Na kafe s… Miroslavem Pudilem, generálním ředitelem Kuehne+Nagel pro ČR

Dosažení uhlíkové neutrality je pro stále více firem působících v odvětví logistiky součástí vize budoucnosti. S Miroslavem Pudilem, generálním ředitelem společnosti Kuehne+Nagel pro Českou republiku, jsme hovořili o perspektivách dekarbonizace logistiky a výzvách, jež jsou s ní spojeny.

Je podle vašeho názoru dekarbonizace logistiky možná?

Vzhledem k tomu, že logistika je odpovědná za přibližně 7 % celosvětových emisí CO2 a přispívá tak ke změně klimatu, je obzvláště důležité zabývat se její dekarbonizací. Náš přístup k postupnému snižování emisí z přepravy lze shrnout do tří kroků: prvním z nich je názornost, kdy zákazníci transparentně vidí, kolik emisí přeprava jejich zboží generuje a mají možnost vybrat si udržitelnější variantu přepravy na dané zasilatelské cestě. Druhým krokem je snižování emisí, například použitím udržitelnějšího paliva. A jelikož v současné době není možné redukovat 100 % emisí CO2 vzniklých při přepravě, třetím krokem je kompenzace, kupříkladu prostřednictvím podpory environmentálně prospěšných projektů.

V jakém časovém horizontu jsou uvedené kroky realizovatelné?

Jako průkopníci v tomto odvětví jsme si stanovili dva důležité cíle: zaprvé, od roku 2020 kompenzujeme vlastní přímé emise CO2, které není možno eliminovat. Zadruhé jsme se rozhodli proaktivně snížit na nulu uhlíkovou stopu přepravních služeb poskytovaných našimi dodavateli – leteckými společnostmi, rejdaři a dopravními společnostmi –, a to do konce roku 2030.

Které překážky procesu dekarbonizace brání, např. pokud jde o jednotlivé typy přeprav, včetně letecké a lodní přepravy? A jak je lze do budoucna překonat?

Jak bylo zmíněno výše, jednou z možností je snižování přímých emisí, například díky použití udržitelnějších paliv v letecké přepravě (SAF – Sustainable Aviation Fuel), která jsou jedním z nejefektivnějších způsobů, jak výrazně snížit ekologickou stopu přepravy. Výhodou je i to, že lze kombinovat toto palivo s klasickým kerosinem. Z našeho pohledu tak má SAF potenciál změnit segment logistiky a zcela snížit celkové emise oxidu uhličitého. V současné době lze s technologií HEFA (Hydroprocessed Esters and Fatty Acids) dosáhnout přibližně 75% až 85% snížení emisí.

Dekarbonizace nákladní lodní přepravy může být o něco problematičtější i s ohledem na to, že alternativní paliva mají obecně nižší energetický obsah. Lodě by tak mohly k dosažení stejných vzdáleností potřebovat větší nádrže.

V oblasti silniční dopravy pak neutichají debaty o elektromobilitě, respektive jejích kladech i záporech… Jak je vidíte vy?

Z našeho pohledu se elektromobily vyplatí spíše pro logistiku na kratší vzdálenosti – což využijí společnosti zaměřující se na rozvážkové a doručovací služby ve městech. U užitkových vozů na baterie se také vyšší pořizovací náklady mohou kompenzovat nižšími provozními náklady na palivo. U nákladních automobilů přechod k elektromobilitě zatím vidíme spíše jako hudbu budoucnosti. Vzhledem k nutnosti dobíjet baterie s mnohem vyšším výkonem je vše technologicky náročnější. Navíc baterie pro nákladní vozidla představují samy o sobě kvůli svojí hmotnosti náklad, který snižuje užitnou nosnost vozu.

Diskutovaným tématem je také klimatický balíček Fit for 55. Nakolik jsou podle vás jeho cíle pro odvětví logistiky splnitelné?

Pro rok 2030 si Evropská unie jako cíl stanovila snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Cílem nové legislativy je také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento cíl je podle nás realistický, neboť máme ambici dosáhnout uhlíkové neutrality naší společnosti i přepravních služeb poskytovaných našimi dodavateli již do konce roku 2030.

Připravil: David Čapek, Systémy Logistiky