Zájem o takzvaný Middle koridor při přepravě zboží mezi Asií a Evropou oslabil. Ukazuje se, že železniční trasa, která se vyhýbá území Ruska a Běloruska, nenabízí dostatečnou efektivitu ve srovnání s námořní dopravou. Ta zůstává hlavním kanálem pro přepravy z Číny.
Podle společnosti PST CLC Mitsui-Soko přes Middle koridor zboží proudilo po železnici s cílem obejít ruské území. Kvůli složitější logistice, nutnosti kombinace železniční a převozů přes moře a větší časové náročnosti se však přínos nové trasy neprokázal. „Přepravy přes Middle koridor kvůli konkurenci námořní dopravy neobstály,“ říká Jan Bláha, ředitel přeprav společnosti.
Za hlavní přepravní trasu mezi Asií a Evropou označuje PST CLC Mitsui-Soko nadále námořní dopravu. I při aktuálním prodloužení tranzitních časů v důsledku omezené průchodnosti Suezského průplavu se jedná o nejvýhodnější variantu. Železniční přepravy nadále fungují přes klasické trasy v rámci Hedvábné stezky.
Firma však eviduje změnu v chování zákazníků. Objem přeprav roste, ale struktura zakázek se mění. Zákazníci častěji rozdělují zboží do menších zásilek s vyšší frekvencí. „To umožňuje lepší práci s cash flow a snižuje tlak na skladové kapacity,“ dodává Jan Bláha.
Tento trend se týká i sběrných zásilek, kde firmy místo jednoho kontejneru měsíčně preferují více menších zásilek rozložených v čase. Podle Bláhy jde také o způsob, jak snížit rizika spojená se zpožděním jednotlivých dodávek.
Připravil: Filip Hubička
Ilustrační foto: Pixabay
