V rozhovoru s Petrem Švejnohou, jednatelem společnosti STOW ČR, jsme se věnovali specifikám skladování do výšek. Na uvedené téma je zaměřen i článek v říjnovém vydání časopisu Systémy Logistiky.
Když se firma rozhodne optimálně využít výšku haly, kdy se vyplatí skladovat až ke stropu haly – a jak je nutné tomu uzpůsobit regály a výběr manipulační techniky?
Pokud se firma rozhodne využít výšku haly a skladovat tzv. „až do stropu“, je potřeba v prvé řadě regály správně dimenzovat. Pokud v souvislosti se skladováním do výšky hovoříme jedním dechem o manipulační technice, patrně se bude jednat hlavně o skladování zboží na paletách. Do stropu je možné skladovat samozřejmě i drobné zboží, například ve vícepodlažních skladovacích systémech nebo i v systémech pro automatické skladování drobného zboží.
Skladování palet do výšky má velký smysl, protože se tím významně šetří náklady na pronájem plochy skladu. Nicméně je potřeba vědět, co se děje se zbožím od okamžiku, kdy překročí pomyslnou hranici skladu, až k momentu, kdy tuto hranici opouští. Podle toho se pak volí nejen rozměry regálu, ale – a to hlavně – manipulační technika a intralogistické procesy. Svoji roli zde hraje požadavek na rychlost, s jakou je potřeba zboží vychystávat, jestli se zboží vychystává po celých paletách, po kartonech odebraných z těchto palet nebo po jednotlivých kusech zboží, které obsahují kartony. Roli hraje i množství artiklů ve skladu versus počet vychystávacích míst, které regálový systém nabízí…
Na čem záleží, zda skladování ke stropu haly bude skutečně efektivní? Co by si předtím měla firma spočítat, na co se zaměřit? Kdy doporučujete skladovat až ke stropu haly?
Efektivita skladování zboží ve výškách přímo souvisí s délkou manipulačních procesů. Kolik sekund potřebuje vozík na to, aby sundal paletu z regálu a dal ji zpět na lokaci, kolik sekund potřebuje na projetí uličky apod. Není například příliš ekonomické sundávat paletu z regálu pětkrát denně pokaždé, když se z palety potřebuje vychystat nějaký karton. Ale i časy při manipulaci celých palet hrají roli a firmy by si měly umět roztřídit zboží do skupin od tzv. vysokoobrátkových až po tzv. „ležáky“. Vysokoobrátkové mít pak v regálech tzv. po ruce a ležáky umisťovat do vyšších a vzdálenějších pozic. Hodně může při uspořádání skladů pomoci kvalitní program pro řízení skladu, tzv. WMS.
Logicky vzato významnou roli hraje rychlost vyskladnění. Ta je nízká v případě skladování v nižších výškách – když je ale skladování až ke stropu haly, je nutné počítat s delším časem na vyskladnění, než kdyby se manipulovalo z pozice u podlahy. Jak tedy nastavit optimální model zaskladňování a vyskladňování, aby nedocházelo ke zbytečným časovým ztrátám?
Rychlost vyskladnění řeší například rozdělení zboží do skupiny podle obrátkovosti. V případě, že se zboží vychystává jak po celých kartonech, tak i po kusech (tj. bere se jeden kus zboží z kartonu), je často lepší místa pro takové vychystávání od sebe oddělit. Zboží v nerozbalených kartonech může jít např. na expedici ze skladu, který je obsluhovaný například VNA (Very Narrow Aisle) manipulační technikou a jednotlivé kusy se mohou vychystávat z jiného místa, například z policových systémů, z automatického skladovacího systému… Veškeré zboží se pak sejde na expedici, kde se následně sdruží. Hodně může pomoci i dopravníkový systém, který dopraví karton nebo i paletu z bodu „A“ do bodu „B“, aniž by skladník udělal krok navíc.
Dopouštějí se firmy při skladování do výšek nějakých chyb? Může jít například o špatnou kombinaci regálů a manipulační techniky?
Chyby při plánování skladování se dějí, ale nejsou tak časté, pokud jde o kombinaci regálů a manipulační techniky. Častější jsou chyby v řízení skladu, kdy firmy fungují tzv. postaru systémem „tužka-papír“ a na skladové procesy pak potřebují hodně kvalifikované lidi, kteří si pamatují, kde jaké zboží ve skladu je. Toto není doména jen malých firem. Podobné excesy jsou k vidění i u firem se stamilionovými obraty. Pokud má firma na skladě 100 položek, je možné to ještě uhlídat. U skladu s počtem v řádu tisíců položek je to hodně náročné a hlavně neefektivní. Firmy by si měly zvyknout na to, že řízení skladu a investice do řízení skladu není jen pro „ty velké“ a neměly by se bát investovat do více sofistikovaných řešení skladování.