Martina Ondrašíková: „Někdy je to práce na dvacet minut, jindy se hledání cesty protáhne na týden“
V oblasti dopravy a logistiky se pohybuje od maturity. Letos to bude už 29 let. Ale tento obor jí byl předurčen vlastně už mnohem dřív. Je to rodinné dědictví, které převzala po svém otci a dědovi. Nejde ale o rodinnou firmu, jak by se mohlo zdát. Martina Ondrašíková po svých předcích zdědila lásku k logistice.
Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 198. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
„Děda měl autodopravu a vozil u Baťů kůže na boty. Dva z jeho tří synů zůstali v oboru a jedním z nich byl i můj otec. A když vás to začne bavit, tak už není cesty zpět,“ vypráví s úsměvem manažerka logistiky v mmcité, společnosti, která se zabývá návrhy, vývojem a realizacemi městského mobiliáře po celém světě. Martina Ondrašíková vystudovala dopravní průmyslovku a zkušenosti pak sbírala na různých pozicích. Sama říká, že každá pracovní pozice, na které pracovala, by vydala za dvě vysoké školy. Prošla dopravními firmami, zkusila řídit depo sběrné služby, nyní působí v logistice výrobní firmy. „Možná to bude znít jako klišé, ale já se opravdu celých těch 29 let učím každý den něco nového,“ konstatuje.
Na pozici manažerky logistiky se stará o to, aby výrobky mmcité zamířily v pravý čas na správné místo. Zároveň, jak sama říká, hledá kompromis mezi požadavky zákazníka, představou obchodníka a aktuálními možnostmi na dopravním trhu. „To všechno se navíc snažíme zkoordinovat s výrobou. Zhruba u poloviny zakázek je nutná také odborná instalace mobiliáře, takže musíme svou činnost skloubit ještě s možnostmi montážníků,“ popisuje Martina Ondrašíková. Na starosti má i dovoz komponent a surovin pro výrobu. I tady zužitkuje své zkušenosti a ani tato její pracovní činnost se často neobejde bez improvizace nebo komplikací. Ať už v podobě vysoké ceny ropy, nedostatku volných kontejnerů, častých stávek v přístavech či v posledních dvou letech i omezujících koronavirových opatření. „Někdy je to opravdové dobrodružství. Ale jeden z mých bývalých blízkých kolegů říkával – koordinovat, komunikovat, zaštiťovat… Toho se držím a zatím to funguje,“ tvrdí Martina Ondrašíková, která věří v zákon o zachování energie i všechny Murphyho zákony.
Všude samá čísla
Martina Ondrašíková je ranní ptáče, už kolem šesté hodiny byste jí potkali v kanceláři. Svůj pracovní den zahajuje administrativou. Jakmile přijdou do práce kolegové z ostatních oddělení a „probudí se“ i zákazníci ve světě, nastává ten pravý čas na hledání dopravních řešení jednotlivých zakázek. Někdy je to práce na dvacet minut, jindy se hledání ideální cesty protáhne na celý pracovní týden. Kromě toho patří do její pracovní náplně i jednání s dodavateli dopravních služeb. „A také počítám. Kalkulujeme objemy zakázek, ceny dopravy, tranzitní časy, rozměry balení, ekonomiku přepravy… Všude samá čísla,“ odpovídá na dotaz, čím během pracovního dne tráví nejvíc času. Ale jak vědí úplně všichni, kdo se k logistice třeba jen na krátko přiblížili, je třeba být flexibilní. I manažerka logistiky mmcité svůj denní program operativně přizpůsobuje aktuální situaci, takže když ráno přijde do kanceláře, jen těžko může odhadnout, které úkoly bude mít večer v seznamu odškrtnuté jako dokončené. Jednotlivé položky se totiž mohou přeskupit nebo úplně změnit.
