Návštěva metropole Egypta, byť pouze několikadenní, přináší specifické zážitky. A to nejen kulturního charakteru, ale i z hlediska řekněme dopravně-logistického.
Na širokých hlavních ulicích Káhiry nejsou vyznačené jízdní pruhy. Křižovatky vybavené světelnou signalizací rovněž chybí. Nenajdete zde ani přechody pro chodce, kteří tak musí kličkovat mezi nekonečnými řadami automobilů i motorek. Místní pickupy a dodávky jezdí neskutečně přetížené. Řidiči troubí a snaží se v dopravních zácpách vměstnat do momentálně volných částí vozovky slibujících přinejmenším na chvíli plynulejší jízdu, případně alespoň posun o několik metrů.
Přes všechno výše uvedené to ale nějak funguje, chtělo by se říci. Což do určité míry platí, zároveň je ovšem toto tvrzení více než sporné. Například autor těchto řádků viděl za jediný den hned dvě nehody – první bylo nabourané osobní auto, druhou pak převržený nákladní vůz.
Jaké je resumé? Možná ne zcela jednoznačné. Jistěže nám Evropanům připadá podobná laxnost k pravidlům a předpisům, jimiž se většinově řídíme, nepochopitelná. Současně však může i pro našince působit osvěžujícím dojmem, že zdaleka ne vše je v dnešním světě unifikováno a globalizováno, že jinakost i poněkud svérázná má stále své místo a význam. Třeba i proto, abychom si uvědomili, že mnohé v našich krajích funguje přes jisté nedostatky dosti kvalitně.
Názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.
Text: David Čapek
Ilustrační foto: Pixabay.com