Petr Rožek: Přechod k robotizaci ve firmách je často otázkou výpočtu

V rozhovoru pro portál Systémy Logistiky hodnotí Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR, loňský rok z pohledu logistické branže. Mluvili jsme s ním i o některých určujících trendech v současné logistice, jako je využití umělé inteligence nebo automatizace a robotizace. Vynechat jsme nemohli ani stále palčivé téma nedostatku pracovní síly.

Jak se z vašeho pohledu dařilo odvětví logistiky v roce 2023 v Česku?

Myslím, že otázka má dvě polohy. Za prvé šlo o dokončení přechodného období po pandemii covidu, kdy se postupně „uklidňovaly“ systémy zvlášť u delších přeprav a kdy se také narovnával vztah mezi zákazníkem a poskytovatelem ohledně kvality nebo rychlosti a spolehlivosti služby. Logistika udělala obrovský kus práce, ať to byla logistika dopravní či skladová. Systém je v České republice natolik robustní, že návrat do normálu trval jen půl nebo třičtvrtě roku. Na konci loňského roku jsme tak byli opět na zvyklostní úrovni, kterou jsme měli před pandemií.

Co se týče ekonomických výsledků, vzhledem k tomu, že Česko je zemí, která je v zásadě úplně závislá na tom, co se děje okolo nás, ať už například pět kilometrů za hranicemi nebo na druhém konci světa, jsme prostě otevřenou ekonomikou a naše logistika je závislá na objednávkách z ciziny a provázaná s našimi sousedy, tam už to tak slavné nebylo. Táhne nás bohužel ke dnu celkové ochlazení evropské ekonomiky a hlavně ochlazení ekonomiky v Německu.

Každopádně loňský rok je za námi, myslím, že není potřeba se moc ohlížet dozadu, tj. co bylo. Spíše je důležité analyzovat situaci směrem k letošnímu roku a jak se na něj připravit.

Přece jen se vraťme ještě k roku 2023, který se odehrál mimo jiné ve znamení debat o možnostech využití umělé inteligence (AI) v různých oborech ekonomiky i lidských činností. Jakou perspektivu uplatnění má podle vás umělá inteligence v logistice a dopravě?

Pokud jde o využití skutečně kvalitní umělé inteligence, nikoliv nějaké hry na mobilním telefonu nebo počítači, tedy AI sloužící k další automatizaci procesů, zjednodušení procesů, tak jednoznačně ano. Jde o procesy, které mohou vyřešit například chronický nedostatek lidí v logistice a vůbec v celém oboru. Za lidi může umělá inteligence konat a také už koná určité úkony – koná to rychleji, v jakémkoli čase, čili není to závislé na přesčasové době nebo víkendových či svátečních výpadcích. Nikoli „hra“ nebo ChatGPT, což podle mého názoru není nic převratného, ale dopředu naplánované, řízené a zpětně analyzované využití AI vidím jako obrovský přínos.

Jedním z klíčových trendů současnosti je nepochybně automatizace. Jak hodnotíte dosavadní míru využití automatizačních technologií v rámci logistiky v ČR, tedy především ve skladech?

V loňském roce otevřel Amazon toužebně očekávaný, plně robotizovaný sklad na Moravě v Kojetíně. Na tom se dá krásně dokumentovat, jak vývoj u nás probíhá. I takový sklad nicméně využívá výhody a reakce lidského těla, jeho schopnost určité analýzy a vynechávání „slepých uliček“, což roboty neumějí.

Automatizace u nás postupuje tak, jak postupuje – z důvodů, že lidská práce tady není zatím tak drahá a v určitém rozsahu je stále ještě dostupná. Jakmile se začnou překračovat určité limity v nákladech, což Amazon pochopil, a robotizace se začne vyplácet, zasáhne nás určitá vlna nebo smršť či (chcete-li) revoluce. Prostředky k automatizaci jsou k dispozici, přechod na ně není dnes už nic obzvlášť složitého, zkušenosti ze zahraničí existují. Jde tedy skutečně jen o to, že jakmile mezní hodnota lidské práce, její dostupnost a cena dosáhnou ceny přechodu na polo- nebo plně automatizovaný provoz, tak to firmy udělají. Celé je to o výpočtu.

