Zřícení dálničního mostu v italském Janově si vyžádalo desítky lidských životů. Nejen Italové se ptají, kdo je viníkem. Pro tamní společnost bude důležité, aby probíhající vyšetřování a nakonec rozhodnutí soudu jednoznačně určilo odpovědnost za tuto bezprecedentní katastrofu.
I v České republice došlo k podobným neštěstím. V živé paměti máme osm obětí v rychlíku, který téměř přesně před deseti lety narazil do zříceného mostu u Studénky. Anebo několik zraněných při loňském nenadálém pádu lávky pro pěší v pražské Troji.
Takové události nejsou pochopitelně jen doménou Italů nebo Čechů. Stávají se i leckde jinde ve světě. Děly se, dějí se a patrně se dít budou i nadále navzdory veškerému progresu ve vývoji technologií. Lidský faktor prostě je náchylný k chybám a k tomu nutno připočíst také nevyzpytatelnost přírodních podmínek. Například obyvatelé Janova se sice shodují, že inkriminovaný most již několik let nebyl v dobrém stavu, současně však zřícení podle některých svědků bezprostředně předcházel úder blesku do mostní konstrukce.
A jakkoli jsme výše uvedli, že viníci by měli být skrze zevrubné vyšetření případu nalezeni a podle práva odsouzeni, je podstatná i druhá strana mince. Tedy aby nebyl nikdo potrestán za každou cenu, třeba v rozporu s elementární spravedlností. Dnešní doba nezřídka přeje jednoduchým řešením, vyhroceným emocím a hněv veřejnosti se obrací různými směry. Mnozí političtí představitelé situaci nezklidňují, ale naopak z ní spíše těží a dále ji vyhrocují. To by ale neměl být popisovaný případ – i v zájmu toho, aby se společnost poučila a k podobným tragédiím docházelo v budoucnu co možná nejméně.
Vaše názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.
Text: David Čapek
Ilustrační foto: Pixabay.com