Ministerstvo zemědělství vytáhlo do boje proti dvojí kvalitě potravin. Šéf resortu Miroslav Toman počátkem týdne oznámil, že ty potraviny, které jsou pod stejným označením nabízeny v různých zemích Evropské unie, ale liší se svým složením, již nebude možné uvádět v České republice na trh. Ministerstvo to navrhne v připravované novele zákona o potravinách, přičemž za porušení zákazu má být finanční sankce až 50 milionů korun.

Skutečnosti, že složení některých potravin od nadnárodních výrobců se do jisté míry liší v provedení pro „západoevropský“ trh na jedné straně a „východoevropský“ trh na straně druhé, samozřejmě nelze zrovna tleskat. Třeba Češi kvůli tomu mohou mít pocit, že ač je jejich země členem EU již 15 let, stále jsou unijními občany tak trochu druhé kategorie. Současně se ale nezdá, že by šlo o nějak zásadní problém. Často uváděné příklady nižšího podílu masa ve smažených rybích prstech nebo drůbežím lančmítu jsou lehce komické. Uvedené potraviny patří k okrajovým a v současné době, kdy lidé stále více dbají na zdravou výživu, nejsou zrovna „in“.

Otázka je, zda s podobnou vehemencí současné vedení ministerstva zemědělství bojuje například proti stále se snižující kvalitě půdy, která je způsobena mj. nepříliš vhodným hospodařením velkých zemědělských podniků, včetně masivního pěstování pro půdu náročných plodin (zejména o řepce bylo už řečeno i napsáno mnohé). Ekonomické zájmy některých jedinců a podnikatelských skupin jsou v tomto směru velmi silné.

Mimochodem v daném ohledu je namístě ocenit, že průmysloví developeři se stále více orientují na revitalizaci brownfieldů. Vždyť nevyužitých industriálních areálů z minulého režimu máme v tuzemsku celou řadu. Naproti tomu výstavba nových logistických parků a skladových hal již v určitých regionech, např. středních Čechách, dosahuje hranice únosnosti.

Názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.

Text: David Čapek
Ilustrační foto: Pixabay.com