Požadavky a nároky na požární bezpečnost ve skladech, která do značné míry závisí na charakteru skladovaného zboží, neustále rostou. Specifické výzvy v dané oblasti přináší zejména intenzivní zavádění automatizace a robotiky, jehož jsme v logistice poslední dobou svědky.
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 216 (březen–duben 2025), které vychází tento týden. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Návrh požárně bezpečnostního řešení včetně jeho aplikace v reálném provozu musí brát nasazenou automatizaci a roboty v potaz. „Velmi často jsou vybaveny bateriemi, které mohou zahořet, což by samo o sobě pro standardní neautomatizovaný provoz nebyl problém a standardní požárně bezpečnostní opatření by si s požárem poradila. Avšak automatizovaný provoz, kde se může pohybovat spousta robotů a zboží de facto ve všech směrech, klade výrazně větší nároky na správnou detekci ohniska požáru a také na koordinaci požárně bezpečnostních zařízení spolu s automatizovanou technologií,“ upozorňuje Ondřej Hráský, head of construction ve společnosti P3 Česká republika. Je potřeba zabránit tomu, aby robot, který veze např. hořící powerbanku, požár „roznesl“ do ostatních částí skladu.
Co jste hasiči…
Na nepochopení ze strany úředníků Hasičského záchranného sboru (HZS), k němuž v souvislosti s automatizací a robotikou ve skladech nezřídka dochází, upozorňuje Roman Netušil, jednatel společnosti BOZP-PO. Běžně se podle něj stává, že na stejnou realizaci automatizovaného skladu reagují v různých tuzemských krajích zcela odlišně a požadavky HZS jsou naprosto jiné.
Hlavním důvodem této situace je fakt, že dosud platná norma pro požární bezpečnost skladů, tj. ČSN 73 0845, je zastaralá a nereflektuje zmiňované inovace ve skladových provozech. „Norma je svými požadavky velmi specifická, pro zástupce z řad developerů, nájemců, ale i běžných projektantů často těžko čitelná. Základním problémem je, že prostě nezná, a kvůli datu svého vzniku ani znát nemůže, robotizaci a automatizaci v takovém rozsahu, jak je dnes běžně v moderních skladech navrhována,“ vysvětluje Roman Netušil.
Proto by rozhodně mělo dojít k úpravě norem a snaze o jejich jednotnou aplikaci napříč Českou republikou. „Špatně se vysvětluje, že v jedné hale v rámci ČR je vše OK a v další nám robotický zakladač nepovolí, nebo pokud ano, bude to stát o miliony korun více,“ podotýká Roman Netušil. A dodává, že zásadní jsou požadavky na instalaci a provedení požárně bezpečnostních zařízení, jako jsou zejména sprinklery, elektronická požární signalizace (EPS) a požární odvětrání.
Skutečnost, že normotvorba nedrží krok s dnešní rychle se měnící dobou a požadavky na skladování, popř. výrobu, potvrzuje i Ondřej Hráský s tím, že norma pro projektování požární bezpečnosti skladů pochází z roku 2012. „V praxi se zatím moc nelze setkat s pokročilým modelováním chování požárů v rámci CFD modelů budov (založené na dynamické analýze plynů) a bohužel tento přístup není uznávaný Hasičským záchranným sborem,“ sděluje dále. Legislativa také prozatím nedostatečně pokrývá oblast požární bezpečnosti spojenou se skladováním baterií. S rozvojem elektromobility se to týká zejména baterií pro elektroauta, ale potřeba řešit požární bezpečnost existuje i při nakládání s bateriemi určenými např. pro vysokozdvižné vozíky.
AI ve službách požární bezpečnosti
Je zřejmé, že pokročilé systémy a zařízení přinášejí z hlediska požární bezpečnosti ve skladech řadu náročných výzev. Zároveň „recipročně“ platí, že sofistikované technologie dokážou požární bezpečnost zvyšovat či ji zefektivňují.
Foto:PlanRadar
Ano, i v tomto směru může ve skladových provozech fungovat např. umělá inteligence (AI) nebo internet věcí (IoT). „Díky monitorovacím systémům spojeným s AI lze vyhodnocovat například teploty skladovaných baterií pro elektromobily, zavčas identifikovat vadné kusy a ty ze skladovacích prostor vyloučit. IoT, respektive virtuální dvojčata skladovacích systémů, mohou predikovat nadměrně opotřebované části/roboty a včas je poslat k opravě nebo kontrole. Tím mohou zabránit buď omezení provozu svou nefunkčností, nebo zahoření v důsledku technické vady,“ popisuje Ondřej Hráský. V dnešní době je možné tyto systémy „naučit“ sledovat a vyhodnocovat téměř všechno – ať jde o rychlost pohybu, teplotu nebo vydávané frekvence.
Rovněž podle Romana Netušila je aplikace AI perspektivní mj. při skladování velkokapacitních baterií do aut nebo fotovoltaických elektráren a vyhodnocování jejich stavu s ohledem na teplotu povrchu baterií. „Budoucí aplikaci je však nutné nejdříve normově implementovat, což obnáší další potřebné kroky,“ konstatuje Roman Netušil. Kamerové systémy s využitím AI dokážou analyzovat příslušná data, identifikovat anomálie a přispět ke včasné prevenci požárů, zdůrazňuje Pavel Devečka, technical advisor ve společnosti Pyronova Czech Republic. Automatizované hasicí systémy podle něj mohou využívat robotické drony nebo inteligentní sprinklerové systémy s adaptivní reakcí.