Žádná destinace není tabu
Nejen v pracovním životě je pro Martinu Ondrašíkovou základem upřímná a otevřená komunikace. Kromě toho potřebuje mít kolem sebe ty správně kolegy, protože jak sama říká, „když máte dobré zázemí, dokážete neuvěřitelné věci“. Pro ni samotnou jsou pak na práci v logistice nejzajímavější nové výzvy. „Díky našim zákazníkům, kteří jsou rozmístěni doslova po celém světě, nemám o nové výzvy nouzi. Naše výrobky vozíme do center světových metropolí i za polární kruh. Žádná destinace pro nás není tabu,“ podotýká. Při řešení všech logistických výzev, které před ní pracovní život postaví, se snaží vždy pochopit souvislosti. Při práci na určitém logistickém projektu musí nejen jeho manažer chápat, jak jednotlivé procesy probíhají. S trochou nadsázky řečeno jim pak už stačí jen zamést cestu, aby to měly jednodušší. „Když získáte dostatek informací, vše začne dávat smysl a dostaví se ta vítězná euforie, pro kterou to, myslím, dělá spousta lidí. A já pochopitelně taky,“ uvažuje Martina Ondrašíková. A co považuje tato manažerka za svůj dosavadní největší pracovní úspěch? „Když jsem se vypracovala na pozici provozní ředitelky v dopravní firmě se 130 zaměstnanci,“ odpovídá na otázku a dodává, že to bylo velmi náročné, ale zajímavé období jejího života. Naopak nejtěžší situaci, kterou ve své kariéře musela vyřešit, bylo rozhodnutí ukončit činnost společnosti, v níž pracovala dvanáct let. Přirovnává to k podobnému pocitu, jako když přijdete o někoho blízkého. „Nicméně posunulo mě to dál i jako člověka. Uvědomíte si, že i fatální problémy jsou přirozenou součástí života a nesmí vás zastavit,“ myslí si.
Teď má ale před sebou nové výzvy. V mmcité by chtěla pomoci vybudovat a udržet silné logistické oddělení. „Přála bych si, aby na nás bylo vždy spolehnutí a abychom odváděli kvalitní práci, na níž jsou zákazníci u mmcité zvyklí,“ prozrazuje Martina Ondrašíková.
Je to o sebedůvěře
Logistiku dnes už za ryze mužský obor nepovažuje. Když ale v osmnácti letech nastupovala do kolektivu čtyřicátníků a oni měli pochyby o tom, jak bude pracovat, myslela si, že důvodem je právě skutečnost, že jde o mužský svět. „Dnes vím, že to bylo proto, že jsem neměla žádnou zkušenost. A že by se stejně chovali i ke klukovi,“ říká Martina Ondrašíková a pochvaluje si, že ve své kariéře měla na kolegy štěstí, protože se vždy vzájemně respektovali. „Vždy můžete narazit na někoho, komu se nelíbíte – protože jste žena, nebo máte dlouhý nos, nebo jste prostořeká, nebo nevíte nic o kvantové fyzice… To přece známe všichni. Je to o sebedůvěře,“ myslí si Martina Ondrašíková, podle které mají ženy obecně výhodu při vyjednávání. „Ne nadarmo nám byl dán dar slova. A navíc dokážeme být velmi urputné,“ dodává.
Relaxace na zahradě i v lese
Ve volných chvílích se snaží vyměnit kancelář za letadlo. Ráda cestuje a užívá si celý proces cesty – od hledání destinace, přes nákup letenek až po návrat do reality. Klidné chvíle, jako protipól k rušnému zaměstnání, pak hledá na své chalupě, na zahradě i při houbaření v lese. Společnost jí přitom dělají rodina nebo kamarádi. „A když už nic nefunguje, tak deset z deseti lékařů doporučuje čokoládu…“, říká s nadhledem Martina Ondrašíková, která má navíc už rok nový koníček. Při svých cestách hledá zastávky, koše a lavičky opatřené nenápadným logem mmcité.
„Martina Ondrašíková v datech“
1993 Zakončila studia maturitou na SPŠ dopravní.
2005 Nastoupila na pozici výkonné ředitelky do dopravní společnosti.
2011 Stala se vedoucí provozu pobočky Geis.
2021 Začalo její působení ve společnosti mmcité.
Text: Martina Vampulová
Článek vyšel v časopise Systémy Logistiky 198 (březen–duben 2022)