V rozhovoru s Ulrike Just, výkonnou viceprezidentkou pro prodej a služby společnosti Linde MH EMEA, se vracíme k nedávnému desátému výročí otevření výrobního závodu skupiny Kion ve Stříbře. Ulrike Just popisuje, jak závod ve Stříbře postupně zavádí automatizaci a digitalizaci, proč zákazníci stále více sahají po autonomních řešeních, a jak technologie digitálních dvojčat mění budoucnost skladování.
Jakou roli hraje výrobní závod ve Stříbře v rámci skupiny Kion, zejména s ohledem sílící trendy automatizace a digitalizace?
Pro skupinu Kion je závod ve Stříbře strategicky nesmírně důležitý, a to vlastně vším, na co se zaměřuje: ať už jsou to stohovací vozíky, nebo retraky, které jsou naší vlajkovou lodí. Když jsem v roce 2018 začala pro Linde pracovat, navštívila jsem zdejší provoz, kterým mě provedl Michal Kříž (ředitel závodu ve Stříbře – pozn. red.). A byla jsem opravdu v úžasu nad tím, s jakou vervou se zdejší tým snaží o neustálé zlepšování a neustálý růst. Všímala jsem si, jaká pozornost se tady věnuje každé drobnosti. Když Michal prochází závodem, tak si všimne i úplných maličkostí, které vyžadují nějakou nápravu a okamžitě ji zjedná. Všimla jsem si, s jakým zájmem a energií hovoří se zaměstnanci, je tady vidět opravdu velký zájem o rozvoj podniků.
Co se týče těch moderních technologií: vzhledem k tomu, jak přirozené je pro Kion využívat i nabízet moderní technologie, děje se tak samozřejmě i v našich závodech, aby implementovaly moderní technologie, takže jak automatizace, tak digitalizace jsou pro nás naprosto zásadní. A musím říci, že ve Stříbře k digitalizaci došlo velice záhy, takže v současné době je zde naprosto bezpapírový provoz. Co se týče automatizace, ta je zde zaváděna postupně. Začala trochu později, ale uplatňuje se stále více a více. Nejprve byl plně zautomatizován provoz lakovny a svařovny, aktuálně je naším největším projektem automatizace skladu se zakládacím a vychystávacím systémem (AS/RS). Ještě bych ráda dodala, že Linde MH začínalo jako velmi německy orientovaný podnik, kdy naprostá většina produkce se odehrávala v Aschaffenburgu. Tím, že jsme vytvořili pobočku ve Stříbře, se nám podařilo diverzifikovat naši výrobní stopu a naplnit potřeby zákazníků. Naše zákaznická základna začala růst i mimo Německo.
V Česku se ročně prodá přibližně 12 000 kusů všech značek a typů manipulační techniky. Jaký vývoj v prodeji vidíte na evropské úrovni v kontextu zejména velkých ekonomik, jako je Německo či Francie, které v posledních letech zaznamenávají tendenci ekonomicky stagnovat?
Vývoj se liší trh od trhu, ale celkové trendy lze vysledovat. Od vozíků se spalovacím pohonem se stále více přechází k elektrickým vozíkům, které nejenže mají stejný výkon jako ty se spalovacím motorem, ale jsou již schopny nasazení i v náročných nebo dokonce extrémních podmínkách. Tento trend se urychluje. Stále větší podíl na trhu získává segment orientující se na vybavení skladů. Právě podnik ve Stříbře se na něj specializuje. Zmínila bych například řešení reach vozíků řady 1120 (vyšší modelový segment pro použití v intralogistice – pozn. red.), přičemž nyní spouštíme produkci řady 1121, „střední třídy“, dostupnější širšímu okruhu zákazníků.
Dalšími trendy jsou samozřejmě již zmiňovaná digitalizace a automatizace. Dokonce i manuální, ručně vedené vozíky jsou začleňovány do digitálně řízených systémů a dají se tedy ovládat na dálku včetně údržby. Mám na mysli například přidávání řady dodatečných prvků, které zvyšují výkon a bezpečnost. Samozřejmě trend automatizace bude posilovat. Naši zákazníci chtějí ve stále větší míře implementovat AGV a AMR. Řeší tak jak otázku nedostatků pracovní síly, tak i potřebu stále vyšší přesnosti všech vykonávaných činností.
