O logistice chovatelských potřeb s Jaromírem Zikou, Plaček Group
Skupina Plaček Group, která v segmentu chovatelských potřeb dosahuje obratu sedm miliard korun ročně a v Česku provozuje prodejny Super zoo, rozšířila stěžejní sklad ve své poděbradské centrále. „Celková plocha skladovacích prostor stoupla na 25 tisíc metrů čtverečních a paletové pozice dosahují 35 tisíc,“ říká Jaromír Zika, group chief supply chain officer.
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 213 (září–říjen 2024). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Proč jste se rozhodli pro rozšíření skladových kapacit?
Naše firma je na trhu od roku 1995. Z původního velkoobchodu jsme se postupně vyvinuli v komplexní společnost, která zahrnuje velkoobchod, retail, e-commerce a export do zahraničí. Když jsme začínali, měli jsme k dispozici pouze tisíc metrů čtverečních skladovacích prostor. Postupem času jsme však rostli a s tím i naše potřeby. Nejednalo se tedy jen o poslední halu, kterou jsme postavili, ale během let jsme vybudovali dalších pět hal. Šestá vznikla především kvůli tomu, že jsme za uplynulé tři roky rozšířili vlastní síť o dalších sto obchodů, a stávající skladové prostory už nestačily.
Nová hala nám přidala dalších asi 11 tisíc skladovacích pozic, což představuje zhruba 8500 metrů čtverečních. Naše expanze byla velmi rychlá, takže jsme museli skladovat i externě. Původní myšlenka byla, že externí sklady budou sloužit hlavně pro kontejnery z Asie. Ale jak byznys rostl, dostali jsme se do situace, kdy jsme v externích skladech měli nejen zboží, s velkými výrobními dávkami, kdy zásoba je v řádech měsíců, ale i rychloobrátkové položky. Zaměřili jsme se proto na konsolidaci, a externí sklady si nyní držíme spíše jako rezervu než jako primární skladovací prostory.
Jaké procento dodávek k vám přichází z různých částí světa?
Přibližně 25 procent dodávek pochází z Asie. Jedná se o zboží s delší dodací lhůtou, a proto držíme větší zásoby těchto položek. Část z nich stále skladujeme v externích skladech, odkud si zásoby stahujeme podle potřeby. Co se týče dalších dodávek, asi 25 procent přichází z lokální výroby, zbytek z Evropy a dalších částí světa. Tyto dodávky většinou přicházejí kamiony, a snažíme se optimalizovat zásoby tak, abychom měli dostatek zboží na tři měsíce dopředu. Provádíme také ABC analýzu produktů.
V souvislosti s externím skladováním, jak jste k němu přistoupili a s kým spolupracujete?
Externí skladování jsme původně řešili s FM Česko, ale později jsme se dohodli s Globusem, který měl k dispozici volné prostory. Naše externí skladování je ve skutečnosti poměrně jednoduché. Od těchto partnerů očekáváme hlavně to, že přijmou dodávku, zpracují kontejnery, provedou revizi master dat a nastaví paletizaci podle našich skladových standardů. V tomto případě se jedná o čistě velkoobchodní operace, kdy se zboží pohybuje na úrovni celých palet. Nejde tedy o žádné vychystávání zboží pro retail.
Kolik SKU máte aktuálně ve skladu?
Momentálně máme přibližně devět tisíc aktivních SKU. K tomu však musíme přičíst další položky, například náhradní díly, což nás dostává na celkový počet kolem 12 tisíc SKU. Celkově je to 35 tisíc paletových pozic.
Jakým způsobem probíhá skladování ve vašich prostorách?
Naše skladování je kombinací různých technologií. Máme klasické paletové skladování s retraky, ale také využíváme VNA vozíky. To znamená, že jak skladování palet, tak vychystávání jednotlivých kusů probíhají přímo v uličkách. V některých halách máme také galerie, kde skladujeme menší, méně obrátkové položky, případně drobnější zboží. Náš sortiment je velmi široký, jak z hlediska hmotnosti, tak i objemu, což vyžaduje flexibilní skladovací řešení.
Můžete přiblížit, jak variabilní je váš sortiment a jaké výzvy to přináší při skladování?
Sortiment je opravdu velmi různorodý. Na jedné straně máme například psí známky, což jsou drobné položky, a na druhé straně skladujeme velká terária, s nimiž musí manipulovat dva lidé a mají délku až dva metry. K tomu samozřejmě patří hlavní část našeho byznysu, což je krmivo pro zvířata. To zahrnuje pytle o hmotnosti 15, 20 nebo 25 kilogramů, ale také podestýlky pro kočky, které jsou také poměrně těžké. Denně expedujeme více než 200 tun zboží, což zahrnuje nejen těžké a objemné položky, ale i lehčí a rozměrné věci, jako jsou pelíšky. Když si představíte náš sortiment, například v prodejnách Super zoo, uvidíte, že pro domácí mazlíčky nabízíme širokou škálu zboží.
Jak máte organizovánu distribuci zboží do různých zemí jako Slovensko, Polsko nebo Lotyšsko?
Centrální sklad v Poděbradech obsluhuje veškeré naše prodejny v Česku a na Slovensku, přičemž máme záložní sklady také v Polsku a Lotyšsku. Centrální distribuce představuje jádro byznysu. Záložní sklady jsou zaměřeny primárně na lokální retail, aby pokryly specifické potřeby těchto trhů.
Co se týče harmonizace sortimentu, snažíme se definovat položky, které jsou společné pro všechny čtyři země, kde provozujeme vlastní retail. Pokud jsou produkty vhodné pro více zemí, snažíme se je distribuovat napříč všemi těmito trhy. Samozřejmě existují i položky, které jsou specifické pro jednotlivé země, a ty jsou pak distribuovány buď do skladů, nebo přímo do obchodů v těchto zemích. Například Česko je hodně pejskařské, v Polsku hrají prim kočky.
