Logistický sektor v České republice prochází dynamickými změnami, které jsou formovány řadou aktuálních trendů a vnějších vlivů. Studie Trendy v české logistice s podtitulem Kam směřují logistika a skladování v České republice realizovaná agenturou IPSOS pro SKLAD (Spolek kompetentních logistiků a dodavatelů; mj. letos slaví deset let na trhu) poskytuje komplexní pohled na současný stav a budoucí směřování tohoto odvětví.
Výzkum, kterého se zúčastnilo 205 manažerů z různých segmentů jako maloobchod, e-commerce, automotive a výroba, odhaluje klíčové faktory ovlivňující logistiku a skladování v České republice. V tomto článku se zaměříme na úvodní část celé studie, v níž jsou postihnuty hlavní vývojové trendy a skrze citace odborníků zajímavé poznatky přímo z praxe.
V úvodu autoři studie nejdříve „diagnostikují“ český logistický trh: „Český logistický sektor stojí před klíčovými rozhodnutími a změnami, které mohou zásadně ovlivnit jeho budoucí směřování. Firmy v české logistice čelí rostoucím výzvám, které zahrnují nedostatek pracovních sil, tlak na růst mezd, potřebu přechodu k automatizovaným procesům a regulační politice ze strany EU. Tyto faktory nutí společnosti přehodnotit své strategie a investice, aby zůstaly na trhu konkurenceschopné.“ Dále se pak věnuje jednotlivým aspektům.
Bez automatizace ani krok
Jedním z nejvýraznějších trendů je automatizace logistických procesů. Rostoucí mzdové náklady a nedostatek kvalifikovaných pracovníků nutí firmy investovat do automatizovaných systémů. „Flexibilita je dnes klíčová. Musíme být připraveni rychle reagovat na změny, které přináší trh i nové technologie,“ uvádí Michal Štěrba, CEO společnosti GZ Media, která v posledním roce a půl masivně investovala do automatizace. „Logistika dnes stojí před obrovskými výzvami – od nutnosti automatizace přes tlak na udržitelnost až po digitalizaci procesů. Tyto změny nejsou otázkou volby, ale přežití na trhu,“ dodává Ondřej Zíka, ředitel logistiky společnosti Globus.
O částečné automatizaci podle studie v současnosti uvažuje 31 % oslovených firem, 24 % v prostorech stávajícího skladu. Roboty pro manipulaci se zbožím, automatické vychystávání objednávek a používání autonomních vozidel – to jsou jen některé z technologií, které se v současnosti zavádějí. O stavbě nového automatizované skladu „na zelené louce“ uvažuje 12 % oslovených firem. „Pokud jsou firmy ochotny během následujících tří let investovat do automatizace, nejčastěji udávají, že částkou nižší než 50 milionů korun. Přibližně pětina z oslovených společností je ochotna investovat mezi 50 až 100 miliony korun. Pouze 1 z 10 firem deklaruje, že by ze svého rozpočtu vyčlenila více než 100 milionů korun,“ stojí v dokumentu.
I když zavádění těchto technologií vyžaduje vysoké počáteční investice, oslovení odborníci věří, že dlouhodobé výhody převažují nad počátečními náklady. „Automatizace nám umožní zvládnout rostoucí objemy zboží při zachování vysoké efektivity, ale musíme být opatrní, aby se nezvýšily náklady na logistiku více, než je únosné. Proto zvažujeme investice do AGV, která se jeví jako dobrá volba pro jejich efektivnost,“ vysvětluje Jiří Ziegler (v době vzniku studie pracoval jako manažer logistiky společnosti Loxxess Box, od října 2024 je na opozici operations manager ve společnosti DHL Supply Chain).
Digitalizace dat: nové zlato
Digitalizace dat hraje v logistice stále významnější roli. Automatizované procesy, jako jsou sledování zásilek nebo řízení skladových zásob, umožňují rychlejší rozhodování a snižují chybovost způsobenou lidským faktorem.
Digitální technologie jako RFID, IoT senzory a pokročilé analytické nástroje poskytují real-time data, která pomáhají optimalizovat logistické procesy a snižovat náklady. Díky digitalizaci se také zlepšuje transparentnost a sledovatelnost celého dodavatelského řetězce. Ondřej Zíka, ředitel logistiky společnosti Globus, poznamenává: „Data jsou novým zlatem, jejich správné využití je klíčem k úspěchu v moderní logistice.“
Udržitelnost jako nezbytný standard
Udržitelnost se stává nezbytnou součástí logistických strategií. Firmy jsou nuceny investovat do ekologicky šetrných technologií a infrastruktury, což zvyšuje jejich provozní náklady, ale přináší dlouhodobé výhody.
„S rostoucími ekologickými požadavky se firmy zaměřují na snižování uhlíkové stopy a energetické náročnosti svých provozů. Investice do obnovitelných zdrojů energie, ekologických vozidel a udržitelných skladových řešení jsou nyní v popředí zájmu, nicméně nedostatek konkrétních informací ze strany EU ztěžuje firmám přípravu na novou regulační politiku,“ píše se ve studii.
