Článek připravila ADRIANA WEBEROVÁ

Společnost Liberecké strojírny byla založena v roce 1993 a zaměřuje se zejména na výrobu pekárenských linek na různé druhy pečiva, chladíren, kynáren či tvarovacích a odsazovacích zařízení. I díky tomu, že dokázala úspěšně propojit pokrokové technologické postupy a praktická konstrukční řešení, stala se jedním z předních dodavatelů pekařského zařízení do evropských i mimoevropských zemí. Příkladem je vítězství ve výběrovém řízení na dodávku velkokapacitní linky určené k výrobě speciálního pečiva – batonů a gorbulek. „Největší pekárny v Soči si nás vybraly nejen na základě ceny, ale také proto, že naše zařízení pozvedne kvalitu pekařských výrobků a zároveň zvýší efektivitu výroby,“ podotýká Pavel Jandura, obchodní ředitel společnosti Liberecké strojírny.

Podmínka: zkušenosti s přepravami do Ruska

Liberecké strojírny dodaly do ruského Soči první linku na výrobu sušenek, baranek a perníku již na podzim 2012, kdy začala tamní pekárna s modernizací výroby. V létě 2013 se účastnily nového výběrového řízení na zařízení na výrobu batonu a gorbulek (výrobky podobné české vece). V červenci bylo rozhodnuto, že pekařskou linku na olympiádu dodá česká firma. Výroba samotného zařízení probíhala až do listopadu. Plánování přepravy proto muselo proběhnout během několika málo dnů.

> Praxe s přepravami do Ruska
> Včasná a rychlá komunikace
> Informace o přepravě na denní bázi
> Rozhodovalo se mezi pěti nabídkami

Na přepravu velkokapacitní linky obdržely Liberecké strojírny pět nabídek. Kromě ceny hrála při výběru optimální nabídky významnou roli zkušenost, kterou má daný dopravce nebo zasilatel s přepravami do Ruska. Dalším požadavkem byla včasná a rychlá komunikace a předávání informací o přepravě na denní bázi. Ve výběrovém řízení zvítězila nakonec společnost DSV Road. „Spolupráce s Libereckými strojírnami začala vytvořením cenové nabídky na přepravu do Soči. Specifickým požadavkem zákazníka byla zkušenost zasilatele nebo dopravce s přepravami do Ruska a znalost tamního prostředí,“ připomíná požadavky Karel Kváč, obchodní ředitel DSV.

Pekárna v devíti kamionech

Na cestu do Ruska bylo použito devět kamionů. Kromě Liberce se nakládalo na dalších dvou místech u subdodavatelů Libereckých strojíren. Čtyři kamiony nakládali v Předměřicích, jeden ve Šluknově a čtyři v Liberci. „DSV přistavilo devět standardních plachtových kamionů, do kterých se postupně naložily všechny součásti zařízení, a ty se s nákladem vydaly na dlouhou cestu na východ, do dějiště olympijských her,“ říká Karel Kváč.

Pekárenská linka byla před nakládkou rozložena na části tak, že žádná z nich nepřesahovala standardní rozměry. Podle rozměrů a materiálu byly jednotlivé díly baleny buď ve fólii, nebo na paletách a v dřevěných bednách, jež pro Liberecké strojírny vyrábějí místní truhláři, kteří sídlí přímo v areálu. Nakládka probíhala vzhledem k rozměrům a hmotnosti jednotlivých kusů standardním způsobem, tedy pomocí nízkozdvižných vozíků.

Jedním z hlavních požadavků zákazníka byla již zmíněná potřeba rychlé a pravidelné komunikace s dopravní firmou. Společnost DSV proto denně monitorovala cestu vozidel. Řidič informoval o průběhu transportu dispečerku DSV, která předávala informace Libereckým strojírnám. Dispečerka byla v kontaktu i s celním úřadem. Před příjezdem na celnici v cílové destinaci byl pak informován příjemce o příjezdu zásilky.

> Denní monitoring zásilky
> Kontakt s celním úřadem
> Tři kamiony v konvoji
> Trajektem do Soči

Při přepravě pekárny bylo nutné řešit hned několik nestandardních situací spojených zejména s cílovou destinací. Před samotnou přepravou bylo potřeba vyřídit celní náležitosti. „Vyclení celé zásilky probíhalo v Liberci a vzhledem k více místům nakládky bylo potřeba doručit originály celních dokumentů všem řidičům,“ doplňuje Karel Kváč. Dalším specifikem bylo zařazení tří kamionů (z celkových devíti) do konvoje na území Ruska z důvodu hodnoty nákladu, který přesáhl 400 000 eur. Tedy hodnotu, kterou již Tir carnet nekryje.

Zvláštností destinace Soči je také to, že není možné dostat se do města po zemi. Průjezdový tunel je uzavřený pro veškeré kamiony, takže bylo potřeba jej objet přes město Novorossijsk a do Soči pokračovat trajektem. „Přeprava do Ruska má vždy svá specifika. Například v tomto případě jsme museli počítat s tím, že do Soči se nelze dostat po souši a je nutné použít trajekt, přičemž není výjimkou, že na naložené kamiony čekají i několik dní, protože moře je v tomto období neklidné a trajekty vyplouvají méně často,“ komentuje náročnou práci dopravců Karel Kváč.

Pekárny dorazily včas

S dopravou i průběžnou komunikací byl zákazník velmi spokojen. „Jedinou komplikací bylo navýšení ceny za přepravu vzhledem k využití konvoje, s čímž se v původní kalkulaci nepočítalo, ale v rámci celkové výše se nejednalo o významný problém,“ hodnotí projekt Pavel Jandura, na něhož navazuje Karel Kváč: „Přeprava probíhala bez větších komplikací. I přes drobné prostoje v Soči a administrativní náročnost přepravy urazily kamiony cestu dlouhou téměř 3000 km za osm dní. V budoucnu bych doporučil s předstihem počítat s hodnotou nákladu, která převyšuje limit pro jízdu po ruském území bez konvoje.“

> Přeprava proběhla bez větších komplikací
> Vzájemná komunikace fungovala
> 3000 km za osm dní
> Pozor na limit pro jízdu bez konvoje

Liberecké strojírny i DSV ocenily nejen vzájemnou komunikaci během přepravy, ale také rychlost, s jakou se řešily vzniklé nestandardní situace. Při přepravě bylo potřeba řešit několik nestandardních situací spojených zejména s cílovou destinací v Rusku.