Průmyslová produkce byla v roce 2024 meziročně nižší o 1,4 %. Uvádí to aktuální tiskové sdělení Českého statistického úřadu. V prosinci 2024 byla výroba sice reálně meziměsíčně vyšší o 1,6 %, meziročně ale klesla o 3,0 %. Na zveřejněná data reagovali pro portály časopisů Systémy Logistiky a Svět balení zástupci dodavatelů logistických systémů a lepenkových obalů.

K celkovému loňskému meziročnímu poklesu průmyslové výroby o 1,4 % podle dat ČSÚ nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení, kde se meziročně snížila produkce o 10,2 % (příspěvek k poklesu průmyslu celkem činil -0,80 p.b.). Dále poklesla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek -0,44 p.b., pokles o 2,3 %) a výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství (příspěvek -0,26 p.b., pokles o 8,3 %). O 12 % se meziročně snížila těžba uhlí. Na druhé straně nejvyšší kladné příspěvky byly zaznamenány v odvětvích výroba potravinářských výrobků (příspěvek +0,17 p.b., růst o 3,5 %) a ostatní zpracovatelský průmysl (příspěvek +0,11 p.b., růst o 5,3 %).

Všichni hráči budou muset racionalizovat svoje procesy

„Stejný trend, jaký ukazují data ČSÚ, vnímáme i my v celkovém finančním objemu poptávek našich produktů a služeb. Oproti roku 2023 také zaznamenáváme pokles finančního objemu nabídek při jejich stejném počtu. Klesající objem průmyslové výroby současně staví všechny hráče v dodavatelském řetězci před nutnost zvyšovat provozní efektivitu a racionalizovat své procesy. U mnoha z nich navíc panují obavy z možného zavedení nových cel ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Z hlediska logistiky proto spatřuji řešení především v chytrých technologiích a efektivním využití stávajících kapacit, které pomohou firmám udržet si konkurenceschopnost i ve zhoršených podmínkách,“ říká Tomáš Horák, obchodní ředitel společnosti Stow ČR.

S přihlédnutím k celosvětovému kontextu Tomáš Horák varuje před možnými následky tvrdé celní politiky, s níž začíná operovat právě Donald Trump. Ten se rétoricky hlásí k odkazu republikánského prezidenta Williama McKinleyho, za jehož vlády se na přelomu 19. a 20. století v USA razantně zvýšily průměrné dovozní sazby. „Tehdejší protekcionismus ale zasahoval převážně lokální trh. Dnes je globální ekonomika výrazně provázanější, a tak by podobná opatření mohla rychle narušit dodavatelské řetězce po celém světě a zvednout ceny hotových produktů spotřebitelům na všech kontinentech,“ upozorňuje Tomáš Horák.

Výroba papíru a papírenských výrobků vzrostla

Podle dat ČSÚ vrostla také výroba papíru a výrobků z papíru (příspěvek +0,08 p.b., růst o 4,6 %). Martin Hejl, jednatel společnosti Thimm, která se v odvětví průmyslu zabývá výrobou obalových materiálů, upozorňuje, že útlum produkce se netýká všech segmentů. „Meziročně vzrostly prodeje kartonových a lepenkových obalů o 8 %. Toto číslo je obvykle dobrým indikátorem minulého a budoucího stavu české ekonomiky, protože vše začíná u obalového materiálu. Bez krabic se totiž zboží do regálu obchodního řetězce nedostane,“ říká Martin Hejl.

Tahounem růstu produkce kartonových obalů byly podle něj zejména retail a e-commerce: „Mnoho firem v loňském roce přesunulo své produkce ze zahraničí zpět do Česka a zároveň nebyl kladen tlak na české spotřebitele od politických stran, a tak opět začali nakupovat. Pozitivní vliv měla na sektor i migrace z Ukrajiny do Česka, což vedlo ke zvýšené spotřebě v retailu (potravinách a obalech). Díky tomu sektory retailu a e-commerce stouply výše.“

Jak na tom bude odvětví průmyslu letos, je podle Martina Hejla otázkou. „Nepřímý vliv na něj mohou mít případná nová cla administrativy Donalda Trumpa, která jsou stále předmětem debat. Pokud by k tomuto kroku došlo, tak se to asi odrazí ve snížení hospodářského růstu a poklesu výroby v Evropě, ale z toho může naopak Česko profitovat přesunem výroby ze západních zemí do Česka, jako jsme již viděli v uplynulém roce. V e-commerce sektoru by se čínská tržiště mohla více zaměřit na evropský trh, což by se odrazilo v jejich rostoucím tržním podílu na úkor evropské e-commerce, tedy i české s čímž souvisí i náš sektor obalových materiálů,“ uvažuje Martin Hejl.

