Automotive se obává nižších zisků a ujíždějícího vlaku umělé inteligence
V sektoru automotive klesla důvěra v růst ziskovosti. Oslabil také optimismus ohledně schopnosti udržet krok s rozvojem umělé inteligence (AI) a ohledně rychlosti dosažení nákladové parity mezi elektroauty a vozy se spalovacím motorem. Zároveň posílilo přesvědčení o neohroženosti prvenství Tesly na trhu s elektromobily i autonomními vozy. Vyplývá to z 24. ročníku průzkumu GAES společnosti KPMG, která vyzpovídala 1041 manažerů autoprůmyslu působících ve 28 zemích včetně Česka.
Aktuální GAES (Global Automotive Executive Survey) porovnává sentiment v roce 2023 oproti roku 2022. Obecně v sektoru přibyly chmury – méně manažerů míní, že autoprůmysl dosáhne v příštích pěti letech větší ziskovosti. Důvodem jsou především obavy ze zvyšujících se nákladů, menších prodejů, zostřování konkurence a nejistého vývoje ekonomiky.
Extrémní důvěra v růst ziskovosti klesla ve všech sledovaných regionech vyjma Číny, kde stoupla z 28 na 36 procent. V západní Evropě se ale podíl respondentů s extrémní důvěrou snížil z 31 na 24 procent a v USA ze 48 na 43 procent. V Japonsku spadl dokonce z 32 na 10 procent.
„Skepse ohledně růstu ziskovosti pramení hlavně z nejistých vyhlídek elektromobility. Na tu autoprůmysl hodně vsadil, ale návratnost těchto investic bude asi pomalejší. Také proto, že na trh přichází četné nové modely elektroaut, jenže současně oslabila poptávka, takže se zostřuje konkurence, což může některé firmy dostat pod značný tlak,“ vysvětluje automobilový expert české kanceláře KPMG Jan Linhart.
Konkurence brzdí zdražování
Automobilky doufají, že i letos dokážou zvýšit ceny vozů. Dvě třetiny výrobců předpovídá nárůst cen o pět až deset procent. Autoři průzkumu ale upozorňují, že dosažení tohoto zdražení může být obtížné, hlavně kvůli intenzivnější konkurenci a oslabující inflaci.
„Uvidíme, jestli případné zdražování zasáhne i nejdynamičtější segment elektroaut, kde se naopak hodně volá po levnějších modelech pro masovou veřejnost. Výrobcům ale objektivně vzrostly náklady a zároveň musí generovat výraznější zisky, aby měly na nutné masivní investice,“ říká dále Jan Linhart.
Odhady prodejů elektroaut se sblížily
V aktuálním GAES se zmenšil rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším odhadem podílu elektroaut na celosvětových prodejích nových vozů v roce 2030. Průměrný odhad se zároveň o trochu zvýšil.
V minulém GAES respondenti v průměru předpovídali, že za šest let budou v západní Evropě elektroauta tvořit 24 procent prodejů. Nyní tento odhad poskočil na 30 procent. „Hlavním tahounem růstu prodejů elektroaut budou nadále regulace a dotace. Evropa ale začíná své původně velmi ambiciózní plány přizpůsobovat realitě. I tak se domnívám, že v západní Evropě je 30 procent spíše konzervativní odhad a skutečný podíl na prodejích nových vozů bude vyšší. Jednoduše proto, že řada výrobců pozastavila nebo výrazně přibrzdila investice do vývoje aut se spalovacími motory. To se během několika let začne projevovat na jejich nedostatečné nabídce. Vzniklý prostor mohou vyplnit levná elektroauta z Číny,“ upozorňuje Jan Linhart.
Zároveň se zhoršil výsledek dotazování ohledně doby, kdy lze očekávat nákladovou paritu mezi elektroauty a vozy se spalovacími motory. V minulém průzkumu uvedlo 72 procent respondentů, že bez dotací bude parity dosaženo nejpozději v roce 2030. Nyní se stejně vyjádřilo jen 62 procent.
