Při zavádění automatizace či robotiky je zásadní dobře zvážit, které technologie jsou pro určitý logistický provoz vůbec vhodné. Jaký postup lze v daném ohledu doporučit?
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 219 (září–říjen 2025), konkrétně z jeho speciálu Automatizace a robotizace (nese podtitul Armády robotů míří do průmyslu a logistiky). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
V první řadě je třeba provést důkladnou analýzu logistických procesů a definovat cíle, které má zavedení automatizace nebo robotizace ve firmě přinést. Volba technologie závisí do značné míry i na charakteru provozu.
„Firmy by měly vyhodnotit aktuální materiálové toky, očekávaný růst a požadovanou flexibilitu budoucího řešení. Automatizace není o jednom stroji, který vyhoví všem aplikacím, ale právě naopak je potřeba najít vhodné řešení pro daný provoz,“ zdůrazňuje Pawel Byczkowski, vedoucí oddělení automatizace ve společnosti Jungheinrich (ČR). Zatímco někde dává smysl využít automaticky naváděné vozíky (AGV) nebo autonomní mobilní roboty (AMR) pro flexibilní přepravu, jinde jsou efektivním řešením automatizované skladové systémy s vysokou hustotou uložení.
Podle Ondřeje Krůty, area managera ve společnosti Accord Praha, mají firmy začít u jednoduché otázky: „Co chci zlepšit – efektivněji využít prostor, rychlost vychystávání nebo snížit chybovost? Na základě toho pak mohou vybrat vhodnou technologii. Jestliže je problémem nedostatek místa, vhodným řešením jsou např. automatické vertikální sklady, které využívají maximální výšku haly a dokážou ušetřit až 90 % podlahové plochy. „Pokud je cílem zrychlení vychystávání a snížení chybovosti, automatické sklady pomohou i zde – díky principu ‚zboží k obsluze‘ a široké škále volitelného příslušenství, které obsluze usnadňuje a urychluje vychystávání,“ poznamenává Ondřej Krůta.
Postupné rozšíření
Integrace automatizačních a robotických systémů do logistických procesů by měla probíhat postupně a promyšleně. „Nejčastěji se začíná pilotním projektem, který otestuje funkčnost v menším měřítku a umožní doladit případné nedostatky. Využití digitálních simulací či digitálních dvojčat pomáhá předem modelovat chování systému v reálném provozu a tím předejít chybám,“ vysvětluje Radek Panuš, service account manager, sales manager logistic systems ve společnosti SSI Schäfer Systems International. Typickým příkladem může být nasazení mobilních robotů AMR k zásobování výrobní linky, které se nejprve zkouší na jedné konkrétní lince, a teprve po vyhodnocení se rozšíří do celého závodu.
Nástroje pro řízení a monitoring
Jakým způsobem automatizované operace v logistických provozech řídit a monitorovat? Děje se tak zpravidla pomocí WMS (Warehouse Management System), WCS (Warehouse Control System) a napojených nástrojů správy flotily (Fleet Management) pro AGV a AMR. „Tyto systémy zajišťují transparentní řízení toků materiálu, optimalizaci využití zařízení i proaktivní údržbu,“ konstatuje Pawel Byczkowski s tím, že při vyhodnocování efektivity automatizace se využívají metriky jako průchodnost skladu (throughput), využití kapacity zařízení, průměrné časy cyklů a doba odbavení objednávek či míra chybovosti a reklamací.
„Aby automatizovaný sklad fungoval podle očekávání, je kromě výběru správných hardwarových komponent stejně důležité mít i správné řídicí a softwarové komponenty. Řízení automatizovaného skladu je výsledkem logicky strukturované, vícevrstvé programové struktury,“ sděluje Viktor Kovács, sales manager for Southeast Europe ve společnosti Dematic. Systém řízení skladu poskytuje informace nezbytné pro objednávky po prověření skladových zásob a dalších (i zákaznicky specifických) požadavků, které jsou zpracovány softwarem pro tok materiálu a předány plánovačům tras nebo koncovým řídicím jednotkám (PLC), které přesouvají daný produkt ve skladu. „A samozřejmě jsou také vráceny informace z koncových bodů, aby bylo možné hlásit a aktualizovat stav daného úkolu v systému, dokud se nezobrazí na monitoru uživatele. Nebo informace podporující preventivní údržbu, které doporučují kontrolu daného komponentu nebo signalizují možnost jeho poruchy,“ popisuje Viktor Kovács. A dodává, že kvalitu práce automatizovaného skladu lze hodnotit pomocí řady metodik, např. počet vychystaných objednávek, přesnost vychystávání/plnění, výkonnost konkrétních (dílčích) pracovních postupů apod., ale patrně nejvýraznějším ukazatelem je, že minimální dostupnost automatizovaných systémů činí 95–98 %.
