat, jak nejlépe sloučit zůstatkovou paletu s různými typy zboží, což přináší výhody pro prodejny a zároveň minimalizuje transportní náklady a přepravu nevyužitých palet. Pracovníci vychystávání logistického centra v Kozomíně by v průběhu léta měli také přejít na voice picking.
Automatizace objednávek z prodejen
Řetězec Penny má v běhu projekt navýšení automatizace objednávek směrem k prodejnám. Firma má už nyní nasazené automatické objednávání pro všechny kategorie kromě základního sortimentu pečiva. „Prodejny ale do automatických objednávek mohou zasahovat a upravovat je, což zaměstnance zbytečně zatěžuje. Proto aktuálně společně s externí firmou pracujeme na zlepšení kvality vstupních dat a plné automatizaci objednávek, aby zásahy ze strany zaměstnanců nebyly potřeba. Cílem je, aby se zaměstnanci mohli více věnovat zákazníkům,“ vysvětluje tiskový mluvčí Penny Tomáš Kubík. Penny plánuje také nové logistické centrum. V horizontu příštích dvou let by jej firma chtěla vybudovat ve východních Čechách.
Hlasové vychystávání a road trainy
Krnovský závod společnosti Kofola ČeskoSlovensko zavedl voice picking. „Vzhledem k šíři našeho portfolia a různorodosti nabídky v zimní a letní sezoně nám hlasové vychystávání výrazně zjednodušuje obsluhu celého skladu a zaučení nových skladníků,“ vysvětluje Vladimír Čoček. V dopravě firma začala více využívat nadrozměrné přepravy formou road trainů, díky čemuž se daří snižovat počet potřebných cest, a tedy emitovaného oxidu uhličitého. „Pilot spuštěný v Krnově bychom rádi ještě během tohoto roku aplikovali i na Slovensko, do závodu v Rajecké Lesné,“ dodává Vladimír Čoček.
Navýšení logistických výkonů
Novinky se odehrály i ve společnosti DLC Napajedla, která zajišťuje skladování a distribuci pro své vlastníky: Jednotu, spotřební družstvo v Hodoníně, Jednotu, spotřební družstvo v Uherském Ostrohu a Jednotu spotřební družstvo ve Zlíně. Dvě první uvedená spotřební družstva nedávno převzala 15 prodejen od společnosti Rosa market. Pro firmu DLC Napajedla, která zásobuje i tyto obchody, šlo o největší změnu, která se v posledních měsících uskutečnila. Ředitelka společnosti Miroslava Jechoux zmiňuje zásadní logistické novinky z poslední doby: „Pravidelně probíhá obnova vozového parku sedmnácti vlastních rozvozových kamionů s na míru zhotovenými, dvouteplotními nástavbami a parku 54 kusů vysokozdvižné techniky. Změněna byla i struktura vedení skladu a systém odměňování personálu. WMS a hlasové vychystávání v programu Gold jsou pravidelně aktualizovány podle potřeby nákupu a 260 obchodů, které tvoří naši klientelu. Hlasové vychystávání umožňuje zvýšit produktivitu práce až o 30 procent.“ Byly také instalovány nové agregáty v chlazeném skladu a klimatizace v administrativní budově. Letos chce firma s obratem více než miliarda korun také instalovat fotovoltaické panely na skladové budově. V posledních letech společnost také outsourcovala vedení účetnictví a personalistiky (firma Euregnia). „Součástí řešení byl kompletní import a export faktur a dat přes EDI, nastavení evidence a kontroly stavů skladů, příprava odpisových plánů podle reálných potřeb firmy. Došlo k zásadní rekonstrukci nastavení oběhu dokladů a předávání informací mezi jednotlivými odděleními firmy i ve způsobu reportingu pro manažery a vedoucí týmů,“ vysvětlila Miroslava Jechoux, jinak též prezidentka Klubu logistických manažerů.
Rozšiřování vozového parku
„V oblasti logistiky investujeme průběžně,“ říká Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu sítě Coop. A pokračuje: „Rozšiřujeme vozový park o nové vozy, inovujeme ve skladových prostorách, které stále rozšiřujeme. Nakupujeme vybavení a komunikační přístroje.“
Nová skladová hala
Společnost TPL Czech aktuálně plánuje investici do nové skladovací haly, která dále rozšíří její kapacity. „Momentálně jsme ve fázi zpracování studie proveditelnosti, ale hned od počátku již kalkulujeme s možností využití poloautomatických systémových zakladačů pro manipulaci se zbožím. Od toho si slibujeme vyšší efektivitu jak v oblasti manipulace, tak i v oblasti využití skladovací plochy pro uskladnění zboží,“ informuje Jaroslav Baumann. Dokončení investice je plánováno na přelom roku 2025–2026. TPL otevřelo novou halu před přibližně rokem a půl a reagovalo tak na posílení zájmu o skladování ze strany svých dosavadních i nových klientů. Chystané rozšíření je do určité části také reakcí některých společností, které vyrábějí nebo obchodují s potravinami a nápoji, na potřeby během pandemie. „Od doby covidové pandemie sledujeme poměrně velké výkyvy v množství uskladněného zboží jednotlivých klientů, kteří se často předzásobují z důvodu přetrvávajících obav z výpadků v dodávkách zboží od jejich dodavatelů,“ vysvětluje Jaroslav Baumann. Dodává, že pokud se osvědčí zapojení poloautomatických manipulačních zakladačů a vozíků, rozšíří je i ve stávajících skladových prostorách. V tomto roce chce společnost zahájit výstavbu fotovoltaické elektrárny o výkonu 750 kWp, která by měla výrazně ovlivnit spotřebu elektrické energie ze sítě a tím i stopu CO2. „Spolu s tím a s výstavbou nové haly plánujeme výrazně snížit využití zemního plynu pro vytápění, který bude dále využíván jen pro vytápění skladovacích prostor. V ostatních prostorách budeme přecházet na využití tepelných čerpadel,“ doplňuje Jaroslav Baumann.