Bezesporu tendence k automatizaci a robotizaci je převažující a sílí. Zároveň ovšem vidíme, že některé segmenty trhu odmítají vysokozdvižné vozíky s pokročilými funkcemi. Firmy někdy nechtějí platit za funkce, které nevyužijí. Propisuje se tato tendence do produktových portfolií výrobců manipulační techniky, jako je například Linde MH?
Každý zákazník dostane u Linde MH právě to, co potřebuje. Proto neustále dodáváme našim zákazníkům – těm konzervativnějším ručně vedené vozíky a podporujeme je, a víme, že tam na tom trhu je ještě velký prostor, ale jsou zákazníci, kteří je neustále vyžadují. Zároveň jim ovšem pomáháme krok po kroku experimentovat s automatizací tak, aby se při jejím postupném zavádění cítili komfortně. Začít lze opravdu se základními prvky, tedy transportem v hale z jednoho bodu do druhého. Ráda bych zmínila například autonomní paletový stohovač L-Matic a autonomní mobilní platformu C-Matic pro krátké a střední vzdálenosti. Naše zákazníky vedeme k využívání těchto technologií krůček po krůčku, mohou si vše osahat a s automatizačními technologiemi se postupně seznámit. A když potom vidí přínosy automatizace v praxi, tak potom mohou navyšovat míru jejího využití. A můžeme s nimi směřovat případně i k plně automatizovanému provozu. Zákazníci nám důvěřují, vědí, že je v tom nenecháme samotné.
Na evropský trh se v poslední době masově dostávají vozíky z Číny. Jak tradiční evropští výrobci manipulační techniky čelí konkurenci?
Myslím si, že společnosti vyrábějící vysokozdvižné vozíky obecně oceňují konkurenci, neboť nás pohání, abychom byli stále lepší a rychlejší. Snažíme se především o to, aby naše portfolio bylo na té nejlepší nejvyšší možné úrovni neustále. To je případ i již zmiňované nové řady 1121. Ale samozřejmě existují zákazníci, kteří nepotřebují nejvyšší výkon. Pro ně jsme tu s naší sítí služeb a údržby. Když je potřeba nějaká asistence, jsme v tomto ohledu jako Linde MH k zákazníkům mnohem blíž než třeba čínské společnosti. Na druhou stranu musíme říci, že Čína je pro nás zdrojem inspirace, protože mají velmi rychlé cykly inovací a jsou opravdu v tomto ohledu velmi silní. Podniky, které jsou součástí skupiny Kion, máme ovšem i v Číně, včetně výroby a vývoje. Víme velmi přesně, co se tam děje, a snažíme se těžit z dynamiky vývoje na tamním trhu.
Jakým směrem se podle vás bude vyvíjet trh s manipulační technikou ve střednědobém horizontu tří až pěti let?
Hlavní inovace dnes nastávají, a budou nastávat, v oblasti softwaru. Spolupracujeme například se společností Nvidia na projektu Omniverse, v jehož rámci vytváříme digitální dvojčata skladišť. Podle nás jde o převratnou technologii. Umožňuje simulovat fungování vybraného vybavení a konfigurace ještě před jeho reálným nasazením, čímž výrazně snižuje chybovost při samotné implementaci.
Můžeme si otestovat změny v trasách, vybavení či dispozici skladu, aniž bychom cokoli fyzicky měnili. Zároveň v reálném čase implementujeme opatření pro zvýšení bezpečnosti: pokud například nastane kolizní situace, můžeme okamžitě přesměrovat a přetrasovat zbytek vozového parku. Dokážeme také přesně sledovat, kde se v daném okamžiku nachází které vybavení.
Z hlediska zákazníků tak například mizí situace, kdy se jim paleta záhadně ztratí. Díky digitálním dvojčatům dokážeme kdykoli lokalizovat jakoukoli položku.
Připravil: Filip Hubička
Foto: Filip Hubička
