Veřejným prostorem v tuzemsku aktuálně hýbe třaskavé téma možného zálohování PET lahví. Záležitost, která by jinde – kupříkladu v ekonomicky a technologicky vyspělých zemích západní Evropy a Skandinávie – byla příležitostí posunout nejen danou oblast, ale možná i celou národní ekonomiku „o level výše“, je v české kotlině některými osobnostmi a institucemi považována za nepřijatelné narušení statu quo.
„Přes dvacet let učíme lidi sešlapávat PET láhve a vyhazovat je do žlutých kontejnerů, a teď by to najednou mělo být jinak?“ zaznělo například od Pavla Drahovzala ze Svazu měst a obcí ČR. Stalo se tak ve vyhrocené debatě v rámci kulatého stolu, pořádaného ve čtvrtek 9. ledna 2020 v Poslanecké sněmovně. Podobně kritický, ba odmítavý postoj k možnému zálohování PET lahví vyjádřili na místě rovněž přítomní zástupci Hospodářské komory nebo České asociace oběhového hospodářství. Naopak zálohování PET lahví jednoznačně hájili především Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Alessandro Pasquale z Karlovarských minerálních vod (KMV).
Nechceme dávat zapravdu ani jedné, ani druhé straně. Zálohování PET lahví může být přínosem, ale má nepochybně také různá úskalí, a to i z logistického hlediska. Rozvoj cirkulární ekonomiky je však zřetelným trendem a spolu s ním i stále silnější zaměření na principy trvalé udržitelnosti. Poučená a kultivovaná diskuse mající za cíl pečlivě zvážit veškeré argumenty pro i proti by (nejen) v tomto případě byla zcela namístě.
Náměty, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.
Text: David Čapek
Ilustrační foto: KMV