Izolované nasazení a další komplikace
Mezi obvyklé chyby při výběru a zavádění automatizačních technologií patří mj. nedostatečná analýza procesů. Kvůli tomu technologie neřeší skutečné problémy, ale naopak vytvářejí nové komplikace. „Firmy si často stanovují nerealistická očekávání ohledně rychlosti návratnosti investice a přehlížejí riziko, že řešení bude příliš rigidní a obtížně přizpůsobitelné změnám sortimentu či objemu práce. Častým nedostatkem je i izolovaná implementace, kdy automatizace pokryje jen část procesu a nenavazuje na ostatní,“ vyjmenovává jednotlivá úskalí Radek Panuš. Významnou překážkou bývá také odpor zaměstnanců, pokud nejsou do projektu včas zapojeni a dostatečně vyškoleni. Vyhnout se těmto komplikacím lze díky důkladné přípravě, pilotním projektům, simulacím a úzké spolupráci s dodavateli, kteří by měli být partnery pro dlouhodobý rozvoj, nikoli jen dodavateli jednoho zařízení.
„Firmy někdy sáhnou po řešení, které je složitější, než ve skutečnosti potřebují. Například řeší nedostatek místa stavbou nových regálů nebo hal, i když by stačilo využít stávající výšku skladu pomocí automatických vertikálních skladů,“ upozorňuje Ondřej Krůta. A připomíná, jak důležité je neopomenout také kvalitní školení obsluhy – platí, že i ta nejpokročilejší technologie má smysl jen tehdy, když ji lidé umí správně používat.
„Vyhodnocení přínosů i reakce na případné problémy“
Pro řízení a monitoring automatizovaných operací se používají především systémy WMS pro správu skladových operací, MES pro řízení výroby a návazných toků nebo specializované vizualizační nástroje a dashboardy, které umožňují sledovat vytížení robotů a technologií v reálném čase. Účinnost automatizace se následně hodnotí podle různých metrik. Nejčastěji se uplatňuje ukazatel OEE, který vyjadřuje celkovou efektivitu zařízení, dále doba průchodu materiálu, míra chybovosti, úroveň využití kapacity nebo jednotkové náklady na konkrétní operaci. Tyto údaje umožňují nejen vyhodnotit přínosy, ale také včas reagovat na případné problémy.
Radek Panuš, service account manager, sales manager logistic systems, SSI Schäfer Systems International
„Využití dat o provozu a stavu technologií“
Technologie automatizace by měly být schopny generovat data o svém provozu a stavu, aby tato data přes integrační datové platformy mohla být dále využívána pro jednotlivé aplikace – například digitální dvojče, tzv. condition mentoring, prediktivní údržba a podobně. Automatizační technologie by rovněž měly mít možnost být řízeny a aktualizovány či optimalizovány prostřednictvím napojení na chráněnou datovou síť.
Jan Burian, head of industry insights, Trask
„Nechte si kvalifikovaně poradit“
Především je třeba si ujasnit, co vlastně jako firma potřebujete a chcete. Ale není jasné, co bude tím správným řešením. Dnes je doba, kdy se všichni tváří, že umí zařídit všechno. To ale neznamená, že jsou ve všem stejně dobří. Pokud chcete spolupracovat s dodavateli, kteří jsou ve svém oboru stejně dobří jako vy, investujte do dobrého konzultanta. Konzultanta, který je nestranný, má znalosti a zkušenosti. Případně se poptejte u vašeho stávajícího dodavatele manipulační techniky. Pokud je seriózní, určitě vám dobře poradí a nebude vám za každou cenu doporučovat svůj produkt.
Aleš Hušek, senior adviser logistics solutions, Toyota Material Handling CZ
Článek připravil: David Čapek
Úvodní foto: M. A. S. Automation
