Při konsolidaci skladů hraje roli ekonomika, efektivita i ekologie
Nezřídka bývá provoz několika menších skladů pro firmy nevýhodný, a tak volí cestu jejich konsolidace a přesunu „pod jednu střechu“. Za jakých okolností by k takovému kroku měly přistoupit a jak mají následně postupovat?
Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 202 (listopad–prosinec 2022). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
V obecném smyslu platí, že (dobře využitý a fungující) velký sklad je s ohledem na efektivitu provozu, resp. nákladu na jednu zmanipulovanou jednotku, výhodnější variantou než provoz více menších skladů. Zejména pokud se jednotlivé skladové provozy nacházejí v podobné lokalitě a jsou určeny k distribuci pro stejný trh, je provozně výhodnější operovat z jednoho centrálního skladu. „Logisticky je provoz jednoho velkého skladu výhodnější například i z pohledu expedice, kdy v případě, že se na jeden dopravní prostředek musí naložit více položek a tyto nejsou umístěny před samotnou expedicí v jednom skladu, musí se expedované zboží buď do jednoho skladu nejdříve přepravit, nebo kamion musí nakládat na více místech. To jsou vše dodatečné náklady a časové prostoje,“ podotýká Robert Sgariboldi, director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí společnosti JLL.
Přesto se v některých případech daná firma rozhodne neoperovat jen z jednoho skladu, k čemuž může mít relevantní důvody. „Například pokud chce diverzifikovat riziko (nedávná situace s covid-19 nahrávala provozu více samostatných oddělených skladů) nebo je mít více skladů vhodné z pohledu logistického řetězce (rychlost dodání klientovi, rozdílné toky zboží a podobně), může provoz více skladů stále dávat smysl,“ upozorňuje Robert Sgariboldi.
Benefitem je i snížení uhlíkové stopy
Nicméně jak jsme již zmínili výše, zpravidla platí opak. V rámci konsolidace skladů je významný nejen aspekt ekonomický, ale i hledisko udržitelnosti.
„Jedná se o případy, ve kterých je efektivnější a levnější sloučit více skladů do jedné lokality i přesto, že dopravní vzdálenost ke koncovému zákazníkovi může být delší,“ vysvětluje Matěj Indra, vedoucí oddělení průmyslových a logistických pronájmů ve společnosti 108 Agency. Centralizace skladového řešení má za cíl maximalizovat využití skladové kapacity, personálu, sloučení zásilek do větších celků a v neposlední řadě snížení nákladů na dopravu a související snížení uhlíkové stopy.
Jak poznamenává Tomáš Novotný, development and asset management director skupiny Arete, vždy záleží na konkrétním případu – lokacích, poptávce klientů, ceně dopravy v daném místě atd. „Ze svého pohledu mohu doporučit být především s logistickým partnerem stoprocentně transparentní a sdělovat informace. Ať už jde o časový rámec či jeho případné odchylky. Pak totiž má klient čas reagovat na případná zpoždění, plánovat relokaci stávajících provozů i s ohledem na pracovní sílu a podobně,“ dodává Tomáš Novotný.
Procesy, lokalita, dostupná pracovní síla
V případě, že společnost má více menších skladů, zvýší jejich konsolidací efektivitu z metru čtverečního skladu. Pro zvýšení této efektivity využívají firmy v řadě případů automatizované skladové systémy nebo maximální možnou výšku skladu. „Při konsolidaci skladů je také velmi důležité správně nastavit procesy fungování, aby došlo k požadovanému zvýšení efektivity a úspoře nákladů, například sdružováním objednávek,“ konstatuje Vojtěch Peřka, business developer ve společnosti CTP.
