Digitalizace jde ruku v ruce s automatizací
Firmy si často do svého skladu pořídí automatický nebo poloautomatický hardware či takzvané chytré technologie, ale až potom přemýšlejí, jak vše začlenit do funkčního celku. „Většina firem ale potřebuje nastavit hlavně chytrý systém,“ říká jeden ze zakladatelů společnosti Aimtec Roman Žák.
Kudy většinou vedou první kroky firem, které chtějí automatizovat?
Zjistili jsme, že zákazník na počátku moc nepřemýšlí o systémech. Jako první si vždy koupí hardware. Pořídí si scanner nebo poloautomatické VNA, ale pak si řekne: Co s tím teď budu dělat? Jak budu ověřovat naskenované čárové kódy či jak budu optimalizovat pohyb drahého VNA? Najednou dojde několika pokusy a omyly k tomu, že kromě fyzických technologií potřebuje hlavně chytrý systém. Automatizace nepřijde sama prostřednictvím autonomních logistických robotů. Myšlenka na to, že celý sklad či výrobu, technologie, procesy i lidskou práci je třeba zapojit a zaintegrovat do celkového fungování firmy, se nesmí zanedbat.
Jak tedy z automatizace vytěžit maximum?
Dneska jakékoliv automatizační řešení, které funguje ve firmě jako samostatný ostrůvek, nemá takovou přidanou hodnotu, jakou by mohlo mít v okamžiku, kdy se zapojí do celkových procesů a fungování firmy. V tu chvíli teprve přínosy eskalují. Když si zákazník koupí poloautomatický sklad, k tomu nějaké dopravníky a zavede vláčky do výroby, umíme na základě spotřeby ve výrobě synchronizovat a optimálně využít všechny technologie.
Zařídíme, aby sklad naložil správné manipulační jednotky na dopravníky, které vše vyvezou. Následně už jen přijede vláček, jeho manipulátor zboží vezme a naloží, a vláček odjede do výroby. Všechny drobné aktivity fungují správně, včas, automaticky. Komponenty se dostanou tam, kam mají. Kromě toho, že umíme rozchodit systémy a integrovat je dohromady, umíme také vymyslet proces a celý projekt uřídit tak, aby dopadl v čase a budgetu, který si zákazník zaplatí, v kvalitě, kterou potřebuje.
Co je nejčastější mýtus spojený s automatizací, který musíte vyvracet?
Určitě nejčastější je tvrzení, že automatizace slouží k propouštění lidí. Ve společnosti vládne představa, že když se nainstaluje robot, automaticky to znamená vyhazov pro člověka, který tam do té doby pracoval. Ve skutečnosti mu ale automatizace pomáhá. Odstraňuje rutinní, nudnou, těžkou nebo stresující práci. Uvolňuje člověku ruce, aby mohl dělat činnosti s vyšší přidanou hodnotou.
I ve velkých společnostech, jako je například BMW, takto specializovaní lidé dostávají šanci k dalšímu osobnímu růstu. Oni mají totiž jeden dar: jsou těmi, kdo nejlépe znají daný proces. Nikdo ho nezná lépe než ten, kdo onu činnost nahrazenou robotem předtím manuálně vykonával. Tito lidé jsou nejlepší operátoři a klíčoví uživatelé systémů, které digitalizujeme a automatizujeme. Na druhou stranu je samozřejmě pravda, že automatizace a digitalizace šetří pracovní místa, jen v jiném smyslu. Ještě před pandemií jsme v logistice řešili odlišný problém – bylo čím dál složitější najít pro určité pozice ve výrobě vhodné lidi. Přesně takové pozice v budoucnu nahradí robot a zaplní místo, které by jinak třeba zůstalo prázdné.
Co bude další revolucí ve výrobě a v logistice?
Takzvané AIV – Autonomous Intelligent Vehicles – jsou podle mě velká budoucnost, protože mohou zcela zásadně změnit nejen logistiku, ale i výrobu. Dnes je výroba s automatizací pevně svázána prostřednictvím výrobních linek, které jsou neměnné. Když se vám na lince něco zastaví, může to odstavit celou linku. Systém je hodně citlivý na chyby a komplikace, což klade velké nároky na dokonale fungující dodavatelský řetězec, který zastavení případně zabrání. Nový koncept zahrnuje AIV roboty, které by mohly mezi jednotlivými operacemi výrobky naprosto flexibilně převážet, a tím měnit scénář technologického postupu. Přeskočit vadný díl, udělat rychlou změnu ve výrobě. Tím by výroba získala naprostou flexibilitu. Jednotlivé operace nebudou propojeny linkou, ale můžete je jakkoliv naprogramovat a s nimi i pohyb výrobku.