Teslu z trůnu nesesadí Evropané ani Číňané
Více nejen evropských manažerů míní, že americká Tesla zůstane s přehledem jedničkou na trhu s elektromobily v západní Evropě, především díky rozvoji výroby v berlínské továrně. Paralelně s tím oslabila víra v možnou budoucí dominanci německých značek BMW a Audi, které mají být s velkým odstupem druhým a třetím nejvýznamnějším hráčem. Dravé čínské firmě BYD se překvapivě předpovídá až šesté místo. Na čtvrtou příčku se dostal Apple, o jehož vstupu na trh elektroaut se už nějakou dobu spekuluje.
Tesla bude podle většiny respondentů i nezpochybnitelným lídrem na trhu s autonomními vozy. Se samořízenými auty, hlavně v podobě tzv. robotaxi, se už experimentuje v USA, Číně či Singapuru.
Dvě třetiny oslovených předpokládá, že nejen Apple, ale i Google může brzy představit nějaké vlastní vozy. Jako jiným nováčkům v autoprůmyslu se mu nabízí cesta smluvní výroby. To znamená, že by výrobu svěřil třetí straně a soustředil se na vývoj a softwarové řešení, na kterém jsou technologičtí giganti schopni postavit ziskový obchodní model.
Automotive nevyhrává soutěž o talenty na AI
Manažeři projevují větší strach ohledně schopnosti autoprůmyslu udržet krok s rapidním rozvojem nejmodernějších technologií, jakými jsou umělá inteligence, strojové učení, sofistikovaná robotika či digitální dvojčata. Pouze 40 procent respondentů uvedlo, že se cítí velmi nebo extrémně dobře připraveno na nejmodernější technologie. V minulém průzkumu to bylo 63 procent.
„Technologie se zdokonalují stále rychleji, jenže autoprůmysl patří mezi sektory s velkou setrvačností a náročné na pracovní sílu. Automobilky i jejich dodavatelé tedy budou muset vyškolit na AI hodně zaměstnanců. Tento handicap se bude překonávat jen obtížně, proto řada automobilek bude zvažovat aliance s technologickými firmami. Znamená to ale nutnost rozdělit se s nimi o část zisku,“ shrnuje Jan Linhart.
Při nákupu rozhodne výkon a zákaznická zkušenost
Nejdůležitějším kritériem při nákupu auta zůstává jízdní výkon. Na druhé místo se posunula zákaznická zkušenost, která vystřídala značku a image vozu. Zákaznickou zkušenost mohou podle GAES nejvíc zhoršit problémy se softwarem aut. Potenciálně slabým místem je i kybernetická bezpečnost, tedy ochrana údajů u vozů s konektivitou. Únik dat loni postihl Toyotu.
„Rostoucí význam přisuzují zákaznické zkušenosti zejména dealeři, a to celosvětově. Pečovat o zákaznickou zkušenost ale musí všichni hráči na trhu. Také proto, že hledají nové zdroje příjmů, mimo jiné v předplatném softwarových aplikací a dalších věcí pro řidiče. Důvěra manažerů v ochotu spotřebitelů utrácet za předplatné ale klesla,“ poznamenává odborník KPMG na zákaznickou zkušenost Lukáš Cingr.
Větší zásoby přináší větší jistotu
Mimo Čínu přetrvávají značné obavy o dostupnost mnoha komodit a dílů. Téměř polovina nečínských respondentů je velmi nebo extrémně znepokojena komplikovaností přístupu k polovodičům, ale i lithiu, kobaltu a dalším surovinám potřebným pro baterie elektroaut.
Průzkum potvrdil posun v řízení dodavatelských řetězců, kde model „just-in-case“ (JIC) začíná převažovat nad modelem „just-in-time“ (JIT), resp. „just-in-sequence“ (JIS). „JIC směřuje k hromadění zásob, i za cenu vyšších výdajů za skladování. Výhodou je větší odolnost pro případ výpadků dodávek. JIS zdůrazňuje efektivitu, takže usiluje o co nejvýhodnější, přesně odměřené a načasované nákupy. Slabinou je menší jistota byznys kontinuity. JIC přeje diverzifikaci dodavatelů a/nebo dopravních cest, protože nehledá tolik jen nejlevnější či nejrychlejší kanál, ale více různých řešení, která dohromady posilují spolehlivost dodávek,“ uzavírá logistický expert KPMG Ladislav Rulf.