Redukce nákladů jako riziko
V čem spočívají nejčastější chyby, jež firmy ve svých skladových provozech z hlediska požární ochrany dělají? Jak se těchto chyb a omylů mají vyvarovat, resp. účinně jim předcházet? „Část investorů vnímá požární ochranu jen jako nutné zlo a snaží se minimalizovat náklady, což vede k nedostatečné úrovni ochrany. Na první pohled tak lze ušetřit 10–20 procent investičních nákladů. Ve skutečnosti to však znamená, že se vyhodí osm eur na nefunkční řešení, které provoz před požárem neochrání. Přitom stačilo investovat 9–10 eur do efektivní ochrany, která by skutečně zabránila devastujícím následkům požáru,“ vypočítává Pavel Devečka. A jak doplňuje, problémem jsou v některých případech i revize a testy, přičemž se nejedná ani tak o to, že by revize nebyly prováděny, ale jde spíše o jejich pouze formální plnění. Často se uskutečňují jen „na papíře“ a v krizové situaci se odhalí jejich reálná nefunkčnost.
Zásadní chybou bývá i to, že požární bezpečnost se nezřídka řeší až v pokročilých fázích projektu. „Firmy investují obrovské finanční prostředky a věnují desítky, mnohdy i stovky hodin na řešení logistické koncepce, kalkulaci finanční návratnosti a podobně, a pak přijde na řadu požárně bezpečnostní řešení, které jim do celé akce ‚hodí vidle‘. Řešení je přitom jednoduché, a to přizvat si již v první fázi specialistu na zpracování požárně bezpečnostního řešení a celou akci s ním konzultovat,“ doporučuje Roman Netušil.
Obdobně to platí už ve fázi výběru objektu. Podle Romana Netušila nejsou ojedinělé situace, kdy stávající budova skladu nejde s ohledem na podmínky požární bezpečnosti využít pro plánované potřeby klienta. Pokud se problém odhalí včas, jsou úspory značné. Nepochybně se proto vyplatí vzdělávat v dané oblasti zainteresované osoby z řad vedení firem či vedoucí logistiky.
Kromě toho Roman Netušil zmiňuje chyby a nedostatky převážně provozního charakteru. Patří k nim skladování vně objektu bez řešení zpětných odstupových vzdáleností (i venkovní sklad má svá pravidla a je nutné se jimi zabývat s ohledem na požární bezpečnost staveb), dále skladování ve vratech používaných pro přívod vzduchu parametru odvětrání nebo zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT), případně jde o takové situace, kdy skladování zboží neodpovídá typu provozu skladu, pro který je objekt kolaudován.
„Soulad s reálným stavem skladování či výroby“
V procesu skladování či výroby občas dochází ke změnám a je potřeba myslet i na to, že to má přímý dopad do vypracovaného požárně bezpečnostního řešení (PBŘ). Jednoduše řečeno klient v novém provozu skladuje nebo vyrábí určitým způsobem, za dva roky se může druh skladovaného zboží změnit nebo se může výrobní program rozšířit či upravit. V důsledku toho se může reálný stav v hale a navržené požárně bezpečnostní řešení dostat do nesouladu. V P3 toto eliminuje naše asset a property oddělení. S nájemci pravidelně jednáme v terénu, abychom mohli tyto změny odhalit a pomoci s úpravou PBŘ a uvedením do souladu se skutečným stavem skladování nebo výroby.
Ondřej Hráský, head of construction, P3 Česká republika
„Problémy se stavebním řízením“
Stává se, že investoři nečtou, případně „neumí číst“ požárně bezpečnostní řešení (PBŘ), dle kterého má provoz probíhat, a tudíž následně provozují činnost v rozporu s platným PBŘ. Je nutné spolupracovat s erudovaným odborníkem v oblasti požární bezpečnosti staveb. Další a velmi častý problém je nedokončené stavební řízení nebo řízení nerealizované vůbec. Je nutné si uvědomit, že mnohdy i malá změna v provozu skladu, jako je výstavba regálů, automatizace, vestavba mezaninu a podobně podléhá změně požárně bezpečnostního řešení, ale mnohdy také řízení na stavebním úřadě a následné kolaudaci. Bohužel se stává, že je sice zpracováno PBŘ, existuje k němu i souhlasné stanovisko Hasičského záchranného sboru (HZS), ale tím to vše končí. Neproběhla prohlídka HZS a udělení souhlasu s užíváním, nebylo řešeno stavební řízení. Z pohledu kontroly HZS nebo pojistného plnění je to pak obrovský problém.
Roman Netušil, jednatel, BOZP-PO
„Aktivní a pasivní požární ochrana“
Požární bezpečnost budov je postavena na dvou základních pilířích. Aktivní ochrana se primárně vztahuje na požárně bezpečnostní zařízení v budově, která jsou schopna rozpoznat a hasit požár. V praxi se jedná o elektrické požární signalizace a hlásiče, stabilní hasičské zařízení jako hasicí přístroje či sprinklery a současně zařízení pro odvod tepla a kouře. Oproti tomu pasivní ochrana zahrnuje především konstrukční a dispoziční řešení staveb tak, aby co nejdéle vzdorovaly ohni bez dalšího zásahu člověka – to znamená, aby se zabránilo šíření plamenů a kouřových plynů a potlačily se tepelné účinky ohně uvnitř budovy. Cílem je umožnit včasnou evakuaci osob i rychlý zásah záchranných týmů.
Zdroj: PlanRadar
Článek připravil: David Čapek
Foto v úvodu článku: Stanislav D. Břeň
