Spotřeba energií pod kontrolou

Koncepční řešení v oblasti hospodaření s energiemi u průmyslových budov se – zejména v poslední době pod vlivem vzrůstajících cen – stává nutností. Proto také výrazně stoupá poptávka po zavádění systémů energetického managementu.

Firmy samozřejmě chtějí mít přehled o toku energií, které ve svých budovách včetně logistických či výrobních hal využívají. „Netýká se to jen elektřiny a plynu, ale i stlačeného vzduchu, vody či odpadního tepla. To znamená všech médií, jež lze využívat hospodárněji, nebo naopak omezit pouze na potřebné minimum. Klíčové je, aby měly firmy provoz vybaven měřicími přístroji, které sbírají data. Jedině tak lze analyzovat možné oblasti pro úspory, nebo zamezit nežádoucím ztrátám,“ vysvětluje Jiří Bláha, vedoucí oddělení energetických řešení pro firemní zákazníky ve společnosti E.On.

Podstatná je v rámci energetického managementu možnost snadno analyzovat dostupná data. „To znamená, že systém by měl být v první řadě přehledný, aby uživateli poskytoval obraz toku energie v jeho společnosti a dával mu ty výstupy, které skutečně potřebuje pro své rozhodovací procesy,“ pokračuje Jiří Bláha. Další funkcí, jež je zpravidla řešena jako nadstavbová, je možnost systému energetického managementu automaticky zasahovat do provozu vnitřních technologií budovy a uzpůsobovat jejich chod, a to i s ohledem na maximální rezervovanou kapacitu, čtvrthodinové maximum a s důrazem na hospodárný provoz. „V tomto případě se jedná o nadstavbu k objektovému systému měření a regulace, který ovládá chod vnitřních technologií budovy, ale až na výjimky nehodnotí hospodárnost provozu,“ dodává Jiří Bláha.

Data v popředí

Zásadní roli práce s reálnými a verifikovanými daty v rámci energetického managementu pro průmyslové či logistické budovy i celé industriální parky potvrzuje Pavel Šilling, energy specialist společnosti CTP. „Nezbytnou podmínkou je i přiměřená flexibilita získávání dat v režimu blízkém online, unifikace měřicích technologií a otevřenost pro dynamicky se vyvíjející komunikační standardy a technologie, například 5G sítě nebo internet věcí,“ vypočítává. Důležité je v dnešní době i zabezpečení celého systému z pohledu kybernetické bezpečnosti. „Nesmí se podcenit ani část elektronické dokumentace celého systému až po koncové prvky (moduly jako Asset Inventory, Asset Management, Passport řešení jsou jako standard) a systém archivace a zálohování dat,“ upozorňuje Pavel Šilling. Systém energetického managementu by se měl vyznačovat také vysokou dostupností, umožňovat širokou škálu notifikačních nebo alarmových funkcí, a to v plně autonomním režimu.

Konkrétně v průmyslových parcích společnosti CTP hraje významnou roli i připravenost systému na lokální výrobu energie z instalovaných zdrojů. Jde například o fotovoltaické elektrárny (FVE) umístěné na střeše či fasádě budov, bifaciální FVE na rozhraní pozemků, kogeneraci s využitím zemního plynu či vodíku, obecně nové technologie na bázi vodíku, vysokokapacitní bateriová úložiště nebo vysokonapěťové elektrické kotle.

Propojený systém s prediktivními funkcemi

„Moderní a funkční systém energetického managementu s aktivním modulem smart metering musí samozřejmě umět dálkově vyčítat data ze všech typů měřicích technologií, musí tato data identifikovat, verifikovat a zařadit do správných maticových logik, které byly nastaveny pro sledování a vyhodnocování,“ popisuje Pavel Šilling. Jde o řízený logický systém vzorců, limitů a konstant, který podává komplexní přehled o chování všech komodit v daném průmyslovém parku.

Pokročilý systém není zaměřen jen na prezentaci aktuální situace či minulosti, ale s přidanou logikou především predikuje budoucí stavy. „Tedy stavy, které nás mají ujistit, že je vše na dobré cestě, ale i stavy kritické nebo poruchové. Tento prediktivní systém se samoučícími funkcemi přináší obrovský potenciál v úsporách za zbytečně vyplýtvané komodity, přináší velké úspory v následných škodách,“ sděluje dále Pavel Šilling. Například se nerozšíří případné vytopení budovy, nebudou nadbytečné úniky komodit do odpadních systémů, nebude se topit nebo chladit v místnostech v časových oknech, jež nedávají smysl, obecně se ochrání majetek budov či celých parků a u výrobních procesů se sníží zmetkovost. To vše podle Pavla Šillinga následně umožňuje vyjednávat třeba o lepších pojistných podmínkách, efektivněji nakupovat různé komodity a je to spojeno i s řadou dalších benefitů.