Větší zájem o voice picking
Novinku, která lze souvisí s logistikou potravin a nápojů, bylo možné loni zaznamenat také na poli informačních technologií. Po majetkovém vstupu do společnosti Sluno integrovala firma K2 atmitec produkt hlasového navádění skladníků Whisper do podnikového systému K2. „Klientům tak od roku 2024 přinášíme možnost využití systému hlasového asistenta společně se sklady řízenými v K2. Produkt Whisper využívá pod patronací společnosti Sluno využívá v Česku celkem devět distribučních center,“ informuje Pavel Motan. V nich každý den vychystají 22 000 palet a přibližně 12 milionů kusů zboží. „Asistent podporuje jazykové mutace, rozumí osmi jazykům a minimalizuje tak čas potřebný k zaškolení nových operátorů. Už jsme měli možnost si ověřit, že pokud má skladník volné ruce a využívá jen sluchátka s mikrofonem a může potvrzovat úkony hlasem, vede k dalšímu zvyšování produktivity práce,“ dodává Pavel Motan.
V logistice potravin a nápojů sledujeme vzrůstající důraz na udržitelnost, digitalizaci a zvyšování efektivity. Firmy investují do moderních technologií pro sledování dodávek a skladování, což zvyšuje transparentnost a minimalizuje ztráty. Zároveň se věnuje pozornost ekologickým otázkám, s důrazem na snižování uhlíkové stopy a efektivní využívání zdrojů. Tyto trendy reflektují potřebu modernizace a přizpůsobení se aktuálním výzvám, což představuje klíčové směřování pro budoucnost logistiky potravin a nápojů.
„Plně elektrický rozvoz, kde to dává smysl“
Připravujeme se na přechod na plně elektrická rozvozová auta v rámci sekundární distribuce, ale pouze tam, kde to dává smysl nebo kde vidíme v brzké době potenciální „riziko“, jako je například uzavření historického centra pro vozidla se spalovacími motory. To se může týkat Bratislavy či Prahy.
Milan Svejkovský, manažer logistiky, Coca-Cola HBC Česko a Slovensko
„Automatizované plánování dopravy“
Chystáme automatizaci plánování dopravy, kde systém bude z 90 % provádět plánování na základě přijatých objednávek od našich prodejen a podle předem definovaných podmínek a požadavků. Ty se mohou týkat např. toho, jaký typ zboží má jet ve vozidle, specifický mix zboží ve vozidle podle preferencí prodejny, efektivní využití vykládkových oken v prodejnách či zohlednění interních procesů v distribučním centru. Zbývajících 10 % zůstane v rukou plánovačů dopravy, protože i zde platí pravidlo „důvěřuj, ale prověřuj“.
Pavla Majerová, ředitelka logistiky, Makro Cash & Carry ČR
„Zvyšujeme automatizaci objednávek“
V rámci supply chainu se dlouhodobě snažíme o zvyšování automatizace objednávek směrem k prodejnám. V případě logistiky jsme od loňského roku začali testovat virtuální realitu pro zaškolení zaměstnanců. V příštích letech také počítáme s investicí do nového logistického centra v rámci České republiky.
Tomáš Kubík, vedoucí komunikace, Penny Market
„Používáme palety z druhotného plastu“
Vzhledem k tomu, že prosazujeme principy cirkulární ekonomiky, spojili jsme se se společností Stabilplastik a vyrobili 1000 kusů palet z druhotného plastu. Část z nich jsme otestovali ve spolupráci s řetězcem Globus, druhou část jsme využívali v rámci naší primární distribuce. Na základě zkušeností jsme navrhli drobné úpravy palet – tak, aby byly stabilní a vhodné a pro všechny typy obalů, které používáme. V budoucnu bychom je rádi začali využívat napříč trhem.
Vladimír Čoček, supply chain director, Kofola ČeskoSlovensko
„AI a nové technologie“
Z pohledu trendů vnímám jako nejzajímavější budoucí možnost použití umělé inteligence ve všech sférách našeho fungování. Očekávejme také změny logistických procesů vlivem nových technologií, a to jak ve skladování, tak v dopravě.
Miroslava Jechoux, CEO, DLC Napajedla
„Logistiku ovlivní zálohový systém“
Pokud jde o logistiku a materiály, v blízké budoucnosti neočekávám žádné zásadní změny kromě toho, že Česko přechází na systém zálohovaných PET lahví a plechových obalů, podobně jako v mnoha částech Evropy. To však narušuje stávající systém rozsáhlých sběrných míst, což bude pochopitelně mít dopad na celkový ekologický přínos. Návrat ke skleněným variantám je z mého pohledu spíše „střelbou do prázdna“. Více sázím na hledání inovací u rozložitelnosti jednotlivých obalů, i když to bude vyžadovat delší čas.
Petr Souček, specialista na nápoje, Košík.cz
Článek připravil: Stanislav D. Břeň
