Lidé v logistice stále chybějí
S nedostatkem pracovníků se dlouhodobě potýká řada odvětví a logistika mezi ně nepochybně patří. Méně zřejmé je, nakolik potřebu pracovních sil v logistice ovlivní případné zpomalení ekonomiky a v dlouhodobějším horizontu pak pokračující automatizace skladových provozů včetně nasazení robotů.
Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 203 (leden–únor 2023). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Dopady pandemie a narušení dodavatelských řetězců, energetické krize či inflace jsou v současnosti velmi nerovnoměrné. Zatímco některé logistické procesy se omezují, jiné nadále rostou. „V logistice jsme viděli mnoho let zvýšenou poptávku po zaměstnancích především v procesech napojených na e-commerce a tento proces urychlila pandemie. Nyní je tento segment spíše na dočasném sestupu v důsledku klesající spotřebitelské poptávky. Nedostatek zaměstnanců ale přetrvává jak na kvalifikovaných, tak možná ještě více na nekvalifikovaných místech. Stárnoucí populace, nezájem mladých o práci ve skladu a o práci řidičů kamionů a zhoršené podmínky pro nábor v zahraničí zvyšují nedostatek zaměstnanců bez ohledu na dočasně sníženou poptávku po zaměstnancích,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ve společnosti ManpowerGroup. Dlouhodobým řešením složité situace jsou podle něj investice do automatizace a digitalizace, rekvalifikace zaměstnanců nebo další zlepšování mzdových podmínek.
Člověk, automat, robot
Nedostatek pracovníků v logistice je do značné míry možné řešit rozvojem a větším využitím automatizace a robotizace, shoduje se většina oslovených expertů. „Roboty umí nahradit nekvalifikovanou pracovní sílu, a lidé se tak mohou soustředit na činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Uleví jim od těžké a rutinní práce. Na druhou stranu nabízejí práci jinde, protože o stroje je nutné se starat, udržovat je, ale i programovat a dále vyvíjet,“ poznamenává Jaroslava Šindelářová, HR manažerka společnosti Geis CZ. A dodává, že veškeré technologie mají své limity, a to zejména ve flexibilní reakci na nenadálé situace. I proto je člověk v logistice stále nenahraditelný.
„Bez lidí se logistické procesy neobejdou,“ domnívá se i Filip Šustek, vedoucí oddělení automatizace společnosti Still ČR. „Upřímně jsem přesvědčen, že propustit dobrého pracovníka je velká chyba. Pokud ho někde nahradí automatizované procesy, můžeme jeho kreativitu a schopnost rozhodovat využít při jiné práci. A z takových zaměstnanců se pak mohou stát třeba oni superskladníci, kteří budou moci sledovat na dálku přepravu, nakládku i vykládku a řídit sklad online prakticky odkudkoliv,“ vysvětluje dále. Stroje a automatizace by tedy neměly být chápány jako ohrožení, ale naopak mohou lidem pomáhat, usnadňovat práci a zbavovat je monotónních činností.
Těžiště práce v logistice se pod vlivem automatizace přesune do servisních a odbornějších pozic. „Jde o pozice, kde není tolik kvantity, ale požadavkem bude kvalita,“ komentuje Jindřich Hodek, provozní a obchodní ředitel ve společnosti Index Nosluš, přičemž celkově očekává změnu skladby pracovních míst směrem ke kvalifikovanějším pozicím.
Skeptičtější pohled nabízí Michal Harásek, spoluzakladatel firmy Tymbe, který se domnívá, že automatizace sice může přispět k řešení nedostatku pracovní síly, ale stane se tak až v daleké budoucnosti. „V dnešních reáliích těžko, jelikož automatizace sotva udrží tempo rostoucích potřeb segmentu,“ podotýká.
Nezbytná pomoc zvenčí
Je logické, že řada českých firem se nedostatek zaměstnanců snaží dlouhodobě řešit náborem v zahraničí. „Tyto zdroje ale postupně docházejí s tím, jak mzdy v Česku přestávají být atraktivní pro zaměstnance z východní části EU. Hlavním zdrojem se v posledních letech stala Ukrajina, ale možnosti náboru velmi omezila pandemie a prakticky je zastavila válka,“ upozorňuje Jiří Halbrštát. Tuzemské firmy přišly mimo jiné o možnost náboru ukrajinských řidičů kamionů a nyní potřebují, aby se navýšily dosud nízké kvóty pro nábory zaměstnanců z dalších zemí mimo EU. Podle Jiřího Halbrštáta se jedná především o Srbsko, Moldavsko, Kazachstán, Indii nebo třeba Filipíny.
Důležitá je v tomto případě i podpora (českého) státu. „Ne všechny firmy jsou natolik silné a sebevědomé, aby si nabíraly cizince bez jazykové znalosti, řešily s nimi legislativní proces získání zaměstnanecké karty, který trvá několik měsíců, a podobně. Zejména u kvalifikovanějších pozic, jako jsou řidiči kamionů, to v nejbližších měsících nebude nijak překotný vývoj,“ předpokládá Jindřich Hodek. A doplňuje, že jako zdrojové země jsou v mnoha ohledech vhodné ty státy, jejichž občané se vyznačují podobnou mentalitou a chováním jako lidé v ČR, tedy například země bývalého Sovětského svazu.
„Nedostává se hlavně kvalifikovaných řidičů“
Předpokládáme, že nedostatek pracovníků v našem oboru bude přetrvávat i nadále. Proto hledáme, naštěstí úspěšně, cesty, jak si udržet naše stávající pracovníky a některé nové i získat. S růstem e-commerce v předchozích letech potřeba lidí v logistice výrazně vzrostla. Vzhledem k tomu, že tato oblast má svůj boom pravděpodobně za sebou, očekáváme, že i prudké výkyvy v potřebě zaměstnanců jsou již minulostí. Stále však platí, že v celém oboru je nedostatek zaměstnanců s řidičským oprávněním C a C+E s profesním průkazem a také kvalifikovaných řidičů vysokozdvižných vozíků.
Jaroslava Šindelářová, HR manažerka, Geis CZ
„Konkurenceschopný obor“
V posledních letech se objevily nové příležitosti v oblasti digitální logistiky a automatizace. Procesy navázané na e-commerce vytvořily v ČR tisíce pracovních míst pro kurýry a desetitisíce lidí ve skladech. Pro mnoho lidí je toto zajímavější alternativou k práci v továrně jak z hlediska náplně a náročnosti práce, tak i z pohledu možností flexibility. Boj o přilákání zaměstnanců do této nové oblasti zaměstnanosti v ČR vede k rychlému nárůstu mezd u nekvalifikovaných pozic a tato oblast je schopná úspěšně přetahovat zaměstnance z gastronomie, služeb, zemědělství a průmyslu.
Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu, ManpowerGroup
Článek připravil: David Čapek