Zmínil jste, že využíváte VNA systémy. Jakou značku techniky preferujete? Nebo máte více různých dodavatelů?
Většina naší technologie pochází od společnosti Toyota Material Handling, ale máme také některé stroje od Jungheinrichu. Tato diverzifikace je záměrná, abychom měli jistotu, že jsme flexibilní a můžeme zhodnotit kvalitu servisu různých dodavatelů.
Zmiňoval jste změny a modernizace, které jste zavedli. Jak se vaše skladovací technologie a procesy vyvíjely v průběhu času?
V minulosti naše procesy zahrnovaly ještě více ruční manipulace a prakticky vše fungovalo na metodě tužka–papír. V posledních třech nebo čtyřech letech jsme postupně přešli na modernější technologie, například VNA vedená indukcí. Dalším krokem bylo řešení datové infrastruktury a digitalizace, na které stále pracujeme. Nedávno jsme implementovali nový WMS, jehož provoz nyní stabilizujeme, a digitalizujeme více procesů. Tento krok vnímám jako posun z jednoho tisíciletí do druhého. Diskutujeme také o dalších možnostech, například přejít z jednoduchých procesů na pokročilejší, což by mohlo zahrnovat i zavedení robotiky a dalších automatizovaných technologií. Naším cílem je postupný posun od základních technologií k pokročilejším, ale musíme být trpěliví. Je to jako cesta od základní školy přes střední až po univerzitu.
Kromě modernizace skladových technologií probíhá i dynamická expanze. Jak ji zvládáte a jaký dopad má na vaše týmy a každodenní operace?
V oblasti obchodu a skladových aktivit rosteme každoročně dvouciferným tempem. To znamená, že nemáme čas se zastavit a nadechnout, musíme neustále dodávat výsledky a zároveň měnit technologie a procesy.
Je to značná výzva pro celý tým, který odvádí velmi dobrou práci. Za poslední tři roky jsme dosáhli velkého pokroku. Podařilo se nám více než zdvojnásobit kapacitu skladu, pokud jde o objem denních operací. A naše ambice je dostat se možná až na trojnásobek. Růst klade obrovské nároky na naše pracovníky, kteří se musí přizpůsobovat nejen nové technologii, ale i stále se zvyšujícím požadavkům na výkon.
Co to znamená číselně?
Momentálně se pohybujeme v průměru kolem 25 tisíc vypickovaných řádků denně. Tento počet však může stoupat až na 30 tisíc, záleží na sezoně a dalších faktorech. To samé platí i pro počet kamionů, kterých denně odbavujeme zhruba 15–25 o celkové hmotnosti více než 200 tun.
Jak se vám daří získávat master data pro zboží z Asie?
Dostáváme sice určitý nástřel dat, ale často se setkáváme s problémy, kdy dodavatel například změní rozměry nebo počet krabic, aniž by nás informoval předem. To pro nás znamená nutnost zpracovat a aktualizovat data, aby se všechno správně zavedlo do systému. Někdy se stává, že dostaneme dodávku s jinými rozměry, než byla původně dohodnuta, což nás nutí k operativním zásahům do logistických procesů.
Mění se v průběhu času kvalita a spolehlivost dodávek od asijských partnerů?
Je pravda, že se situace zlepšuje. Před 5–7 lety jsme často čelili situacím, kdy jsme nevěděli, co přesně dostaneme z kontejnerů, jak bude zboží zabalené a tak dále. Dnes už je úroveň dodávek mnohem vyšší. Dodavatelé se zlepšili v balení a standardizaci, což nám usnadňuje práci. Samozřejmě stále je prostor pro další zlepšení a standardizaci, ale obecně je to mnohem lepší než v minulosti. Vyžadujeme také, aby dodavatelé poskytovali data ve stanoveném formátu, který nám umožní efektivně pracovat se zbožím.
Daří se to? S kolika partnery máte třeba EDI?
EDI používáme především se zákazníky, s nimiž zpracováváme objednávky, faktury a dodací listy. S dodavateli EDI zatím nepoužíváme, ale plánujeme to do budoucna zavést. V současnosti jsme v procesu, kdy všechno skládáme dohromady.
Jaký je aktuální stav řízení skladu pomocí WMS? Jaké části skladu jsou řízené a jaké operace zahrnují?
V současnosti WMS řídí velkou část našich skladových operací. To zahrnuje příjem zboží, zaskladnění, vychystávání, kompletaci i expedici. Dnes už všechno zboží musí mít štítek, aby mohlo projít procesem. Dříve jsme používali hodně papírové dokumentace, ale to už se změnilo.
Kdo je vaším poskytovatelem WMS a jaké máte ERP?
WMS pochází od společnosti Kvados, ERP je Microsoft Dynamics 365 Business Central. Tato kombinace nám umožňuje efektivně řídit skladové operace a zároveň integrovat podnikové procesy. Měli jsme ERP a WMS v jednom systému, ale s rychlým růstem firmy jsme zjistili, že potřebujeme specializované řešení. Vzhledem k našim ambicím a potřebě efektivního zvládání vyšších objemů t dat a transakcí jsme se rozhodli investovat do nového WMS, které je více přizpůsobitelné a do budoucnosti podporuje automatizaci a robotizaci.
Plánujete už konkrétní kroky v oblasti automatizace a robotizace?
Aktuálně se soustředíme na sběr dat a provádění analýz, abychom zjistili, jaké řešení automatizace nebo robotizace by nám ekonomicky dávalo smysl. Naše úvahy zahrnují různá kritéria, jako je objem zboží a specifické potřeby našeho sortimentu. