Evropská komise představila návrh na zjednodušení reportingových povinností pro firmy, který by mohl snížit počet povinně reportujících společností až o 80 % oproti původním předpokladům. Nový návrh, tzv. Omnibus package, přináší zásadní změny v pravidlech vykazování nefinančních informací a odpovědnosti firem za dodavatelské řetězce. Povinnost reportovat by se nově mohla vztahovat pouze na firmy s více než 1000 zaměstnanci, přičemž některým firmám může být povinnost zveřejňovat ESG data odložena až na rok 2028.
Evropská komise představila očekávaný návrh na zjednodušení reportingových povinností pro firmy. Podle odhadu Komise by se počet povinně reportujících společností mohl z původně odhadovaných 50 tisíc v rámci EU snížit o přibližně 80 %. Tento balíček návrhů, označovaný jako Omnibus package, se zaměřuje na dvě klíčové směrnice – Corporate Sustainability Due-Diligence Directive (CSDDD) a Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), které se týkají udržitelnosti a nefinančního reportingu. Návrhy se rovněž dotýkají dalších programů, jako je InvestEU, mechanismus uhlíkového cla CBAM nebo EU Taxonomie.
Ačkoliv změny přinášejí zjednodušení, firmy by neměly přestat pracovat na svých zprávách o udržitelnosti. „Platné směrnice, zejména CSRD a její transpozice do národních právních řádů, stále platí. V některých zemích, včetně České republiky, byla transpozice provedena pouze částečně, což vytváří mezi firmami nejistotu,“ upozorňuje Alice Machová, partnerka EY.
Například manažeři přepravní společnosti PST CLC Mitsui Soko v těchto souvislostech před několika dny na setkání s českými novináři poznamenali, že pokud budou reportingové povinnosti subjekty do 1000 zaměstnanců nakonec skutečně omezeny, ušetří jejich firma „nemalé prostředky“. Ve svých udržitelných aktivitách ovšem firma nadále pokračuje. PST CLC Mitsui-Soko je držitelem certifikace EcoVadis.
Největší změny čekají směrnici o řádné péči
Směrnice o řádné péči, CSDDD, byla dojednána teprve před rokem, přičemž nový návrh Evropské komise přináší zásadní změny. Cílem balíčku Omnibus je zúžit rozsah kontrol evropských společností v oblasti dodržování environmentálních a lidských práv. Namísto původní hloubkové kontroly celého dodavatelského řetězce se nyní bude kontrola soustředit pouze na přímé obchodní partnery firem.
Dále by měla být snížena frekvence hodnocení dodavatelského řetězce, a to z ročního přezkumu na každých pět let. Pro podniky by měla také přijít úleva v podobě nepovinného vypracování plánů zelené tranzice, což by pro mnohé znamenalo zjednodušení jejich povinností.
Nefinanční reportování pro firmy od 1000 zaměstnanců?
Nový návrh směrnice o nefinančním reportingu posouvá hranici povinného reportingu na firmy s více než 1000 zaměstnanci a ruší sektorové standardy. Návrh se dělí na dvě části. „První, známá jako „stop the clock“, by mohla oddálit povinnost reportingu pro velké společnosti a kotované malé a střední podniky až do roku 2028. Druhý návrh by měl omezit povinnosti pouze na velké firmy s více než 1000 zaměstnanci,“ popisuje Abrial Gilbert, poradce europoslance Radana Kaneva a bývalý tzv šerpa (poradce) pro CSRD v Evropském parlamentu.
Environmentální cíle zůstávají, některé nástroje ale mizí
Environmentální a emisní cíle EU zůstávají ovšem platné. V dubnu by měl být přijat cíl snížit emise o 90 % do roku 2040 podle již platného klimatického zákona. Tyto cíle tedy nezmizí, avšak některé nástroje, které měly pomoci k jejich dosažení, mohou být zrušeny. „Snižování administrativního břemene firem vítám, ale není to jediná dostačující podmínka pro posílení konkurenceschopnosti evropských firem. Není zřejmé, jak celý návrh podpoří cíle udržitelného financování, zejména odpovědnost firem, transparentnost a dostupnost dat,“ komentuje návrh Blanka Beranová, výkonná ředitelka Udržitelnosti ČSOB.
