Větší spolupráce člověka a stroje, digitalizace procesů, uvažování v rámci konceptu Průmysl 4.0, snižování spotřeby energie, zvyšování bezpečnosti. To jsou některé z trendů, jež bylo možné vnímat na nedávno skončeném veletrhu pro intralogistiku LogiMAT.

„Objev budoucnost logistiky,“ stálo na stěně jednoho stánku. Na pohovce před ním seděli tři lidé a měli na hlavě nasazené brýle pro virtuální realitu. Rukama dělali pohyby nepodobné robotům. To je jeden z obrazů, který bylo možné vidět na veletrhu LogiMAT, který se v polovině března uskutečnil v německém Stuttgartu.

Mít více z reality

Výše popsaný výjev nebyl zdaleka jediný. Brýle pro virtuální realitu coby jeden z prvků tzv. rozšířené reality (augmented reality) na hlavách obsluhy na stáncích i mnoha návštěvníků svědčily o jednom. Tato technologie není pro logistiku zdaleka mrtvá (jak mohl naznačit relativní provozní neúspěch brýlí Google glass) a pro mnoho společností představuje minimálně jednu z možných podob budoucnosti. O tom, zda se technologie prosadí v širším měřítku, vypoví uživatelské zkušenosti přímo v provozu. Pickování s brýlemi na hlavě nebude rozhodně pro všechny, ale spousta mladých lidí může tuto metodu vnímat jako velmi atraktivní. Ostatně na mnoha stáncích byly brýle pro virtuální realitu prezentovány jako poutavá, téměř počítačová hra. Práce by se mohla stát hrou – co víc si mohou vedoucí skladů přát?

Západní Evropa automaticky, východní vyčkává

Zatímco v posledních letech byl automatizovaný pohyb k vidění na menší části stánků, na posledním LogiMATu převažoval alespoň v halách určených pro prezentaci skladové techniky. Automatické zakladače, AGV, dopravníky, samohybné manipulační plošiny, vozíky a vlečné soupravy, autonomní baličky, automatické sklady drobných dílů či systémy hloubkového skladování atd. Například společnost STILL představila automatizované řešení inteligentní tažné soupravy. „Rozhodující je zefektivnit pomocí automatizace procesy zákazníků, aby mohli snížit náklady. S inovativním řešením inteligentní tažné soupravy můžeme vytvořit zcela automatizovaný materiálový tok až k výrobnímu pásu a zajistit tak taktované zásobování výrobních linek ještě chytřeji a ekonomičtěji,“ popisuje Herbert Fischer ze společnosti STILL. Automatizované řešení ukazovalo plnou automatizaci všech stanovišť materiálového toku – od naložení inteligentní tažné soupravy na překladišti přes jízdu k jednotlivým stanovištím u výrobní linky až po vykládací stanoviště. Skládá se z automatizovaného vysokozdvižného vozíku pro vykládání a nakládání na překladištích, automatizovaného tahače, který vede inteligentní tažnou soupravu, automatizovaných standardních E-rámů a z předávacích stanic.

Na veletrhu bylo zkrátka vidět, jak se technologický svět hýbe kupředu. „Od CeMATu je zřejmý vývoj například v oblasti automaticky naváděných vozíků, což je výrazný trend. Automatizace na LogiMATu byla vidět na každém rohu. Myslím si, že se v České republice mnoho firem automatizace ještě bojí,“ říká nezávislý logistický konzultant Oldřich Petránek ze společnosti inLogistics. A dodává: „Z pohledu Čecha si nejsem jistý, jestli už u nás firmy vidí rentabilitu vložených vstupních prostředků. Rozhodující je vždy návratnost, která záleží na konkrétních podmínkách daného provozu.“ Doplňuje, že s růstem mzdových nákladů se bude automatizace stále více vyplácet.

Ruku v ruce s člověkem

Ve Stuttgartu byly také k vidění takzvané kolaborativní roboty, které svým lidským spolupracovníkům většinou poskytují další ruku navíc. Chytré mechanické paže (ale i humanoidní roboti) se uplatňují především ve výrobě, kdy se pracuje s drobnými součástkami a je zapotřebí použití jemné motoriky pro rutinní procesy (podávání spojovacího materiálu či přidržování opracovávané komponenty). V oblasti logistiky se automatizovaná pracovní ramena mohou uplatnit například při realizaci služeb VAS.

Na LogiMATu jsme mohli zaznamenat i drony pro použití ve vnitropodnikové logistice. Prototyp inventurního dronu představila například společnost Linde Material Handling. „Nejzajímavější na této inovaci je současné použití dronu a nezávisle řízeného průmyslového vozíku,“ říká Tobias Zierhut, vedoucí produktového týmu pro skladové vozíky společnosti. Inovace ukazuje, že i v éře bezdrátového spojení jsou stále důležité kabely. Dron je jím spojen s automatickým stohovacím vozíkem, který jej řídí a zároveň poskytuje napájení na dlouhé hodiny. Geonavigační systém získává informace o poloze dronu díky pozemním souřadnicím vozíku a výškovému senzoru dronu.

Se silou Li-Ion

O nástupu lithium-iontových baterií v manipulační technice se mluví hodně dlouho. Na letošním LogiMATu však bylo možné nabýt oprávněného dojmu, že výrobci techniky už mají směrem k tomuto cíli opravdu nabito. Všichni významní dodavatelé manipulační techniky dnes mají přichystánu celou škálu vozíků s bateriemi Li-Ion. V logistických provozech pro ně jednoznačně hovoří vysoký počet nabíjecích cyklů i při neúplném vybití, bezúdržbovost, dlouhodobá životnost, vyšší efektivita provozu a lepší využitelnost vozíků. Ty už nyní nemusí čekat na několikahodinové nabití, resp. ve skladu není třeba mít náhradní olověnou baterii. Většinové dobití je možné během polední pauzy. Výhodou technologie Li-Ion je snadná aplikovatelnost i na starší typy vozíků, které využívaly konvenční baterie (vysokozdvihy potřebují opatřit dodatečným protizávažím).

Lithium-iontové baterie podpořily už tak rostoucí segment elektricky poháněných vozíků. „Segment elektřiny postupně vytlačuje jiné pohony, například vozíky se spalovacími motory stagnují nebo jsou mírně na ústupu,“ říká vedoucí marketingového oddělení společnosti Jungheinrich (ČR) Martin Koudelka.

Ještě více bezpečnosti

O zmiňovaném významném posílení vztahu člověk–stroj svědčí i to, jak se výrobci skladové nebo manipulační techniky zaměřují na bezpečnost. Stále více techniky je osazováno inteligentními čidly, které dokážou předejít úrazům, ale nemusí nutně zcela omezit pohybu po skladu. Mnohdy stačí jen upravit rychlost, směr či přidat další signalizaci pro člověka. Více se pracuje s interaktivními prvky, které mají za cíl snížit provozní slepotu. Bezpečnost manipulační techniky také nadále posiluje při využití systémů pro správu flotily. „Pomocí mobilního zařízení lze například provádět vizuální a funkční kontrolu před jízdou. Odpadají papírové kontrolní seznamy a zprávy se evidují a archivují elektronicky,“ vysvětluje Martin Koudelka. Pokud jsou při kontrole zjištěny nedostatky ohrožující bezpečnost, doporučí systém automaticky použití jiného vozíku.

Text i foto: Stanislav D. Břeň