Kromě správného plánování a nastavení procesů je neméně zásadní vhodná lokalita skladu a také dostupnost pracovní síly, a to i s ohledem na budoucí rozvoj a růst. „Mnohdy dochází ke konsolidacím skladů bez použití automatizovaných skladových systémů, které by mnohonásobně zvýšily efektivitu využití skladu a snížily náklady na pracovní sílu. Pořízení takové technologie je nákladná záležitost, ale tato investice se může velice rychle vrátit zpět,“ pokračuje Vojtěch Peřka. Při současné rekordně nízké neobsazenosti industriálních budov a rostoucích cenách nájmů by společnosti měly zohlednit všechna hlediska, aby dosáhly co nejefektivnějšího využití skladu.
Je rovněž podstatné, aby firma plánující konsolidaci skladů vše řešila v dostatečném předstihu, a to alespoň 12 až 18 měsíců před kýženým zahájením využívání nových prostor, jak doporučuje Martin Baláž, viceprezident a country manager společnosti Prologis v ČR a na Slovensku. „Vzhledem k situaci na trhu i obecnému nedostatku volných prostor v České republice dnes totiž samotná výstavba nové logistické budovy trvá 11 až 12 měsíců,“ konkretizuje Martin Baláž.
„Maximální využití skladové kapacity“
Ke konsolidaci skladů pod „jednu střechu“ by mělo dojít v momentě, kdy provoz více skladů v několika lokalitách není efektivní, ekonomický. Nezapomínejme v dnešní době ani na ekologický aspekt provozu související v případě vícero skladů s vyšší dopravní zátěží. V době stále se zvyšujícího nájemného a obecně nákladů souvisejících s provozem, je určitě cestou co největší optimalizace skladů a maximální využití jejich kapacity. V rámci projektu centralizace skladů musí být zohledněna primárně lokalita a dostupnost všech klíčových zákazníků společnosti. Výběr lokality pro centrální sklad je složitý proces, který je dnes velmi často založen na velkém množství dat, která jsou následně algoritmicky vyhodnocována a slouží jako jedno z vodítek pro určení možných lokalit.
Matěj Indra, vedoucí oddělení průmyslových a logistických pronájmů, 108 Agency
„Analýza toku zboží pomůže k výběru lokality“
Pro výběr lokality centrálního skladu neplatí v zásadě jiná pravidla než pro výběr lokality pro jakýkoliv jiný sklad. Nejvhodnější lokalita se dá určit většinou z analýzy toku zboží (Centre of Gravity) a následně do hry vstupují ostatní faktory, jako zmíněná dostupnost pracovní síly, dopravní obslužnost a další standardní faktory. Pro projekty centrálních skladů je pak kladen větší důraz právě na problematiku dopravy (dopad intenzity dopravy na okolí, dostatečné manipulační, odstavné a parkovací plochy, dobré napojení na silniční infrastrukturu) a míru flexibility dalšího růstu skladu v dané lokalitě, ideálně ve stejné budově.
Robert Sgariboldi, director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí, JLL
„Konsolidace skladů souvisí s růstem firmy či udržitelností“
Bylo by chybou se domnívat, že za konsolidací skladů jsou jiné důvody než finance. Vždy jde buď o růst společnosti, nebo o její udržitelnost. Optimalizací provozu totiž můžete dosáhnout jak úspor, ale také růstu byznysu. Zároveň platí, že obojího dostáhnete jen stěží v případě několika oddělených závodů. Pokud pomineme finance, motivátorem pro konsolidaci skladů může být modernizace výroby – například její robotizace. Obecně platí, že přechod na nové technologie se ne vždy rovná nárůstu potřebných výrobních ploch. Pokud bychom se bavili čistě o logistice, domnívám se, že o konsolidaci jde v okamžiku, kdy organicky udržitelný nárůst byznysu překročí udržitelnou hranici a není možné operovat z mnoha, v tu dobu zrovna dostupných lokalit.
Tomáš Novotný, development and asset management director, Arete
Článek připravil: David Čapek
Hlavní foto: Contera (Na snímku: Řetězec Sportisimo konsolidoval a relokoval své sklady z Rudné u Prahy, kde operoval ve třech budovách, do jednoho centrálního skladu v Ostravě.)
