Hlasové vychystávání neboli voice picking přináší vítanou kombinaci vyšší produktivity, nižší chybovosti a lepší pracovní ergonomie pro skladové pracovníky. Při implementaci a následném fungování hlasové technologie je však zapotřebí vyvarovat se některých chyb, k nimž ve skladech nezřídka dochází.
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 220 (listopad–prosinec 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání.
Jak voice picking v logistickém provozu správně nasadit? „Základem úspěšné implementace je komplexní analýza současného stavu skladových operací a mapování fyzického uspořádání skladu,“ vysvětluje Daniel Bičík, DSC customer solution advisor ve společnosti SAP, a doporučuje zavádění v etapách – počínaje testovacím provozem v malém měřítku až po kompletní nasazení. „Kritickou roli hraje intenzivní příprava zaměstnanců a jejich asistence během přechodu na novou technologii. Systém musí být nastaven podle akustických podmínek daného prostředí a bezchybně integrován s informačními systémy skladu,“ podotýká. Neméně podstatná je optimalizace tras pohybu a logiky vychystávacích sekvencí.
Základem projektu nasazení hlasové technologie je podle Petry Tylové, ředitelky divize logistika a distribuce ve společnosti Sluno, jasná definice potřeb vychystávání. „Jedná se o jednoduchý proces, kde se jen hlásí počty kusů, nebo jde o složitější proces? Hlasové vychystávání dnes umí běžně podporovat multipicking, kontrolu váhy, kontrolu zbývajícího množství ve vychystávacím místě a další procesy,“ vypočítává. Vždy je vhodné definovat, jak má dialog vypadat a jaké možnosti má mít picker k dispozici. Vyplatí se také určit, zda bude systém primárně hlasový, kdy uživatelé opravdu komunikují jen se sluchátky a terminál je schovaný, nebo potřebují nějaké doplňkové informace, jako jsou mj. obrázky zboží. „Pak řešíme, jak terminál umístit například na vychystávací vozík, ať má uživatel stále volné ruce,“ konstatuje Petra Tylová.
Dalším důležitým bodem je pak integrace se stávajícím WMS. Jak upozorňuje Petra Tylová, je třeba odsouhlasit, v jakém formátu budou předávána data do a z hlasového vychystávání. „Systémy mohou každý mluvit trochu jiným jazykem a jedna strana se většinou musí přizpůsobit druhé,“ dodává.
Zádrhele a jejich řešení
Při nasazení a provozu hlasového vychystávání dochází nezřídka k různým chybám či komplikacím. Které to jsou a jak je řešit?
Jednou z typických komplikací může být nedostatečná kvalita hlasového rozpoznávání. „Řešením je precizní nastavení sluchátek, vytvoření hlasového profilu uživatele a minimalizace akustického ruchu pomocí speciálních mikrofonů. Podniky by se měly také zaměřit na výběr kvalitních zařízení – levné nebo nevhodné headsety produkují špatnou kvalitu zvuku, nezaručují stabilní spojení a jejich nošení může být nepohodlné, proto je nutná investice do průmyslově certifikovaných zařízení od renomovaných výrobců,“ radí Daniel Bičík.
Uživatelé ve skladech jsou zpravidla zvyklí získávat informace především očima z terminálu nebo z papíru a změna na hlasové pokyny je pro ně mnohdy obtížná, tj. nějakou dobu trvá, než si zvyknou dostávat informace jen do sluchátek. „Velmi se nám osvědčila pozitivní finanční motivace, kdy má hlasové řešení pro uživatele přínos v produktivitě,“ poznamenává Petra Tylová. V rámci implementace je podle ní zapotřebí věnovat náležitou pozornost i testování. Stojí za to testovat řešení v reálném provozu a odchytit veškeré nesrovnalosti, ať už jde o nastavení dialogu či přenos dat. Přechod na produkční provoz pak proběhne bez větších zádrhelů.
V inovacích pomáhá AI
V kontextu pokračujícího vývoje digitálních technologií dochází i v oblasti hlasového vychystávání k různým inovacím. Souvisejí např. s rozšířením chytrých mobilních zařízení. „Dříve se využíval specializovaný hardware. Dnes stačí mít mobilní zařízení s androidem a technologii pick by voice můžete začít používat. Typicky zákazníci, kteří měli klasické terminály od Zebry či Honeywellu a nechtěli kupovat další hardware, nyní mají možnost tyto terminály využít a technologii pick by voice na nich provozovat s tím, že se můžou kdykoliv zpět přepnout do standardního WMS či ERP,“ popisuje Petr Kratochvíl, obchodní konzultant ve společnosti Kodys.
