ESG proniká stále více do průmyslového developmentu. Změnu táhne již dnes nejen budoucí evropská legislativa, ale i developeři a někteří korporátní nájemci
Být uhlíkově neutrální do roku 2030. Tak často zní požadavky nadnárodních korporací, které hledají vhodné sklady k nájmu. Do toho přichází postupná implementace ESG směrnice v několika stupních (2025–2029), která zavádí povinné reportování firem v oblasti udržitelnosti. Průmysloví developeři si to uvědomují. Často již dnes je proto pohledem ESG a dalších certifikací většina nově postavených budov již takzvaně „zelená“.
Již před směrnicí ESG existovaly certifikace udržitelnosti budov (nejznámější jsou BREEAM a LEED). Dnes proto většina nově postavených moderních průmyslových budov tyto certifikace splňuje, a to na úrovni BREEAM excellent nebo outstanding. To reálně znamená, že je zelená nejen samotná výstavba, ale i sama budova má zároveň nízkou energetickou náročnost. Stavby jsou totiž navrhovány s lepší izolací, fotovoltaické panely na střechách či LED osvětlení jsou standardem, výrazně se omezuje používání plynu, a naopak se využívají tepelná čerpadla. Kromě toho se začíná připravovat infrastruktura pro elektromobilitu. Práce s dešťovou vodou, včetně retenčních nádrží a systémů na zacházení s šedou vodou, jsou běžnou součástí moderních projektů.
Zároveň se v průmyslovém developmentu, který v České republice začal nabírat na významu až po roce 2000, klade důraz i na aspekty social a governance. Průmyslové parky již nejsou pouze záplavou silnic a nevzhledných krabic, ale vyvíjí se také prostředí pro zeleň (výsadba stromů a parkové úpravy v okolí), staví se externí odpočinkové zóny a různá outdoor cvičiště pro zaměstnance. Některé průmyslové parky dokonce staví další extra zázemní, které nabízejí sdílené zasedačky, kavárny a restaurace, či dokonce možnost ubytování pro pracovníky.
Vývoj v průmyslovém developmentu se nezastavuje jen u funkcionality a udržitelnosti. Mnoho developerů klade důraz i na design a vizuální atraktivitu svých budov, aby lépe zapadaly do okolí a byly pro nájemce atraktivní. Zde lze zmínit použití tzv. zelených fasád.
Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje průmyslový development, je rozmach automatizace a robotizace provozů. Plně automatizované sklady se stále více rozšiřují, a to dokonce i do výšky. Tento trend zvyšuje efektivitu skladování a zpracování zásilek a má potenciál radikálně změnit logistiku v průmyslovém odvětví, kdy sklady nebudou zabírat další půdu, ale budou se rozšiřovat směrem nahoru.
Na straně klientů lze dnes pozorovat dva hlavní tábory. Velké korporace se zavazují k dosažení CO2 neutrality a dalších „zelených“ cílů a hledají proto dodavatele a partnery, kteří sdílí stejný závazek. Tyto společnosti investují nejen do skladů, ale i do last mile řešení s elektrickými vozidly a celkově podporují udržitelnost. Na druhé straně existují klienti, kteří na ESG kritéria pohlížejí jako věc, která se bude muset implementovat, protože trh a zákonodárství se vyvíjí směrem k větší udržitelnosti.
Celkově tak lze říci, že ESG a udržitelnost se stávají stěžejními prvky průmyslového developmentu. Změna je vnímána jak na straně developerů, tak na straně některých korporátních nájemců, a odráží se nejen ve výstavbě budov, ale i v celkovém přístupu k rozvoji průmyslových parků a budov.
Petr Narwa, Head of Transaction & Consulting Services v Prochazka & Partners
