Z výrobních závodů či logistických center profitují obce v Česku mnohem méně než v Německu a Rakousku

České obce získávají z daní a odvodů výrobních závodů nebo logistických center na svém území násobně méně financí než obce v Německu. Na lepší příjmy si přijdou i obce v Rakousku. Důvodem je složení a rozdělení daňových výnosů, o jehož změnách se nyní v Česku jedná. V tuzemsku si bere zdaleka nejvíc stát a obec je nucena těžit z daně z nemovitosti, což Česko znevýhodňuje v soutěži o investice. Vyplývá to z aktuální studie společnosti KPMG.

„Naše studie poskytuje unikátní srovnání struktury zdanění výrobních závodů v Česku, Německu
a Rakousku a výpočty daňových přínosů závodů do veřejných rozpočtů těchto zemí. Analýza potvrzuje, že pro české obce je umístění závodů v jejich katastru výhodnější než v minulosti. Ukazuje ale také,
že systém rozpočtového určení daní zejména Německa zajišťuje obecním rozpočtům mnohem štědřejší příjmy,“ říká hlavní autor studie Přemysl Klas, senior manažer daňového oddělení KPMG.

České obce těží především z daně z nemovitosti, jejíž potenciál je už vyčerpaný.„I kdyby pro závody nastavily maximální koeficienty této daně, nezískají ani zdaleka tolik jako obce v Německu. Jejich příjmy totiž plynou z naprosté většiny z obecní či obchodní daně, která se odvíjí od výše mezd a tržeb,
a proto je podle některých i spravedlivější. Studii lze tedy chápat i jako podnět do aktuálních diskusí
o změnách v rozpočtovém určení daní,“ dodává Přemysl Klas s odkazem na jednání vlády a Asociace krajů o úpravách v rozdělování daní mezi stát, regiony a obce.

Daň z nemovitosti je v ČR dvojnásobná oproti Německu i Rakousku

Vynucená závislost českých obcí na dani z nemovitosti svádí k tomu, aby tuto daň nastavovaly co nejvýš. Daň je potom ale mnohem větší než v okolních státech, což Česko znevýhodňuje v soutěži
o některé investice. Daň z nemovitosti, kterou mohou vybírat české obce, je na dvojnásobku úrovně té v Německu a 2,5násobku té v Rakousku.

Oproti oběma zemím nemají obce v Česku téměř žádný přímý benefit z ekonomické výkonnosti podniků na svém území. Zejména v Německu proudí odvody mnohem více do místně příslušné regionální (spolkové) a obecní kasy.

Znevýhodnění českých obcí potvrzuje i případ rozvíjejícího se města Kojetín v Olomouckém kraji.
„V loňském roce jsme zvýšili místní koeficient daně pro průmyslové nemovitosti v katastru města na 2,5. Roční příjem do obecní kasy tak vzrostl zhruba o 12 milionů korun. Tento nástroj však narazil na svůj strop, protože zejména pro menší lokální firmy by bylo případné další zvýšení už hodně zatěžující. Řešením je vrátit do rozpočtu obce větší podíl z daní a odvodů navázaných na reálný ekonomický výkon u nás působících firem,“ zdůrazňuje starosta Kojetína Leoš Ptáček.

České obce nedostanou ani čtyři procenta

Studie KPMG porovnává situaci v Česku, Německu a Rakousku na modelovém příkladu výrobního závodu, který má rozlohu 25.000 m² a zaměstnává 140 lidí. Předpokládaná doba provozu závodu bez podstatných změn parametrů je 30 let. Během nich závod odvede do českých veřejných rozpočtů téměř 2,8 miliardy korun. Z toho připadne státnímu rozpočtu přes 2 miliardy a zbývajících přibližně 700 milionů je rozděleno mezi kraj a obec, kde je závod umístěn. Obec ale získá ze všech zdaleka nejméně – jen 7 až 101 milionů, v závislosti na nastavených koeficientech daně z nemovitosti.

„Obce nejsou dostatečně finančně motivovány, aby usilovaly o nové větší podnikatelské projekty. Proto je v Česku ve srovnání se sousedními zeměmi mnohem silnější tzv. NIMBY efekt, tedy odpor lidí proti výstavbě a podnikatelským aktivitám v jejich nejbližším okolí. Stačí připomenout investiční záměr v Líních u Plzně nebo aktuálně v Dolní Lutyni u Bohumína. Doufám, že politici přijmou potřebné změny,“ vyzývá Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice (AFI).

V Rakousku v modelovém příkladu přiteče za 30 let od závodu do veřejných rozpočtů v přepočtu 2,6 miliardy korun. Obci připadne okolo 146 milionů korun, tedy něco přes 5,6 procenta. Z této částky tvoří daň z nemovitosti jen 43 milionů korun. Zbylých téměř 103 milionů pochází z obecní daně.

Obce v Německu dostanou téměř 25 procent

Pro obec nejvýhodnější dělení nastává v Německu. Tam závod vygeneruje na povinných odvodech v přepočtu 4 miliardy korun. Z nich si státní rozpočet ponechá přibližně polovinu, tj. 2 miliardy, tedy takřka stejnou absolutní částku jako v Česku.

Druhá polovina se v Německu rozdělí zhruba stejným dílem mezi spolkové země a obce. Konkrétní obec získává zhruba 909 milionů korun, a to zejména z obchodní daně. Daň z nemovitosti činí z celkového odvodu jen 52 milionů korun.

„Na rozdíl od Německa i Rakouska daňový systém v Česku nemotivuje obce ani kraje, aby lákaly
a podporovaly podnikatele a investory, kteří nabízejí co nejvyšší mzdy a dosahují co největších zisků. České obce totiž nedostanou téměř žádnou část z odvodů za zaměstnance a ani nemají lokálně žádný podíl na dani ze zisku společností. Česko je tak v Evropě zcela unikátním příkladem demotivace obcí
a krajů k rozvoji a zájmu o podnikatelské dění na jejich území,“ shrnuje Pavel Sovička, generální ředitel průmyslového developera Panattoni pro Česko a Slovensko. Společnost Panattoni, která je členem řídícího výboru AFI, na nevýhodnost rozpočtového určení daní v tuzemsku dlouhodobě upozorňuje.

Na horním snímku zprava: Pavel Sovička (Panattoni), Ondřej Votruba (AFI) a Přemysl Klas (KPMG). Foto: Systémy Logistiky