Kam směřuje vývoj v oblasti skladové techniky? V čem je západoevropský trh napřed? A co je třeba brát v potaz při zvažování investice do automatizace a robotizace? V pravidelné rubrice Na kafe s… jsme se ptali Tomáše Horáka, obchodního ředitele společnosti Stow ČR.
Jaké jsou podle vás hlavní trendy v oblasti skladování a jak na ně firmy reagují?
Jednoznačně automatizace. Je to trend již delší dobu a mnoho zákazníků o ní uvažuje, byť třeba zatím jen v teoretické rovině. Dále pozorujeme čím dál silnější potřeby optimalizace provozů, efektivity skladování a využití místa. Častěji tak nabízíme různá vysokohustotní skladovací řešení, jako jsou například mobilní regály nebo systém Atlas Shuttle.
Dodáváte především regálové systémy a plošiny. Vzhledem k nedostatku prostor ve velkých městech a průmyslových zónách, jaké inovace vidíte na trhu v oblasti efektivnějšího využití vertikálního prostoru?
Čím dál častěji zákazníci uvažují o mobilních regálech, kdy se pro manipulaci otevírá pouze ta potřebná ulička. Zbytek bloku je zatím zavřený, což šetří hodně plochy, a tím se i navyšuje kapacita skladu. Dále pokud má zákazník vhodnou skladbu palet, tak často uvažuje o skladování v hlubokých kanálech s manipulací pomocí automatizovaných podvozků, takzvaných shuttlů. Tyto regály mohou dosahovat výšek i dost přes 10 metrů — jedná se tedy o ideální kombinaci hustoty a výšky skladování.
Vnímáte nějaké rozdíly v požadavcích mezi českým a evropským trhem?
Evropský trh umí lépe pracovat s pořizovací cenou a návratností složitějších či dražších řešení, jako jsou mobilní regály nebo i plně automatizované systémy. To je především z důvodu vyšších nákladů na lidské zdroje, díky kterým automatizace vychází především na západě lépe. Dále se v západní Evropě daleko častěji setkáváme s poptávkou po vysokých skladovacích systémech, jako jsou například různá skladovací sila.
Jaké technologie podle vás v nejbližší době nejvíce ovlivní trh s regálovými systémy?
Netrpělivě čekám na pořádný nástup umělé inteligence v automatizaci logistiky a skladování. Jakmile budou umět automatizované systémy „přemýšlet” a dělat rozhodnutí i nad rámec standardních procesů, tak by to mohl být „game changer”. Nyní je automatizace především standardizace, tedy pokud v provozech neumíme předvídat, jak budou vypadat procesy či manipulovaný materiál, automatizace není vhodná. Toto by se teoreticky mohlo s nástupem pokročilé umělé inteligence změnit a zpřístupnit tak automatizaci širšímu spektru provozů.
Myslíte si, že zavedení automatizovaných systémů v logistice povede spíše ke změně v dovednostech pracovníků, nebo k jejich celkovému úbytku?
Pokud bychom se dočkali automatizovaných systémů, které umí reagovat pružně na změny v provozu, tak by to podle mě jednoznačně vedlo k úbytku pracovníků. Dozajista budou pozice, kde skladník bude lepší volba než automat-robot, ale bude jich určitě méně než doposud. Pracovník bez unikátní přidané hodnoty pro provoz tak může být dříve či později nahrazen strojem.
Jaká jsou podle vás hlavní kritéria, která by měly firmy při výběru skladových systémů zohlednit, aby byly schopny udržet krok s vývojem na trhu a konkurencí?
Myslím si, že by firmy měly především uvažovat v dlouhodobějších horizontech, než je aktuální potřeba. Vždy se snažíme se zákazníkem konzultovat i jejich vizi do budoucna, předpoklad manipulovaného zboží a jeho objemu, aby skladovací řešení bylo připraveno na případný růst, nebo změnu sortimentu.
Text: Stanislav D. Břeň
Foto: Stanislav D. Břeň
