Na kafe s… Lubomírem Veselým, generálním ředitelem společnosti GRiT

Lubomír Veselý se stal od 1. října letošního roku generálním ředitelem společnosti GRiT. Rozmlouvali jsme s ním o perspektivách dalšího rozšíření cloudových služeb v logistice, EDI komunikaci nebo využití umělé inteligence ve skladových procesech.

Co vše je v rámci logistiky firem, např. v případě skladového hospodářství, možné přesunout do cloudu?

Upřímně si myslím, že téměř vše a vůbec mě nenapadá, co by nešlo. Když jsme s WMS v cloudu začínali, tak si někteří klepali na čelo. Nicméně se tento model jeví jako velmi úspěšný a umí doručit funkcionalitu mnohem širšímu okruhu firem. A to je dobře, protože jen tak můžeme pohnout s celým odběratelsko-dodavatelským řetězcem.

Které překážky případně dosud brání masivnějšímu rozšíření cloudových služeb a nástrojů v logistice?

Pořád může jít o nedostupnost komplexních služeb, které jsou v cloudu nabízeny. V SaaS (neboli i cloudových) řešeních je často finální softwarová skladba procesu z více jednotlivých služeb, které jsou spolu integrovány.  Hodně firem v různých odvětvích ale stále trvá na svém a nechtějí přistoupit na jiná než monolitická a těžkopádná řešení v jednom softwaru. Osobně tak vidím největší překážku v rigiditě a nastavení mysli vedení společností. Pořád převažuje ono “mám to u sebe na serveru, takže to ovládám” a na cloud se pohlíží jako na něco vzdáleného, co nemůžu kontrolovat. Neustále se setkáváme s klasickými otázkami typu: Co se stane, když padne internet nebo elektrika? Adekvátní odpovědí je samozřejmě popsání, jak lze pokrýt konkrétní rizika a připravit krizové scénáře. Tyto scénáře mohou stavět na využití záložních zdrojů nebo hybridních provozech, kdy je v cloudu jenom část procesů a podobně.

U klientů, kteří cloud odmítají, mnohdy zjistíme, že fakticky ani ten “jejich server” není u nich a v případě výpadku internetu by se jejich procesy zpomalily nebo zastavily tak či tak. O výpadku elektřiny nemluvě.

Pro některé společnosti může být další překážkou způsob vývoje a nabídky SaaS služeb. Firmy, které tyto služby vyvíjejí, se v drtivé většině zaměřují na opakovatelný prodej, takže pokud máte specifický provoz postavený na proprietárních softwarech a procesech, tak se nemusíte potkat s filosofií vývoje cloudových služeb. Pak se ale nabízí prostor bavit se o různých hybridních scénářích. Např. pro jednoho z našich zákazníků jsme řídili většinu skladových procesů kompletně cloudovým nástrojem, ale část velmi specifického a neopakovatelného procesu jsme proprietárně řešili bokem na vlastním serveru.

Co by naopak k většímu rozšíření cloudových nástrojů účinně pomohlo a jaké benefity by to mělo pro logistiku ve firmách?

Jednoznačně ještě větší standardizace v oblasti posílání a sdílení informací a v komunikaci v rámci celého odběratelsko-dodavatelského řetězce.

Překážkou jsou unikátní softwary, které si společnosti nechávají vyvíjet na míru a jež následně nekomunikují s ostatními systémy/službami. Integrace bývají složité a zdlouhavé, čímž zbytečně prodražují celý proces zavedení.

Jsem určitě pro větší otevřenost sdílení dat, ať už jde o data o jednotlivých produktech nebo skladové dostupnosti. Důležitou součástí je také možnost reportování dat v reálném čase. Řekněme, že kdyby dnes všechny společnosti dodávali označené zásilky/palety pomocí SSCC kódů, tak dodávají své protistraně na jeden klik.

Vím, že dnešní logistika je už hodně standardizovaná, ale upřímně si myslím, že by to chtělo ještě víc. Díky tomu ji můžeme zase o trochu více zrychlit, zlepšit množství neefektivních procesů (vratky, neočekávané množství, den závozu apod.) a udělat její datový tok transparentní.

Jsem si vědom, že je utopie mít 100 % procesů a postupů standardizovaných, ale stále si myslím, že zvyšování standardizace logistice prospěje. Podívejte se např. na zavedení elektronické výměny dat (EDI). Kdyby všichni používali EDI a posílali avíza o dodávkách, tak společnost vždy dopředu ví, kdy a co má v dodávce očekávat a na základě toho může připravit následné kroky – koho a kolik lidí zaúkolovat, kde zboží uskladnit apod. Tohle si uvědomuje spousta velkých hráčů na trhu a třeba v oblasti e-commerce jsme přesně tímto druhem sdílených informací pomohli zefektivnit procesy příjmu dodávek od dodavatelů.

Ještě bych se zastavil u nastupující a stále více se rozšiřující robotizace skladů. Pokud budou mít roboty neúplná nebo špatná data, pak budou také špatně a neefektivně pracovat. I zde se tedy dostáváme k větší standardizaci a otevřenému sdílení dat.

Jak si z vašeho pohledu v současnosti vede EDI komunikace? Její uplatnění v odvětví automotive, v e-commerce a potažmo v retailu/FMCG je poměrně známou skutečností, rozšiřuje se ale reálně ve stále větší míře i do dalších segmentů?

