Pravidla pro přepravu nebezpečných látek upravuje mezinárodní dohoda známá pod zkratkou ADR. S uvedenou dohodou úzce souvisejí i zásady pro skladování nebezpečných látek. Které jsou stěžejní?
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 218 (červenec–srpen 2025), konkrétně ze speciálu Průmyslová logistika: úsvit, nebo soumrak? Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Skladování podléhá v těchto případech přísným normám, které se týkají jak konstrukčních a technických aspektů skladu, tak organizačních a bezpečnostních opatření. Jedná se často např. o sklady určené pro chemický průmysl. „Z naší zkušenosti jde zejména o konstrukční a technické požadavky jako dělení skladovacích zón podle tříd nebezpečnosti (jde hlavně o kompatibilitu látek), důkladnou ventilaci a systémy detekce plynů nebo opláštění a podlahy s odolností proti chemikáliím s retenčními vanami pro případ úniku,“ vysvětluje Michal Knotek, regional contract logistics manager ve společnosti Raben Logistics Czech.
Neméně podstatný je kromě technických aspektů i lidský faktor. „Pravidelně školíme zaměstnance na manipulaci s nebezpečnými látkami podle ADR, jsou zavedeny a dodržovány systémy řízení bezpečnosti jako například Nakládání s chemickými látkami a dbáme na přesnou evidenci zásob a značení nebezpečných látek,“ vyjmenovává Michal Knotek. Dále zmiňuje spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému (IZS) i s odborníky na chemickou logistiku a bezpečnost práce, s nimiž se pravidelně revidují bezpečnostní protokoly.
Přesné informace jako nutnost
Univerzální recept na požadavky pro skladování nebezpečných látek nelze podle Ondřeje Hráského, šéfa konstrukce společnosti P3 Logistic Parks pro Českou republiku, jednoznačně určit. „Pro technicky správné a ekonomicky nejvhodnější řešení je nutné znát co možná nejpřesněji skladbu skladovaných hořlavých kapalin dle tříd nebezpečnosti a jejich objemy. Jakmile máme informace o hořlavých kapalinách k dispozici, je nutné vzít v potaz také uvažovaný provoz klienta, aby navržený ADR sklad co možná nejlépe splňoval jeho potřeby,“ popisuje Ondřej Hráský.
Běžným vybavením jsou mj. požárně dělící stěny, požární rolety nebo požární dveře. Speciálními prvky pro ADR skladování mohou být podle Ondřeje Hráského přelivové zábrany ve vratech a dveřích, chemicky odolné stěrky na podlaze, záchytné/havarijní jímky, nucené větrání, samočinné odvětrávací zařízení, plamenná čidla, pěnové hasicí zařízení či mlhové hasicí zařízení. „Zajímavým prvkem je pak osazení technologie udržující sníženou koncentraci kyslíku v prostoru a tím pádem zamezující vzniku požáru,“ upozorňuje a dodává, že uvedená technologie najde své uplatnění většinou ve velkých provozech.
Současnost a předpokládaný vývoj do budoucna
Je logické, že vzhledem k pokračujícímu rozvoji technologií a materiálů se dohoda ADR pravidelně aktualizuje. Jaké změny a novinky přinesla verze pro rok 2025 a co lze očekávat v blízké budoucnosti?
„V nejnovější verzi dohody ADR nedošlo k zásadním změnám v oblasti dočasného skladování nebezpečných věcí během přepravy. Vzhledem k vývoji v oblasti bezpečnosti však očekáváme, že v budoucnu může dojít ke zpřísnění požadavků zejména u vysoce rizikových látek,“ sděluje Lada Gadas, senior specialista komunikace ve společnosti Orlen Unipetrol RPA.
Aktuální verze pro letošní rok přináší podle Michala Knotka přesnější klasifikaci lithium-iontových baterií a věnuje rovněž větší pozornost riziku termického úniku. „Zpřesňují se i požadavky na obaly a označení chemických směsí, což pro nás znamená tisknutí nových symbolů a QR kódů pro rychlý přístup k bezpečnostním informacím. V rámci compliance také musíme klást vyšší důraz na dokumentaci a digitální formy přepravních dokladů,“ konstatuje Michal Knotek. Do budoucna pak v rámci dohody ADR očekává zpřísnění pravidel pro třídu 9 (různé nebezpečné látky), především již zmíněné lithium-iontové baterie a recyklované elektroodpady, stejně jako zpřísnění podmínek pro skladování aerosolů a hořlavých kapalin. A jak dodává, předpokládá také zavádění ESG a environmentálních limitů.
„V souladu s předpisy“
Všechny prostory našich terminálů a seřaďovacích nádraží, které slouží k dočasnému skladování během přepravy nebezpečných věcí, jsou zabezpečeny v souladu s požadavky dohody ADR. Jsou dobře osvětlené, nepřístupné veřejnosti a splňují příslušné předpisy týkající se bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany životního prostředí. Před samotnou expedicí jsou výrobky klasifikované jako nebezpečné skladovány ve skladech, které odpovídají platným normám a legislativě. Zvláštní pozornost věnujeme tzv. vysoce rizikovým nebezpečným věcem, které by mohly být zneužity k teroristickým účelům. V těchto případech máme zavedený bezpečnostní plán s konkrétními opatřeními. Sklady nebezpečných látek jsou vybaveny záchytnými systémy (např. havarijní jímky), elektronickou požární signalizací, stabilním hasicím zařízením a jsou zabezpečeny proti neoprávněnému vstupu. Provoz skladu se řídí provozním předpisem.
Lada Gadas, senior specialista komunikace, Orlen Unipetrol RPA
„Protipožární opatření a další systémy“
V našich skladech využíváme pokročilé technologie jako automatizační detekční systémy, které detekují výbušné plyny, teplotu a kouř. Důležité jsou protipožární systémy, sklady máme vybavené sprinklerovými systémy, moderními hasicími zařízeními, oddělujeme jednotlivé požární úseky. Disponujeme také systémy pro sledování vlhkosti a změny teplot, což je důležité pro stabilitu citlivých látek. To celé doplňujeme ještě bezpečnostními kamerovými systémy a přístupovým systémem s oprávněním do jednotlivých oblastí, stejně jako WMS (warehouse management systém). Implementovali jsme také RFID pro sledování zboží v reálném čase a IoT senzoriku. Standardem jsou záchytné bariéry a bezpečnostní zóny.
Michal Knotek, regional contract logistics manager, Raben Logistics Czech
„Zpřísňování norem má dopad na ceny“
Skladování hořlavých kapalin ošetřuje norma ČSN 65 0201, která v roce 2003 nahradila starší normy z 80. a 90. let minulého století. S ohledem na její stáří přes dvacet let si umím představit její aktualizaci v souladu s nejnovějšími poznatky inženýrství a technologiemi, které jsou dnes dostupné. Při teoretické aktualizaci normy bych osobně raději viděl větší zaměření a širší úvahu nad ekonomickou stránkou navrhovaných protipožárních opatření. V neustálém bezhlavém zpřísňování norem, které můžeme vidět obecně v celém stavebnictví, nevidím cestu, a především každé zpřísnění má přímý dopad na ceny výrobků a služeb.
Ondřej Hráský, head of construction, P3 Logistic Parks Česká republika
Článek připravil David Čapek
Úvodní foto: Dachser
