Nástavby na lehká auta

V současné době se z nástavbové techniky na nákladní auta nejvíce využívají tři typy nástaveb. Za jedny z nejzákladnějších se považují valníkové nástavby na lehká auta, kde se nepoužívá kromě rámu žádná plachta nebo jiný materiál k zakrytí. Důvod je jednoduchý: Lehká malá auta s valníkem k přepravě materiálu využívají především malé stavební firmy nebo úklidové firmy ve městech, které nekladou důraz na to, jestli jim na náklad fouká vítr, prší anebo padá prach.
Valníkové nástavby vybavené plachtou se využívají v dálkové přepravě zboží. Jejich vnitřní objem se blíží ke 120 m3 a využívají se pro nejrůznější aplikace, například pro zásobování automobilek k přepravě náhradních dílů a součástek, ale také v oblasti distribuce rychloobrátkového zboží či jiného sortimentu. Tyto valníky jsou už specifičtější než jejich menší a lehčí sourozenci. Nástavby pro tyto vozidla musejí splňovat několik požadavků. Ty vycházejí z požadavku, že nakládka a vykládka zboží musí být co nejrychlejší. Odběratelé nástaveb, které jsou oplachtovány, tak vyžadují možnost rychlé manipulace s plachtou tak, aby nedocházelo k žádným časovým prodlevám. Uživatelé, kteří potřebují nakládku zboží z boku auta, vyžadují, aby sejmutí plachy netrvalo déle než tři minuty. Pokud je nástavba vybavena systémem pro zdvihání střechy nebo systémem pro nakládání zboží ze zadní části vozidla, bývá často také vybavena dvojím systémem podlah, které zabezpečují lepší využití prostoru. Posledním běžným typem z řady valníkových nástaveb jsou vozidla, která slouží na rozvážku stavebního materiálu ve stavebnictví. Jedná se o valníky bez plachty a bez konstrukce, které jsou vybaveny hydraulickými jeřáby.

Segment nástaveb tvoří také velmi využívané chladírenské a mrazírenské nástavby. Využívají se především v potravinářském průmyslu a nároky na ně jsou z hlediska odběratelů, ale také předpisů a norem velmi vysoké. Z nich nejdůležitější je ten, že přepravní teplota musí zůstat v rozmezí daném platnými předpisy o přepravě a manipulaci s potravinami a také podle specifik daných výrobcem daného zboží.
Tento segment se částečně diferencuje na malá a velká auta s chladírenskými nebo mrazírenskými nástavbami, střední velikost není u tohoto typu nástaveb tak častá. Zájem buď o menší, nebo naopak větší chlazené nástavby podmiňuje naše legislativa a místní vyhlášky o dopravě zakazující velkým nákladním vozidlům vjezd do center měst. Proto přepravci potravin k zásobování potravinářským zbožím využívají vozidla s hmotností do 3,5 tuny, která normu splňují. Na zásobování potravinových skladů mimo centra měst se už využívají chladírenské a mrazírenské přepravní nástavby na vozidla s celkovou hmotností až 18 tun.
U přepravních nástaveb se vyrábějí dva typy systémů využívaných k přepravě masa. Takzvaný C-typ se montuje do menších typů aut a druhý, trubkový neboli „eurodráhový“ systém se montuje do velkých aut. Eurodráhy jsou v chladírenských nebo mrazírenských nástavbách standardizovány tak, aby umožnily najet zadní častí auta přímo na rampu, kde se připojí na vnitřní systém skladu nebo výrobny. Kupříkladu masné zboží se do auta naloží a přesune bez náročné manipulace. Tento systém je velice efektivní především z časového hlediska a zboží není vystaveno zbytečným teplotním výkyvům, což přispívá k zachování jeho kvality a zdravotní nezávadnosti.

Mrazicí nástavby v posledním období zaznamenávají růst takzvaného kombinovaného systému přepravy. Mrazicí nástavba slouží zároveň jako chladicí a je v ní možné přepravovat jak mražené, tak chlazené zboží. Mrazicí nástavba určená k přepravě mraženého i chlazeného zboží využívá technologii dělení nástavby příčkou, která prostor rozděluje do dvou nebo více částí. Teplotní parametry jsou nastaveny samostatně pro mražení a pro chlazení. Nástavby pro přepravu potravin musejí podle mezinárodní dohody o přepravě potravin splňovat takzvaný koeficient tepelné propustnosti. Ten označuje kvalitu tepelné izolace, která zajišťuje, aby v přepravním prostoru nedocházelo k teplotním výkyvům. Koeficient tepelné propustnosti u mrazírenských nástaveb musí být do 0,4 W/m2/K a u chladírenských v rozpětí 0,4 až 0,7 W/m2/K. V těchto typech nástaveb jsou instalována i zařízení označována jako černé skřínky, která monitorují a zároveň zaznamenávají přepravní teplotu v průběhu celé přepravy. Tyto údaje se využívají především v případech, když dojde ze strany zákazníka – odběratele – k reklamaci dodaného zboží.

Třetím typem nejčastěji využívaných nástaveb na nákladní vozidla jsou vzduchotěsné skříňové nástavby. Často se dodávají se zdvihacími plošinami nebo jsou půlené a mají jedny dveře. Přepravci je využívají k převozu černé a bílé techniky, elektroniky a jiného citlivého zboží, které se přepravuje zabalené na paletách a musí být převáženo v nástavbě, do níž se nedostane ani prach, ani voda. Jako u většiny předchozích typů i vzduchotěsné nástavby se nejčastěji instalují na vozidla s celkovou nosností 3,5 nebo 6,0 tuny.
Výrobce nástaveb musí být vždy pečlivě připraven na veškeré požadavky zákazníka, které jsou mnohdy velmi specifické – a je těžké vyhovět všem. Výrobce musí zákazníkovi umět poradit, navrhnout optimální řešení. To je však schopen učinit pouze v případě, dostane-li od zákazníka kompletní a přesné informace o budoucím využití vozidla. Se znalostí posledních trendů v nástavbové technice pak dokáže najít nejhodnější kompromis mezi požadavky zákazníka a cenou techniky. Poprodejní full service a péče o zákazníka je pak samozřejmostí.