
O mezikontinentálních přepravách v době koronavirové jsme mluvili s Aleksanderem Raczynskim (na snímku vpravo), generálním ředitelem Gefco pro Českou republiku a Slovensko. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat i v právě připravovaném čísle časopisu Systémy Logistiky, článek na toto téma napsal redaktor a group manager skupiny ATOZ Logistics Petr Neckař (na fotografii vlevo). Uprostřed je zachycen šéf skupiny Gefco Luc Nadal.
Jak aktuálně oblast mezikontinentálních přeprav podle vás obvinila koronavirová krize? Dotkla se, případně jak, mezikontinentálních přeprav? Co jste zaznamenali? A jaký v tomto směru očekáváte letos vývoj?
Logistika vždy okamžitě reaguje na aktuální situaci a ani v uplynulých měsících tomu nebylo jinak. Museli jsme se popasovat s dočasně zastaveným železničním i leteckým spojením s Čínou. Naopak třeba námořní doprava zůstala téměř nedotčena. Stále ještě se musíme vypořádávat s malou kapacitou leteckého carga. Zaznamenali jsme zvýšenou poptávku po urgentních přepravách a vysoká poptávka je také po přepravách v oblasti farmaceutického průmyslu a zdravotnictví.
Co jste například přepravovali?
Pro našeho dlouhodobého partnera jsme v uplynulých týdnech přepravovali více než tisíc nemocničních lůžek týdně do různých destinací, zajistili jsme urgentní dodání testovacích sad na COVID-19 a dalších 30 tun zdravotnického materiálu do laboratoří a zdravotnických zařízení v Alžíru, Tunisu a na Antilách, kde hrozil nedostatek. A v uplynulém měsíci jsme také vypravili tři charterové lety s ochrannými pomůckami, testovacími sety, vitamíny a doplňky stravy pro český a slovenský trh z Číny do Bratislavy.
Odkud kam vlastně mezikontinentální přepravy z ČR nejčastěji směřují, a naopak odkud nejčastěji směřují do ČR? Jak si na tom z hlediska mezikontinentální přeprav stojí jednotlivé typy přeprav, co dominuje?
Je to velmi variabilní, záleží na segmentu, pro který jsou přepravy realizovány, ale i na cílové destinaci a samozřejmě na požadavcích na rychlost doručení. Intenzivní je spojení s oblastí jihovýchodní Asie, nejde jen o Čínu, ale i Japonsko, Koreu a další země. V importním směru zajišťujeme nejen přepravy dílů pro automotive, ale dopravujeme třeba také elektroniku, bílé zboží atp. Pro tyto přepravy využíváme často železnici, která je rychlá ve srovnání s námořní dopravou a z hlediska nákladů levnější než letecká doprava. V exportním směru do tohoto regionu často putuje např. zboží z oblasti FMCG. Využíváme samozřejmě i námořní dopravu, zejména pro pravidelné toky velkoobjemových zásilek. V kombinaci se železnicí takto přepravujeme např. automobily vyrobené v Kolíně do jižní Ameriky. V případě letecké dopravy pak hraje primární roli faktor času, letecky tedy přepravujeme všechny urgentní transkontinentální zásilky, stejně jako farmaceutické zboží, u něhož je třeba zajistit stabilní teplotu po celou dobu přepravy. Humánní farmaceutika přepravujeme takřka po celém světě, pravidelně například na africké trhy.
Prozradíte, jak vnímáte vliv pandemie na ekonomiku?
Myslím, že vliv pandemie COVID-19 je aktuálně přeceňován. Ekonomika byla ve fázi, kdy by částečné ochlazení přišlo tak jako tak, nákaza způsobila pouze urychlení. My nyní intenzivně připravujeme obnovení inbound i outbound toků v oblasti automobilového průmyslu, kde očekáváme návrat do stavu před koronavirovou krizí cca v polovině června.