Česká republika na jednání unijní Rady pro životní prostředí v Bruselu prosazovala zachování možnosti prodávat nová vozidla se spalovacím motorem i po roce 2035 a zároveň požadovala revizi systému emisních povolenek. Podle tiskového sdělení ministerstva životního prostředí se česká delegace zaměřila také na dopady klimatické politiky EU na průmysl, ceny energií a konkurenceschopnost.
Jednání Rady EU pro životní prostředí se v úterý 17. března za Česko zúčastnili vládní zmocněnec pro klima a Green Deal Filip Turek a náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Hlavními body byly úpravy emisních pravidel pro nová osobní auta a dodávky, budoucnost systému emisních povolenek a další směřování klimatické politiky EU po roce 2030.
„Naše vláda nesouhlasí s tím, aby regulace de facto ukončila prodej nových vozidel se spalovacím motorem. Proto aktuálně projednávanou revizi nařízení o emisích oxidu uhličitého pro osobní auta a dodávky považujeme za příležitost k zásadní úpravě. Chceme technologicky neutrální předpis, který umožní registraci nových vozidel se spalovacími motory i po roce 2035,“ říká Filip Turek, zmocněnec pro klima a Green Deal.
Evropská komise loni v prosinci navrhla změny emisních pravidel pro nové osobní automobily a dodávky. U osobních aut má pro rok 2030 zůstat cíl snížení emisí o 55 procent oproti roku 2021, u dodávek se navrhuje změna z 50 na 40 procent. Od roku 2035 by nově mělo platit snížení emisí o 90 procent místo dosavadních 100 procent, přičemž část emisí by bylo možné kompenzovat prostřednictvím kreditních mechanismů, například pomocí obnovitelných paliv včetně e-paliv a vybraných biopaliv nebo využitím nízkouhlíkové oceli.
„Navrhovaná revize ale neodstraňuje základní problém regulace, který v praxi směřuje k postupnému znemožnění prodejů nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035. Proto chceme úpravu emisních cílů, včetně flexibilit, a jejich celkové přehodnocení, které bude odpovídat aktuální poptávce po elektromobilitě a možnostem spotřebitelů. Česko považuje za klíčové, aby regulace umožňovala i po roce 2035 nabídku a provoz nových vozidel se spalovacím motorem,“ dodává Turek.
Česko žádá změny v ETS i ETS2
Česká republika na Radě otevřela také otázku systému obchodování s emisními povolenkami. Podle ministerstva žádá revizi systému ETS1 tak, aby více zohledňoval konkurenceschopnost evropského průmyslu a dopady cen energií na firmy i domácnosti. V debatě zazněla také potřeba zohlednit dopady nového systému ETS2, který se má týkat budov a silniční dopravy. Součástí české pozice je i zachování principu solidarity mezi členskými státy a pokračování nástrojů, jako jsou Modernizační fond nebo spravedlivá transformace.
„Současná cena emisní povolenky má za následek nikoliv dekarbonizaci, ale deindustrializaci EU. Průmyslové firmy postupně své výroby v EU zavírají a nahrazují je výrobami v zemích s méně přísnou klimatickou politikou. To vede paradoxně k mnohem větším emisím oxidu uhličitého nejen ze samotné výroby, ale i následné dopravy. Navíc tím velmi ohrožujeme energetickou bezpečnost a soběstačnost EU. Proto je nutné systém ETS1 podrobit zevrubné revizi a nastavit taková opatření, která zastaví odliv průmyslu z Evropy,“ komentuje náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
LULUCF: půda a lesy po kůrovcové kalamitě
Ministři se dále věnovali také nařízení LULUCF, tedy pravidlům pro emise a ukládání uhlíku v sektoru využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Česká republika upozornila, že po kůrovcové kalamitě bude mít problém splnit cíle pro období 2021 až 2025 a po roce 2030 bude podle ní nutná širší revize tohoto režimu.
Na okraj jednání česká delegace otevřela také výhrady k navrhovanému dalšímu omezování olova ve střelivu a rybářském náčiní.
Připravil: Filip Hubička
Ilustrační foto: Andrzej Rembowski / Pixabay