Stále důležitější roli hraje ve voice pickingu také umělá inteligence (AI). „V posledních letech začínají systémy přecházet na AI řízené hlasové agenty, kteří využívají multimodální umělou inteligenci pro kombinaci hlasu, obrazu a datových vstupů,“ vysvětluje Jakub Kačmár, product owner ve společnosti ICZ. Tyto nové generace hlasových řešení dokážou adaptivně měnit hlasové instrukce podle zkušenosti pracovníka (personalizovaný trénink a dynamická délka pokynů) a v reálném čase detekovat chybné odpovědi nebo váhání pracovníka pomocí akustických modelů, což zvyšuje přesnost i bezpečnost.
„Moderní systémy hlasového rozpoznávání používají umělou inteligenci pro dosažení vyšší spolehlivosti i v akusticky náročných podmínkách a dokážou se individuálně přizpůsobit konkrétním uživatelům. Využívání prediktivních analytických nástrojů optimalizuje logistické procesy a navrhování efektivních tras,“ zdůrazňuje Daniel Bičík. Současný trend směřuje podle něj k multimodálním řešením propojujícím hlasové ovládání s technologiemi rozšířené reality a cloudovým platformám, které zjednodušují rozšiřování a kontinuální vylepšování systému.
„Důkladná příprava a integrace“
Běžnými problémy při nasazení hlasového vychystávání bývá nekvalitní síťová infrastruktura, nepřesná hlasová rozpoznávací data nebo špatná integrace s dodavatelem WMS. Výsledkem může být chybné potvrzení úloh nebo ztráta spojení s WMS. Tomu lze předejít kvalitním wi-fi pokrytím skladu a testem latence přenosů v reálném čase, použitím headsetů s potlačením hluku a optimalizací akustických modelů pro místní jazyk, personalizovaným tréninkem hlasového profilu konkrétního pracovníka, aby systém lépe rozpoznal jeho dikci, nebo důkladnou přípravou a integrací s WMS systémem.
Jakub Kačmár, product owner, ICZ
„Rychlejší a efektivnější práce skladníků“
V rámci implementace pick by voice či jakékoli jiné skladové technologie je potřeba si říci, čeho chceme dosáhnout a co následně analyzovat, zdali jsou pro tuto technologii vhodné náš proces a prostory. Zde vždy stačí hodinová prohlídka skladu a následně jsme schopni zákazníkovi jasně sdělit, jestli jim hlasové vychystávání pomůže či ne. Nejčastěji zákazníci tuto technologii chtějí proto, aby skladníkům uvolnili ruce, zrychlili je, odbourali chybovost a motivovali je k vyšším výkonům. Dalším klíčovým bodem jsou i vhodné prostory a procesy. Typicky nejvhodnějším a nejvíce nasazovaným procesem je vychystání, doplnění či kontrola, kde dosahujeme zrychlení a efektivity až o 30 %, a pokud máme cizojazyčné zaměstnance, můžeme zvýšit efektivitu až o 50 %.
Petr Kratochvíl, obchodní konzultant, Kodys
„Spojení hlasu s chytrými brýlemi jako inovace“
V poslední době se objevily pokusy o vytvoření hybridních systémů, například tzv. vision-voice vychystávání. Kombinace hlasu s chytrými brýlemi může přinést nové možnosti. Je třeba si však dát pozor na to, zda jde opravdu o optimalizovaný systém, který do skladu přinese další vylepšení efektivity. Často se začíná objevovat spojení hlasu se světelnou navigací, například put-to-light. Tento systém má velmi dobré výsledky například u multizákaznického vychystávání, kdy světelná navigace pomáhá uživateli v rychlejší orientaci „kam s tím“. Očekávám, že se vstupem AI do hlasových řešení dojde k lepšímu rozpoznávání hlasu a k možnosti rozšířit dialog i o další možnosti pro uživatele. Není zde však účelem, aby systém s uživatelem vedl dlouhé konverzace, dialog by měl zůstat jednoduchý a zaměřený na picking.
Petra Tylová, ředitelka divize logistika a distribuce, Sluno
Článek připravil: David Čapek
Foto v úvodu článku: Kodys
