Použití stacionárních snímačů čárového kódu v logistice je široké – od identifikace přepravek či produktů na dopravním páse přes snímání čárového kódu na skupinovém balení včetně palet až po automatickou identifikaci na třídících strojích a vysokozdvižných vozících. Jednoduše řečeno uplatnění nacházejí v takových skladových provozech, kde vzhledem k velkému objemu zboží nebo složitějším podmínkám nepostačují ke čtení kódů ruční terminály.

Při snímání čárového kódu se tedy nepohybuje snímač, ale čtený čárový kód. Pomocí soustavy stacionárních snímačů lze zabezpečit čtení rychle se pohybujících kódů v různých orientacích a z různých stran. Nezřídka se jedná o robustní řešení určená pro nasazení v náročném průmyslovém prostředí včetně výrobních závodů, která dokážou přečíst i špatně vytištěné či poškozené kódy.

Laserový paprsek nebo kamera

Mezi hlavní typy stacionárních snímačů čárových kódů patří laserová a kamerová zařízení. Jejich použití se řídí jistými pravidly aplikace, jako je snímací vzdálenost a plocha, kterou je nutno pokrýt a kde se čárový kód může nacházet. Velmi důležité jsou pak světelné podmínky v místě instalace. Každá z uvedených variant snímačů má své přednosti, ale také nevýhody. Je dobré s nimi hned na počátku výběru pro aplikaci počítat, aby se předešlo případným pozdějším komplikacím.

Rozsáhlou nabídku snímačů na trhu lze rozdělit do několika kategorií. Podle umístění kódů, tj. principu snímání, jde o snímače lineární (určené pro vertikálně umístěné kódy), dále rastrové (pro horizontálně umístěné kódy) a lineární s pohyblivým zrcadlem (pro kódy umístěné na různých místech). Podle snímacího dosahu, tj. zaostření snímače, se jedná o pevně zaostřené (pro relativně malý rozsah snímací vzdálenosti), dynamické ostření (pro detailní čtení v širokém rozmezí vzdáleností od čtečky) a automatické ostření (pro čtení na velké vzdálenosti s automatickou adaptací a měřením vzdálenosti). Pevně zaostřené snímače se pak podle snímací vzdálenosti dělí na zařízení s krátkým dosahem (snímací vzdálenost v řádu několika desítek milimetrů), středním dosahem (snímací vzdálenost v řádu několika stovek milimetrů) a dlouhým dosahem (snímací vzdálenost v řádu mnoha stovek milimetrů).

Nepodceňte rozlišení snímače ani pracovní prostředí

Jakými doporučeními se firmy mají řídit při výběru vhodného zařízení? Z hlediska čtecích funkcí snímačů je zásadní jejich rozlišení, tedy schopnost snímat čárové kódy odpovídajícího modulu (šíře nejtenčí čáry v čárovém kódu) z odpovídající vzdálenosti. Neméně důležitým parametrem je druh komunikace do nadřazeného systému, případně další potřebné výstupní signály.

Před pořízením stacionárních snímačů je tedy zapotřebí rozmyslet si (mimo standardní technické podmínky pro čitelnost kódů), v jakém reálném prostředí budou tato zařízení pracovat. Jde především o teplotu okolí, již zmíněné světelné podmínky v místě instalace a pracovní prostředí celkově. Tyto faktory mohou být v jednotlivých provozech dosti rozdílné a mít rovněž vliv na výsledky čtení. Důležité je předem si definovat například v jaké minimální a maximální vzdálenosti od snímače se budou objekty pohybovat, jaká bude maximální rychlost jejich pohybu, zda budou procházet kolmo na čtečku či pod určitým úhlem, jaké bude potřeba čtecí rozlišení (jak tlusté čáry kód má) nebo jakým způsobem má čtečka komunikovat s okolím.

V každém případě se vyplatí spolupracovat se zkušeným dodavatelem, který disponuje referencemi z reálného nasazení stacionárních snímačů v různě náročných prostředích a rozličných typech logistických či výrobních provozů.

Rychlost je požadavkem doby

Patrně hlavní trend v této oblasti představuje sílící potřeba snímat co největší množství kódů v co nejkratší době a stejně tak možnost rychlé výměny a reparametrace zařízení v případě poruchy. Čas představuje bezpochyby i zde klíčový činitel. Samozřejmou součástí řešení jsou pak sofistikovaná komunikační rozhraní do nadřazených systémů.

SLOVO ODBORNÍKA

„Využití RFID začíná být na pořadu dne“

Identifikace pomocí laserových nebo kamerových čteček je stále velmi často používána, avšak v některých logistických procesech již začíná být aktuální použití RFID identifikace. Hlavně tam, kde dochází k toku obalového materiálu uvnitř firmy či koncernu a tyto obalové materiály jsou nadále používány. Výhodou této identifikace je možnost do RFID tagů postupně zapisovat či měnit informace podle aktuální situace.

Michal Černý
obchodní ředitel
SICK

Text: David Čapek
Foto: SICK
Článek vyšel původně v Systémech Logistiky 160 (březen 2017).