Jednoduše řečeno, nikdo ještě nevymyslel nic lepšího. Bavíme se o blockchainu, o API výměně dat, ale vždy to skončí jen formou nějakého kusého řešení, kterému povětšinou nikdo nerozumí. EDI není novou technologií, ale z mého pohledu  je stále tou nejefektivnější. A hlavně i ke starším technologiím se dá stavět moderním způsobem. Nůž také vymysleli tisícovky let zpátky a stále jej používáme, nikdo nemá doma vodní paprsek, i když asi tušíme, že by byl efektivnější než nůž. Pokud tedy k EDI nebudeme přistupovat jako v 90. letech minulého století, kdy se stavěl server proti serveru, tak to prostě bude fungovat.

Co se týká šíře a použití EDI v různých zemích, tak to je dost variabilní. Ve výše vyjmenovaných vertikálách používá EDI určitý set zpráv, se kterými si tato odvětví vystačila. Naší prací je teď se s nimi bavit dál o zvyšování efektivity procesů a větším rozsahu užitých zpráv pro výměnu mezi dodavatelem a odběratelem. Tak třeba teď úzce spolupracujeme s Rohlíkem, který je v této oblasti progresivním hráčem a přistupuje ke vztahu s dodavateli právě tak, aby jim mohl nabídnou rychlé odbavení. Ano, jde v důsledku také o prospěch Rohlíku, ale kdyby nebyli připraveni na zpracování velkého množství dat, tak nemohou do své náruče přijmout tolik zajímavých dodavatelů, a tím i super jídla pro spotřebitele.

EDI se samozřejmě rozšiřuje i do dalších segmentů. My teď vstupujeme např. do oblastí farmacie, stavebnin, center sdílených služeb, technického zařízení budov nebo velkoobchodů s elektromateriálem.

Ve vybraných řešeních vaše společnost využívá také umělou inteligenci. Můžete přiblížit, která řešení to jsou? Jak vidíte do budoucna perspektivu využití umělé inteligence v logistice?

Používáme umělou inteligenci v jednom z našich produktů, který pomáhá v toku dokladů, zboží a peněz. V místech, kde se nedá dostat ke strukturovaným datům, jsme si tu strukturu vytvořili. EDI má tyto struktury samo o sobě, ale existuje pořád velký podíl faktur, které do EDI lze přesunout obtížněji. Jedná se například o režijní faktury, které je nutné schvalovat. A tady právě využíváme umělou inteligenci, abychom vytěžili tato nestrukturovaná data do struktur a následně je mohli použít v dalších systémech a zacházet s nimi stejně jednoduše.

Je zde pořád spousta procesů, kde se bude v budoucnu určitě uplatňovat umělá inteligence, třeba v případě last mile delivery procesů, vytížení rozvozových aut nebo používání výdejních boxů. Stejně tak ve vytěžování line-haul (pravidelných linek) dle predikcí prodejů, které jsou dnes již dostupným řešením i pro menší e-shopy.

Co to může konkrétně znamenat v oblasti automatizovaných skladů? Využití umělé inteligence v procesu přeskupování (přeskládávání) zboží ve skladu – třeba na základě sezónnosti. Společnosti drží většinou mnoho historických dat o prodejích, na jejichž základě mi může umělá inteligence říct, které zboží se bude prodávat více a které méně. Následně mi roboti sklad přeskládají, a pokud nefunguji v režimu 24/7, může se tak dít třeba přes noc. Toto je také krásným příkladem propojení moderní technologie a robotizace s datovým tokem. V drtivé většině firem tento proces probíhá ručně, ale opět jsou zde společnosti, které už něco obdobného využívají, nebo s tím minimálně koketují.

Upřímně si také myslím, že se do B2B z B2C posune trend, který se týká shared services. Dnes si běžně půjčujeme koloběžky nebo auta. V B2B sektoru půjde o sdílení a maximální vytěžení dopravy. Prostě mám kamion a potřebuji ho naplnit celý. Tady vidím prostor pro umělou inteligenci, která na základě dat může zpracovávat nejen trasu kamionu tak, aby byl využit co nejefektivněji, ale vůbec doporučovala, jaké a jak velké vozidlo mám použít. Měla by prostě odpovídat na otázku: Budu mít zítra plný kamion?, a to na základě predikce poptávky a celkového vývoje našeho byznysu.

V souvislosti s vaším nástupem na pozici CEO informovala společnost o plánovaném rozšíření své působnosti do dalších zemí Evropy. Můžete o tomto záměru již prozradit více? Například o které země by se mělo jednat a která vaše řešení byste tam chtěli nabízet zákazníkům?

Zaměřujeme se na Evropu a dle obchodních příležitostí zapojujeme do portfolia i jednotlivé země. Momentálně jde primárně o země střední Evropy, s tím, že první kontakty probíhají už i se zeměmi více na jihu nebo východě, ale tam jsme zatím na začátku.

I v zahraničí nabízíme služby pro zefektivnění spolupráce mezi odběratelem a dodavatelem – jde nám o zlepšení jejich vztahů, ať už zrychlením posílání dokumentů, nebo vstupy do řízení skladů či financí. Vnímáme obě strany mince – jednostranná komunikace, kdy se odběratel s dodavatelem nebaví a jenom diktuje, nepřináší výsledek, vždy musí být zahrnuta i druhá strana. Věřím, že tento přístup, který nám funguje u nás, bude fungovat i v zahraničí. Zatím si myslím, že jsme na správné cestě k rozvoji a stabilitě i na nových trzích.

Připravil: David Čapek, Systémy Logistiky