Pro zvětšení vždy klikejte do brázku. Zdroj: ČSÚ

Zpátky k datům ČSÚ.  V prvním čtvrtletí průmyslová produkce klesla meziročně o 0,9 %. Ve druhém čtvrtletí tempo poklesu dále zrychlilo: v porovnání s druhým čtvrtletím roku 2023 poklesla produkce o 2,2 %. Po stagnaci, resp. černé nule ve třetím čtvrtletí se v závěru roku vrátil průmysl k poklesu. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 klesla průmyslová produkce meziročně o 2,6 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 0,9 %. Tyto výsledky nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde se v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2023 produkce snížila o 6,5 %, a to zejména v části odvětví zaměřené na výrobu dílů a příslušenství. Stejně jako v přechozích čtvrtletích pokračoval pokles poptávky v odvětví výroba strojů a zařízení.

Prosincový meziroční pokles produkce

Průmyslová produkce v prosinci 2024 byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,6 %, meziročně však klesla o 3,0 %. „Prosincový meziroční pokles průmyslové produkce nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel. Projevil se zde především vliv vysoké srovnávací základny z předchozího roku. Poklesla i produkce elektrických zařízení, zejména komponentů pro automotive,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Pokračoval pokles výroby strojů a zařízení. V mírném růstu se na konci roku udržel potravinářský a nápojový průmysl. V odvětvích, která zaznamenala vyšší meziroční růst, byl výsledek zčásti ovlivněný kolísáním výroby a mimořádnými fakturacemi na konci roku, jako například v odvětvích opravy a instalace strojů a zařízení nebo výroby ostatních nekovových minerálních výrobků.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v prosinci 2024 ve sledovaných odvětvích byla na stejné úrovni jako v prosinci 2023. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 0,5 %, tuzemské nové zakázky klesly o 1,0 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 0,2 %. „Meziroční pokles hodnoty nových zakázek nejvíce ovlivnila podobně jako v případě produkce odvětví výroby motorových vozidel a výroby elektrických zařízení. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila především ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Ve výrobě strojů a zařízení byly uzavřeny dílčí dlouhodobé kontrakty.

K růstu tržeb pomohla nejvíce výroba motorových vozidel

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách za celý rok roce 2024 meziročně vzrostly o 0,9 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 1,6 %. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách vzrostly o 0,1 %.

K růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +0,8 p.b., růst 3,2 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek +0,5 p.b., růst o 10,2 %) a výroba pryžových a plastových výrobků (příspěvek +0,2 p.b., růst o 3,0 %).

Tržby z průmyslové činnosti naopak nejvíce klesly ve výrobě strojů a zařízení (příspěvek -0,44 p.b., pokles o 6,3 %), výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství (příspěvek -0,43 p.b., pokles o 12,3 %) a v těžbě a dobývání (příspěvek -0,2 p.b., pokles o 14,6 %).

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v roce 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 2,8 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 2,6 %. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,2 %.

K růstu hodnoty nových zakázek nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +1,8 p.b., růst o 4,8 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek +0,8 p.b., růst o 9,5 %) a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (příspěvek +0,5 p.b., růst o 24,3 %). Záporné příspěvky zaznamenaly výroba strojů a zařízení (příspěvek -0,4 p.b., pokles o 3,3 %), výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (příspěvek -0,6 p.b., pokles o 11,5 %) a výroba textilií (příspěvek -0,03 p.b., pokles o 1,8 %).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu byl v roce 2024 v Česku o 2,0 % nižší než ve stejném období předchozího roku a jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,7 %.

V rámci EU v listopadu nejvíc klesla výroba v Chorvatsku

Podle Eurostatem zveřejněných údajů v listopadu 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 1,7 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Chorvatsko (o 6,6 %) a Irsko (o 5,6 %). Německý průmysl klesl o 3,3 %, výkon českého průmyslu se snížil o 2,7 %. Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce klesla výroba usní a souvisejících výrobků (o 12,9 %) a nejvyšší růst zaznamenal ostatní zpracovatelský průmysl (o 7,8 %).

Připravil: Filip Hubička
Ilustrační foto: Stow ČR