Česká republika má v rámci členských zemí EU šestý nejhorší stav silniční sítě. Nedostatek kvalitních silnic a dálnic způsobuje v tuzemsku ztráty v řádu miliard ročně, má přímý vliv na vývoj HDP i nezaměstnanosti. Některé regiony a města i kvůli tomu výrazně zaostávají. Jakkoli si domácí ekonomika stále vede poměrně dobře, jde o závažnou situaci, která může dál akcelerovat. Ta ale již dnes asi nikoho nepřekvapuje a nezdá se, že by politické představitele motivovala k hledání účinného řešení problému.

Podíl investic do silničních komunikací je mezi evropskými postkomunistickými zeměmi druhý nejnižší po Slovinsku, napovídají data Světového ekonomického fóra. V letech 2010 až 2017 se kvalita silnic v ČR sice zlepšila, ale oproti srovnatelným zemím podstatně méně. Jak uvádí analýza Raiffeisenbank, index kvality silnic se za uvedené období v tuzemsku posunul na sedmibodové škále ze 3,6 na hodnotu 4,0. Například v sousedním Polsku se za stejné období index zvýšil z hodnoty 2,6 na 4,1. Podle uvedeného modelu přitom zlepšení o jeden bod v indexu vede k růstu HDP na obyvatele o 5,7 procentního bodu.

Nejde zdaleka jen o čísla, jakkoli nelichotivá. Nelze se divit lidem v „zapomenutých“ regionech, že jsou nezřídka frustrovaní a cítí zášť vůči těm, jejichž životní úroveň je v prosperujících oblastech vyšší. Kdy se dočkáme zlepšení, je stále ve hvězdách.

Názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.

Text: David Čapek
Ilustrační foto: Pixabay.com