„Udržitelnost je pro nás klíčová priorita. Náš provoz je energeticky velmi náročný,“ uvádí Jan Dlouhý, provozní ředitel společnosti Spolchemie. A pokračuje: „Z hlediska snižování nákladů se soustředíme hlavně na optimalizaci odběrového diagramu s využitím rozdílu hodinových cen v průběhu dne, proto připravujeme investice například do bateriových úložišť nebo elektrokotlů
na výrobu páry.“
Dále rozebírá stav železnice a multimodalitu v EU i v Česku, tedy klíčové aspekty pro ekologizaci dopravy: „Evropská unie v rámci ekologizace dopravy hodně investuje do rozvoje a modernizace železniční sítě. Paradoxně to ale znamená, že spolehlivost železniční dopravy ve střednědobém horizontu výrazně klesá – hlavně v Německu, kde probíhá její rozsáhlá rekonstrukce.“ A dodává: „Museli jsme proto z významné části přejít na silniční a multimodální dopravu. Přechod nám ukázal, že Česko zaostává v oblasti překladišť – multimodálních terminálů v porovnání s okolními zeměmi, jako jsou Slovensko, Polsko i Maďarsko, o Německu či Rakousku ani nemluvě.“
Oblasti, na které se firmy soustřeďují
92 %: Ekologické odstraňování odpadu
87 %: Optimalizované používání zdrojů a kapacit
77 %: Přesné plánování jízd a optimalizace tras
73 %: Digitalizace a automatizace (například ASRS, AMR, MFC)
63 %: Manipulační technika s lithium-iontovými bateriemi, vodíkové palivové články
60 %: Energeticky soběstačný sklad
48 %: Euro norma na emise oxidu uhličitého u manipulační techniky
Zdroj: SKLAD, IPSOS
Parfemace na poslední míli
S růstem e-commerce se význam posledního úseku doručení (last mile delivery) výrazně zvýšil. Firmy hledají způsoby, jak tento proces optimalizovat a udržet náklady na přijatelné úrovni. Max Kovář, ředitel logistiky společnosti Skladon, poznamenává: „Last mile delivery je výzva, kterou musíme zvládnout, pokud chceme zůstat konkurenceschopní v rostoucím světě e-commerce. Vnímáme zvýšený tlak na customizaci logistiky – naši klienti chtějí balit zboží do brandovaných krabiček, používat vlastní obaly, brandovanou lepicí pásku a do balíčků vkládat speciální vzkazy pro zákazníky nebo je parfémovat.“
Důraz na rychlost doručení koncovému zákazníkovi v rámci D+0 či D+1 vyžaduje výstavbu menších skladů na více místech, aby zboží mohlo být zákazníkovi doručeno co nejrychleji.
Bez generace schopných nástupců
Další problém, na který studie upozorňuje, představuje nedostatek kvalifikovaných skladníků: „Firmy čelí nejen rostoucím mzdovým nákladům, ale také potřebě adaptovat se na změny na pracovním trhu, kde se stále více preferuje automatizace a nové technologie. Nedostatek pracovníků vede k intenzivnější automatizaci a robotizaci, ale zároveň klade nároky na rekvalifikaci stávající pracovní síly. V budoucnu bude potřeba, aby zaměstnanci disponovali novými dovednostmi, zejména v oblasti IT a práce s technologiemi, což je nezbytné pro efektivní zvládnutí moderního logistického prostředí.“
Jiří Ziegler poznamenává: „Chybí nám zkušení technici, kvalifikovaná pracovní síla. Nabírat pracovníky zvenku je složité, ideální je vychovat si je uvnitř společnosti.“ Kateřina Donate, vedoucí logistiky společnosti Technické pružiny Scherdel doplňuje: „Budoucnost logistiky nevyhnutelně směřuje k automatizaci skladování, protože neustálý úbytek kvalifikované pracovní síly v této oblasti nás do ní doslova ‚tlačí‘. Je čas, abychom si uvědomili, že nedokážeme vychovat generaci schopných nástupců.“
AI zatím v plenkách
Další tematizovanou oblastí byla umělá inteligence (AI). Oslovení odborníci se domnívají, že (AI) má v logistice a skladování velký potenciál, ale její aplikace je zatím spíše v počátečních fázích. „AI je v současnosti využívána především v oblasti optimalizace procesů, predikce poptávky a zpracování dat, kde pomáhá firmám lépe plánovat a rozhodovat se na základě přesnějších informací. Nicméně její širší využití v plně automatizovaných skladových systémech a dalších sofistikovaných operacích je zatím omezené,“ uvádí výzkumná zpráva.
Podle expertů má AI v logistice šanci zefektivnit procesy a snížit provozní náklady, přičemž se očekává, že s dalším technologickým pokrokem bude její role narůstat. AI by mohla významně ovlivnit nejen samotné skladování, ale také řízení celého dodavatelského řetězce. „My používáme AI k rozpoznávání obličejů na vrátnici, šifrování online komunikace a podobně, protože spravujeme duševní vlastnictví obrovské hodnoty,“ vysvětluje Michal Štěrba. Max Kovář dodává: „Zatím je využití AI v plenkách. V současnosti ji používáme hlavně na analýzy, ale v budoucnu plánujeme nasadit AI i na strojové učení, například pro neuronové sítě. Vidím její místo také v rychlejším rozhodování, heat mapách a v oblasti zabezpečení – například biometrické přihlašování ke scannerům je dneska standard.“
3PL, 4PL, 5PL…
Mezi další vývojové trendy patří další outsourcing logistiky: „Vzhledem k finanční náročnosti výstavby vlastních skladů lze v budoucnu očekávat zvýšený zájem o outsourcing logistiky (v současnosti o něm uvažuje 21 % oslovených firem). S tímto trendem souvisí i snaha optimalizovat stávající skladové kapacity, například navyšováním výšky skladů.“ Ladislav Pešata, vedoucí oddělení projekce společnosti Sellier & Bellot, to komentuje takto: „V navyšování skladové kapacity jsme omezeni přísnými normami – například by pro nás bylo velmi přínosné postavit 30 metrů vysoký sklad, ale nemůžeme, protože kartony s náboji mají pádové zkoušky do 12 metrů, takže je můžeme skladovat maximálně do této výšky.“
Připravil: Stanislav D. Břeň
Ilustrační foto (4×): Stanislav D. Břeň
