Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců pociťuje 6 z 10 výrobních firem v Česku. A 7 z 10 společností uvádí, že jim aktuálně chybí určité profese či typ pracovníků. Vyplývá to z průzkumu Hofmann Personal Monitor 2025, který kombinuje pohled zaměstnavatelů i zaměstnanců na aktuální situaci v rámci tuzemského pracovního trhu.
Průzkum potvrzuje dlouhodobý trend: 59 % výrobních firem hlásí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Určití pracovníci chybí v 68 % všech společností, které se průzkumu zúčastnily, a 44 % firem bude potřebovat v příštím roce nabírat. Podniky tak musí hledat nové zdroje pracovní síly.
„Situace na pracovním trhu je napjatá a žádný rychlý obrat k lepšímu nás v nejbližších letech nečeká. Firmy už dnes stojí před zásadní otázkou, kde nové pracovníky získat. Bez změny přístupu a otevření se novým skupinám pracovníků to nepůjde,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální společnosti Hofmann Personal.
Reprezentativní průzkum pro Hofmann Personal uskutečnila výzkumná agentura B-inside na vzorku 304 respondentů z řad personalistů mezi firmami v ČR s více než 200 zaměstnanci a dále 1000 občany napříč věkem, vzděláním i socioekonomických statusem. Sběr dat probíhal v srpnu letošního roku.
Komplikovaný systém a přísná kritéria
Pracovníky ze zahraničí zaměstnává 91 % podniků, nejčastěji jde o Ukrajince (78 %) a Slováky (57 %). Tito lidé jsou nepostradatelní v mnoha výrobních i logistických provozech. Přesto pouze menší část ukrajinských pracovníků aktuálně splňuje nastavená kritéria pro dlouhodobý pobyt – z 380 000 držitelů dočasné ochrany jich podmínky pro udělení zvláštního dlouhodobého pobytu splnilo jen 15 000. Nejčastějším problémem je podmínka ekonomické soběstačnosti, která je stanovena velmi přísně: např. žena se dvěma dětmi musí mít příjem 55 000 korun, což je v řadě zaměstnání, včetně profesí s vysokou mírou prospěšnosti pro celou společnost, nereálné.
Také kapacity Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) jsou nedostačující, což se projevuje zejména ve zdlouhavých administrativních procesech. V důsledku toho musí žadatelé kvůli udělení dočasné ochrany nezřídka čekat v nedůstojných podmínkách i několik dní. Právě tento problém je jedním z důvodů, proč ukrajinští pracovníci často odcházejí za prací do Německa. Zjednodušení a zrychlení náboru pracovníků nejen z Ukrajiny, ale i z dalších třetích zemí by významně pomohlo doplnit především kvalifikovanou pracovní sílu.
„Pokud mají tito pracovníci zůstat dlouhodobě, je nutné zjednodušit systém a zajistit předvídatelné podmínky. Ukrajinci jsou pro český průmysl naprosto klíčoví,“ zdůrazňuje Gabriela Hrbáčková.
Nevyužitý potenciál
Demografický vývoj je neúprosný, podle ČSÚ se počet lidí v produktivním věku do roku 2040 sníží o 134 000, zatímco počet osob ve věku 60–65 let vzroste o 300 000. Plných 47 % Čechů si dokáže představit, že budou pracovat i v důchodovém věku, obvykle na zkrácený úvazek nebo v méně náročné práci. Přesto pouze 24 % respondentů vnímá, že zaměstnavatelé v dnešní době vhodné podmínky seniorům nabízejí.
Podobně 36 % lidí po rodičovské dovolené by uvítalo zkrácený úvazek a z toho 55 % flexibilní pracovní dobu, ale jen 22 % se domnívá, že firmy takové možnosti skutečně poskytují. „Senioři i rodiče po rodičovské dovolené představují obrovskou domácí rezervu pracovní síly, která je dnes využívána minimálně. Kdo nabídne flexibilní podmínky, získá zkušené a motivované lidi,“ upozorňuje Kateřina Zázvorková, regionální manažerka Hofmann Personal.
Je třeba se bát AI?
Umělá inteligence zatím do situace na pracovním trhu vstupuje spíše okrajově: nahradit celé pracovní pozice pomocí AI v následujících dvou letech plánuje minimum podniků. Obavy z AI má 15 % zaměstnanců, přičemž více se jí bojí manuálně pracující. Ve službách plánuje využít umělou inteligenci k nahrazení práce lidí 10 % firem, nejméně se nástupu AI obávají manažeři (11 %).
„AI dnes umí rychle vyhodnotit obrovské množství dat a nabídnout scénáře řešení. Ale v krizových situacích, kde hrají roli emoce, intuice a zkušenost, zůstává lidský faktor nenahraditelný,“ uvádí pro Systémy Logistiky Gabriela Hrbáčková a dodává: „Vnímáme to tak, že AI může být skvělým podpůrným nástrojem, ale finální rozhodnutí – zejména v nečekaných nebo komplexních situacích – by měl dělat člověk.“
Umělá inteligence zatím nenahrazuje pracovní pozice, ale výrazně mění náborové procesy. Firmy využívají AI pro automatizované třídění životopisů, prediktivní analýzu vhodnosti kandidátů nebo chatboty pro komunikaci s uchazeči. V průzkumu globální profesní organizace Society for Human Resource Management (SHRM) až 89 % HR profesionálů sděluje, že AI jim šetří čas nebo zvyšuje efektivitu, 36 % říká, že AI snižuje náklady na nábor, a 24 % potvrzuje, že AI zlepšuje schopnost identifikovat kvalitní kandidáty.
Připravil: dč
Foto: vytvořeno prostřednictvím Zoner AI Image Creator
