Využití vozidel v kategorii 10 až 12 tun je velmi široké. V oblasti distribuce zboží se tato vozidla používají pro expresní zásilkové služby, chladírenskou přepravu, stavebnictví a komunální služby, svoz odpadů, údržbu silnic nebo jako záchranná a požární vozidla či vozidla cisternová.
Z konstrukčního hlediska nejsou mezi jednotlivými modifikacemi rámu podvozku zásadní rozdíly, druh nástavby určuje pouze jeho robustnost, to znamená výška podélníků, jejich profil a také parametry výztuh. Pokud je vozidlo určeno pro transport lehčího zboží po kvalitních silnicích, postačí subtilnější rámová konstrukce. Naopak například u vozidel určených pro převoz stavebních materiálů po špatných cestách je nutná robustnější konstrukce rámu. Celková hmotnost podvozku se v této kategorii pohybuje kolem pěti tun, zbytek tvoří hmotnost nástavby a užitečné zatížení. Limitní hmotnost, nad kterou už platí povinnost platit mýtné, je 12 tun, proto je mnoho typů vozidel v této kategorii homologováno na 11,99 tuny.
Podvozky jsou nejčastěji řešeny jako dvounápravové s pohonem zadní nápravy, pro provoz v terénních podmínkách nebo například pro některé specializované nástavby se dodávají i v provedení s pohonem obou náprav. Celkové rozměry vozidla i s nástavbou jsou legislativně omezeny, musejí se vejít do 2,5 m šířky, 4 m výšky a 15 m délky. V našich podmínkách se používá i souprava s přívěsem, v takovém případě je maximální délka 22 m. V České republice takovéto soupravy přepravují zboží nebo náklad celkem často. Pro delší cesty do ciziny už se používají téměř výhradně návěsy.

Minimální zatížení přední nápravy je dáno předpisy tak, aby bylo zajištěno bezpečné řízení i brzdění. U některých aplikací, jako je například umístění hydraulické ruky za kabinou, je však u přední nápravy naopak požadována vyšší nosnost. Rovněž tak je předepsáno zatížení zadní nápravy. Na dodavateli nástavby potom je, aby navrhl její umístění včetně převisu za zadní nápravou. Maximum převisu je legislativně stanoveno na polovinu rozvoru mezi oběma nápravami. Výrobce většinou nabízí dodavateli nástavby rozvor v několika modifikacích, totéž platí i pro výšku spodní části podvozku nad terénem. Pokud se jedná o upevnění nástavby na podvozku, podélníky jsou obvykle vybaveny patkami, ke kterým může dodavatel nástavby přišroubovat mezirám, a způsob montáže nástavby na mezirám už je čistě jeho věcí. Výrobce podvozku dodává takzvanou příručku pro nástavbáře, v níž je uvedeno, jakým způsobem a za jakých podmínek má být aplikována nástavba na podvozek včetně případných úprav podvozku.
Parametry dieselových motorů se volí podle požadovaného výkonu, v poslední době už se objevují i motory na CNG. Zákazník může volit mezi manuální nebo automatickou převodovkou a vybrat si může také převodovku robotizovanou – manuální, která je řazena elektronicky s tím, že řidič může rychlostní stupeň zvolit i manuálně. Podvozky jsou zpravidla vybaveny kotoučovými brzdami, bubnové přicházejí v úvahu jenom výjimečně.
Zákazník si může vybrat mezi dvěma základními provedeními kabiny – krátkou a dlouhou. Krátká kabina pro denní provoz – bez lůžka – je vhodná i v případech, kdy je třeba získat prostor pro co nejdelší nástavbu. Dlouhá kabina je buď vybavena jedním nebo i dvěma lůžky pro odpočinek při dlouhých cestách, nebo má až sedm sedadel pro opraváře, stěhovací službu nebo silničáře. Druhé lůžko bývá umístěno v nástavbě na kabině, která slouží zároveň jako spoiler.
Výrobci stále kladou důraz na bezpečnost a pohodlí řidiče a posádky, které zajišťují mimo jiné nastavitelná sedadla, nástupní schůdky s protiskluzovou úpravou v ose dveří pro snazší nastupování a vystupování, osvětlení schůdků, oboustranná madla, otvírání dveří na 90°, opěrky hlavy na sedadlech a další prvky. Pokud jde o nadstandardní výbavu kabiny, je na vybranou velké množství prvků počínaje klimatizací, řešením přístrojové desky a vzduchem odpruženými sedadly přes rádio a navigační systém GPS až k nejrůznějším úložným prostorům, úchytkám, držákům nebo věšákům apod. Celkem běžně už se dodávají systémy řízení s nastavitelným a výsuvným volantem. Pokud si zákazník objednal osvětlení v návěsu nebo jakékoliv hydraulické zařízení, ovládaní těchto prvků je možné bez problémů umístit v kabině. U některých typů už jsou součástí základního vybavení vyhřívaná zpětná zrcátka, atermické přední sklo, sluneční clona a další komponenty. Někteří výrobci dodávají rovněž monitorovací systém, který sleduje spotřebu vozu a jeho opotřebení. Na základě analýzy režimů řízení si pak uživatel může vytvořit plán nápravných opatření, která pomohou snížit spotřebu pohonných hmot.
Podvozky mohou být vybaveny také natahovacím hydraulickým systémem pro výměnu kontejnerů, variabilní nástavby už se někdy dodávají v kontejnerovém provedení. Multifunkční cisternová vozidla mohou v zimě fungovat jako sypače, v létě potom jako kropičky. Tím se zajišťuje jejich celoroční využití.