Vlastnit, či nevlastnit palety? Uvedené dilema řeší řada firem napříč obory. Alternativu k dosud převažujícímu vlastnictví představuje paletový pooling, jehož reálné přínosy závisejí na konkrétním provozním modelu, nastavení spolupráce s poskytovatelem i využití digitálních technologií.
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 221 (leden–únor 2026). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání.
Postupující digitalizace se v dnešní době stává určujícím prvkem paletového poolingu. „Hlavním důvodem je tlak na vyšší propojenost, plynulost procesů a výrazné zvýšení produktivity operativy. Tradiční, administrativně náročné postupy nahrazuje řízení založené na datech a automatizaci,“ vysvětluje Jan Soukup, chief commercial officer ve společnosti Gopall.
Digitalizace přináší podle Marka Fedora, sales & retail managera ve společnosti CHEP CZ, především viditelnost, předvídatelnost a efektivitu napříč dodavatelskými sítěmi. „Chytré palety vybavené sledovacími zařízeními poskytují cenné informace o poloze, teplotě, hmotnosti a podobně, což pomáhá identifikovat neefektivitu, předcházet ztrátám majetku a optimalizovat toky v rámci poolu,“ vyjmenovává.
Čím dál významnější roli v poolingu palet sehrává – a do budoucna se tak bude dít nepochybně stále více – umělá inteligence, a to zejména v oblasti predikcí, identifikace nestandardních situací, optimalizace toků či prevence ztrát. „Digitalizované poolingové systémy zároveň umožní zákazníkům jednoduše plnit nové povinnosti vyplývající z evropské legislativy PPWR (nařízení EU o obalech a obalových odpadech – pozn. red.) – bez dodatečné administrativní zátěže, pouze používáním jedné platformy,“ upozorňuje Jan Soukup.
Umělá inteligence může být využita k detekci a automatizaci oprav manuálních chyb, predikci poptávky a optimalizaci sběru palet nebo snižování „prázdných“ kilometrů a zlepšení cirkularity, jak poznamenává Marek Fedor. Dalšími klíčovými technologiemi dneška jsou podle něj mj. RFID senzory pro sledování v reálném čase, QR kódy a standardizace v identifikaci palet nebo cloudové platformy pro sběr dat.
Očekávání, možnosti, cena
Co je stěžejní pro úspěšnou spolupráci mezi poskytovatelem paletového poolingu a jeho zákazníkem? „Zcela zásadní je na začátku spolupráce jasně, přesně a důsledně definovat vzájemná očekávání a reálné možnosti obou stran. Pokud je tento základ dobře odpracovaný, následné řešení každodenních logistických výzev je výrazně jednodušší, rychlejší a konstruktivnější,“ podotýká Jan Soukup. Z pohledu hodnocení spolupráce se podle něj nakonec vše zjednoduší na poměr ceny a dodaného výkonu. V praxi jde o udržení rovnováhy mezi třemi základními prvky – očekáváním, možnostmi a cenou. Sledují se samozřejmě operativní KPI, jako je kvalita služeb, včasnost dodání, efektivita komunikace nebo stabilita procesů. Tyto ukazatele dohromady tvoří celkový výkon, který musí odpovídat dohodnutým parametrům.
„Úspěšná spolupráce je založena na transparentnosti a proaktivním řešení problémů, jasně definovaných úrovních služeb a otevřeném sdílení dat pro viditelnost v reálném čase, přizpůsobitelných procesech reagujících na sezonní či tržní změny i aktivním naslouchání potřebám zákazníka a závazku k udržitelnosti,“ sděluje Marek Fedor s tím, že klíčové metriky pro hodnocení poskytované služby zahrnují včasné dodání a dostupnost palet, nákladovou efektivitu a snížení prázdných kilometrů, udržitelnost (snížení emisí, eliminace odpadu), spokojenost zákazníka a rychlost reakce služeb, dodržování kvality a délku cyklu.
Flexibilní modely
K dílčím tématům, o nichž se v dané souvislosti hovoří, patří poplatky za poskytované poolingové služby. Tedy např. to, jak se mění či vyvíjejí modely účtování nebo zda je pooling palet vhodný a výhodný nejen pro velké společnosti, ale také pro střední a menší firmy.
„I v této oblasti je klíčovým faktorem digitalizace. Pokud má poskytovatel detailní přehled o každé paletě v každém okamžiku, může zákazníkům nabídnout takový model účtování, který odpovídá jejich skutečným potřebám,“ zdůrazňuje Jan Soukup. V praxi to znamená značnou flexibilitu – od jednoduchých paušálních cen až po detailní modely typu „pay-as-you-go“. Data jsou k dispozici, úkolem poskytovatele je zajistit, aby se k zákazníkům dostala ve správné podobě, frekvenci a úrovni detailu. Jde o jeden z konkrétních a praktických přínosů již zmíněné digitalizace.
Modely účtování se vyvíjejí směrem k větší flexibilitě a orientaci na zákazníka. „Pozorujeme posun od paušálních nájemních struktur k modelům platby za použití a odstupňovaným cenovým strukturám přizpůsobeným pro malé a střední podniky i velké společnosti. Tyto modely snižují vstupní bariéry pro menší firmy, umožňují jim využívat výhody poolingu bez vysokých nákladů a zároveň podporují cíle udržitelnosti a efektivity,“ vyzdvihuje Marek Fedor. A potvrzuje, že integrace digitálních služeb činí náklady i cenotvorbu transparentnějšími a předvídatelnějšími.
Jak shrnuje Jan Soukup, paletový pooling by neměl být výsadou velkých nadnárodních společností, ale funkčním nástrojem pro celý trh. „Ceny proto vždy vycházejí z konkrétní nákladové báze daného případu a teprve následně zohledňují strategické či další specifické faktory,“ popisuje. Díky uvedenému přístupu dokážou poskytovatelé poolingu obsluhovat jak velké výrobní či retailové skupiny s vysokými objemy palet, tak malé dopravce nebo logistické firmy s desítkami palet měsíčně. I ty mohou být plnohodnotnou součástí stejného systému.
Článek připravil David Čapek
Úvodní foto: Stanislav D. Břeň