Jsou u nás firmy, které v daném ohledu ukazují směr. Myslím si ale spíš, že hlavně umějí počítat a už se dostaly do té úrovně, tedy kritického bodu, kdy je opravdu lepší zakoupit nějaké robotické vybavení, případně i další systémy, které k tomu patří. Třeba i polorobotické systémy pro přepravy a pak jsou tyto firmy o krok dál.

Zmínil jste, že chybějící pracovníky na trhu může pomoci nahradit umělá inteligence. To je nicméně tak trochu „hudba budoucnosti“. Bude podle vás nedostatek pracovní síly v logistice v nejbližší době přetrvávat? Co dalšího by mohlo pomoci k vyřešení nebo aspoň zmírnění tohoto problému? 

Nedostatek pracovní síly je prakticky všude. S přáteli si často klademe otázku, kam vlastně lidé zmizeli. (úsměv) Tedy jak se zpívá ve známé písničce, „řekni, kde ti lidi jsou“. Nepamatuji si, že by došlo k výraznému úbytku na trhu práce, kde je stále stejný počet práceschopných obyvatel. A před zhruba deseti lety nedostatek pracovní síly ještě nebyl. Navíc například produktivita práce roste.

Ke zlepšení situace na trhu práce příliš nepomůže ani proklamovaná robotizace, protože i k ní jsou potřeba lidské síly. Obávám se, že jediná cesta, jak se vrátit do normálního vyrovnaného stavu, je určitá „bída“. Zároveň ale nedejbůh, aby přišla. Nyní se situace „lepí“ tím, že se firmy přetahují o zaměstnance, a jak to dopadá, je jasné – máme inflaci a podobně. Řešení je zatím takzvaně ve vzduchu a firmy – jak se zdá – stále nezřídka řeší situaci tím, že přeplácejí zaměstnance, aby nastoupili do dané organizace. To je však „cesta do pekel“ a makroekonomicky chyba. Firmy o tom ale nepřemýšlejí makroekonomicky, mají svoje rozpočty a výsledky.

Které trendy, jež třeba ještě loni nebyly příliš výrazné, mohou v průběhu roku 2024 nabýt na významu?

Pokud aktuální krize v Rudém moři bude trvat delší dobu, vzroste význam a využítí nearshoringu. To je sice úkol hlavně pro výrobu a obchod, ale logistika se tomu přizpůsobí. Anebo bude muset logistika hledat náhradní kanály, možná na první pohled „bláznivé“, ale nakonec tak kvalitní a dostatečné, že původní rozměr, který je nyní znát v krizích, se prostě bude muset překonat.

Existují módní slova udržitelnost, dekarbonizace a digitalizace. Byl bych moc rád, kdyby právě digitalizace začala nabývat na síle. Letos má v Evropě konečně začít testování projektu eFTI (Electronic freight transport information), a to v souvislosti s nařízením EU o elektronických informacích v nákladní dopravě. Osobně v tom vidím velkou změnu, a i když se projekt stále odkládá, může jít o „stupínek“ trendu skutečné digitalizace. Pak by některé země mohly přijmout zákony o používání digitalizovaných dokumentů. To možná spustí vlnu dalších podobných úkonů ve světě a doufejme i v Evropě a snad někdy také v České republice, i když jsme v tom zatím pozadu.

A třetí trend – pokud dekarbonizace bude postupovat a tlak na snižování emisí bude dál sílit, mohou přijít inovace bateriových pohonů. Co bych opravdu rád viděl, je, že se spustí vlna skutečného zasíťování Evropy pro elektrická auta, která už jsou v současnosti opravdu nutností.

Připravil: David Čapek