Článek připravila ADRIANA WEBEROVÁ
Motorová vozidla, jejichž nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 18 t, nacházejí své uplatnění ve vnitrostátní kamionové dopravě, ale také ve stavebnictví a u speciálních návěsů či cisteren. Nejběžnější aplikací v nejtěžší kategorii nákladních vozidel – tahačů – je však standardní mezinárodní přeprava do celkové hmotnosti souprav soupravy 40 t. Hlavní výhodou tahačů je jejich univerzálnost, kdy je vozidlo nezávislé na taženém návěsu.
V zásadě rozdělujeme tahače návěsů podle výšky točnice, na kterou se návěs zapojí. Točnice dosahují výšky: 1200, 1100, 940 a 850 mm. Výška 1200 mm se používá ve stavebnictví a u nadrozměrných přeprav. V dálkové přepravě bez potřeby prostoru pro náklad se používá výška 1100 a konečně kategorie 850 až 940 mm nachází své uplatnění v dálkové přepravě s potřebou co největší výšky v nákladovém prostoru. Dále můžeme tahače rozdělit podle počtů náprav neboli os. Na našich silnicích nejčastěji potkáte dvouosé tahače.
Cílem většiny dopravců je dosáhnout co nejnižší spotřeby paliva. Dlouhotrvajícími trendy v nejtěžší kategorii vozidel jsou proto co nejnižší spotřeba a vyhodnocování stylu jízdy. Spotřebu lze optimalizovat tzv. eko balíčky výbavy vozidla, jako je například provoz bez power režimu (krátkodobé navýšení výkonu), adaptivní tempomat, automatické vypínání motoru – tzv. start and stop, odpojitelný kompresor, ale také aerodynamickými prvky výbavy vozidla a technickým stavem vozidla. Zapomínat bychom neměli na správné huštění pneumatik. K oblíbeným doplňkům výbavy silničních tahačů patří integrované vážní systémy sledující zatížení náprav a telematické systémy. Vliv na spotřebu má i aerodynamická kabina.
Zájem naopak opadl o biopalivo (MEŘO). Důvodem jsou malé finanční úspory oproti standardnímu palivu, menší dostupnost, rychlejší opotřebení dílů, jež jsou v kontaktu s palivem, a problematický provoz v zimních měsících.
Bezpečí a pohodlí řidiče
Především při dálkových přepravách je důležité zabezpečit maximální komfort pro řidiče. Kabiny jsou přizpůsobeny jakémukoliv typu postavy. Běžnou výbavu tvoří odpružená sedadla, nastavitelná poloha a sklon volantu, ručně ovládaná klimatizace nebo také loketní opěrka řidiče. V nabídce je elektricky ovládané střešní okno. Volanty mohou být vybaveny ovládáním tempomatu, omezovače, telefonu a multifunkčního displeje.
K dispozici jsou prostorné kabiny vybavené dolním, případně horním lůžkem. V nabídce jsou tzv. high sleeper cab neboli vysoké kabiny s lůžkem či lůžky. Největší zájem však přetrvává o střední kabinu s lůžkem. Při dálkových přepravách jsou kabiny vybaveny prostorem pro televizi, ledničkou a mikrovlnnou troubou. Kabinu je možno vybavit rádio CD, MP3 a USB kompatibilní s bluetooth. K další výbavě patří příprava na vysílačku, digitální tachograf s dvojitou CAN, zásuvka na 24 V. Řidiči mohou využít žárovky pro čtení v odkládacím prostoru, přímé osvětlení kabiny a červené noční osvětlení. Kabiny vozidel jsou vybaveny úložnými prostory, z nichž by měl být jeden zamykatelný. Doporučuje se elektrická sluneční clona na čelním skle a ruční na bočních sklech řidiče a spolujezdce.
Provoz vozidla ovlivňuje zásadním způsobem volba motoru. Výkon motoru musí být adekvátně zvolen k typu přepravy, a zejména pak přepravované užitečné hmotnosti: V nabídce výrobců najdeme nejčastěji tahače s objemem motoru od deseti do šestnácti litrů. Nejčastější výkon motorů se pohybuje od 430 do 480 koní. Tahače se šestnáctilitrovým motorem nabízejí výkon více než 600 koní. Převažují šestiválcové motory, nejvýkonnější agregáty s výkonem nad 500 koní disponují osmi válci.
Z hlediska bezpečnosti jsou nejdůležitější prvky aktivní bezpečnosti – adaptivní tempomat (dokáže udržovat vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla), výstraha čelního střetu a systém sledování opuštění jízdního pruhu. Také asistenční a bezpečnostní systémy významně snižují rizika nehod. Příkladem jsou asistenční systémy nouzového brzdění. Bezpečnost dále zvyšují výkonnější bixenonové světlomety, které se automaticky zapínají např. při průjezdu tunelem, či senzory deště, které automaticky zapínají stěrače. K bezpečnější jízdě se doporučuje již zmíněná elektrická sluneční clona na čelním skle a ruční na bočních sklech řidiče a spolujezdce. Vozidla jsou běžně vybavena již zmíněnými telematickými systémy pro správu flotily, které pomáhají optimalizovat náklady na provoz vozidla. Telematické systémy již dávno nesledují pouze polohu vozidla. Současné aplikace pracují s daty o provozu vozidla, sledují kvalitu řízení a výkon řidiče, technický stav vozidla, plánují údržbu atp.
Bez elektroniky se již vozy neobejdou
V dálkové i vnitrostátní dopravě roste obliba automatizovaných převodovek. Řidiči nemusí myslet na řazení, čímž se zvyšuje bezpečnost. Jiným přínosem je vyšší šetrnost k motoru. U automatů totiž odpadá riziko špatného podřazení či prokluzování spojky. Automaty jsou vhodné do každého typu provozu, jejich software je adaptivní a lze jej připravit i pro provoz vozidla v těžkém provozu – např. ve stavebnictví. Z manuálních převodovek je nejběžnější 12stupňová převodovka. Vyšší počet rychlostí s sebou nese větší četnost řazení a tím i větší spotřebu. Převodovka se šestnácti stupni nachází uplatnění u přeprav extrémně těžkých nákladů.
Nákladní vozidla se neobejdou bez podpory elektroniky. Ať už jde o vysokorychlostní CAN síť a LIN síť – navržené pro výměnu dat určenou k dobrému fungování vozidla jako celku i jednotlivých funkčních celků. Elektrická výbava zahrnuje akumulátor s kapacitou 225 Ah, dálkový ovladač vypínače akumulátorů, automatický stand-by režim elektrického okruhu a alternátor 150 A. Elektronika a elektrické rozvody slouží všeobecně k tomu, aby vozidlo bylo napájeno, i když zrovna stojí, a aby veškeré řídicí jednotky dostávaly tu správnou informaci a s touto informací dokázaly dále pracovat.
V současné době se dodávají vozidla s emisní normou Euro 5 i Euro 6. Od roku 2014 bude platit povinnost dodávat a následně přihlašovat nákladní vozidla v emisní třídě pouze Euro 6 (s výjimkou hlášených doprodejů). Nová vozidla v emisním stupni Euro 6 budou nejvýznamněji finančně zvýhodněna na německých a rakouských dálnicích při platbě mýtného.
Článek původně vyšel v Systémech Logistiky č. 124/6-7 2013.