Návrh však není konečný a očekávají se změny. Jakákoliv úprava celého systému reportingu bude nicméně vyžadovat odklad povinností, jak upozorňuje Petr Ondráček, ESG team lead společnosti Envitrail: „Výrazná redukce počtu firem, kterých by se dle současného návrhu týkal nefinanční reporting, by mohla znemožnit naplňování účelu směrnice, tedy aktivní boj za zmírňování klimatických změn a obecnou kultivaci podnikatelského prostředí.“
Návrh Omnibus přináší změny i pro EU Taxonomii. „Nově by se povinnost reportování rozšířila pouze na firmy s více než 1000 zaměstnanci a obratem přibližně 11,5 miliardy korun (450 milionů eur). Další změnou by mělo být zjednodušení výkaznictví a racionalizace požadavků na posuzování udržitelnosti hospodářských aktivit. Omnibus pouze otevře cestu zásahům do jiných právních aktů, které taxonomii upravují,“ říká Alice Machová, partnerka EY.
Od zelené dohody k dohodě o čistém průmyslu
Evropská komise představila 26. února nový strategický plán, tzv. Clean Industrial Deal, který zahrnuje šest hlavních oblastí, jako jsou dostupná a čistá energie, posílení poptávky po zelených produktech, cirkularita a pravidla pro veřejné zakázky. Tento plán navazuje na předchozí tzv. Zelenou dohodu, ale klade důraz na podporu konkurenceschopnosti evropských firem.
Na nesoulad mezi zužováním reportingových povinností a ambicí strategie Clean Industrial Deal upozorňuje Blanka Beranová z ČSOB: „Návrh Omnibusu, vydaný ve stejný den, má ambiciózní cíle, ale kontrastuje s cíli Clean Industrial Deal. EU vyčlenila 100 miliard eur na veřejné financování, s cílem rozšířit tuto částku na 750–800 miliard eur ročně do roku 2030. To si žádá masivní a efektivní mobilizaci soukromého kapitálu podporovanou dlouhodobou regulační stabilitou.“
Omnibus sice navrhuje snížení administrativní zátěže pro firmy, ale nepokrývá celý rámec udržitelných financí. Banky, které reportují podle SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation), mohou čelit problémům při získávání potřebných informací od svých klientů.
Dopad Omnibusu na investice do udržitelnosti je nejasný
Předložení tak zásadního návrhu v době, kdy se většina společností již připravuje na reporting, je nešťastné a znamená velkou nejistotu pro všechny, kterých se povinnost reportovat týká, upozorňuje Lukáš Ferkl, CTO EnviTrail: „Celý návrh je navíc nedomyšlený, bez vazeb na další legislativu a obsahuje zjevné chyby, což dále zvyšuje celkovou právní nejistotu.“ Podle Ferkla však některé firmy pokračují v přípravách, přičemž tam, kde je udržitelnost součástí byznysové strategie, se stále soustředí na praktické kroky, jako je minimalizace rizik a využívání příležitostí. Naopak firmy, které ESG braly jako „nutné zlo“, využívají navrhovaný odklad a práci na reportingu pozastavily.
Dopad Omnibusu na investice do udržitelnosti zůstává nejasný, jak říká Blanka Beranová z ČSOB: „Je brzy říci, zda firmy zastaví investice do ESG opatření, ale už jsme zaznamenali první zastavení příprav reportingu podle CSRD a EU Taxonomie.“
Aktuálně jde pouze o návrh. „Legislativní proces teprve začne a standardně může trvat i roky. V případě Omnibusu je ale politický tlak na zrychlení procesu, zejména kvůli navrženému odkladu reportingu. Návrhy budou projednávány jak Evropským parlamentem, tak Radou, takže nejde o diskuse v uzavřeném kruhu,“ komentuje situaci Kateřina Novotná z projektu CSRD.cz (jeho cílem je vytvořit srozumitelný obsah o CSRD, ESG a udržitelnosti na jednom místě).
Připravil: Filip Hubička
Foto: Willfried Wende/ Pixabay
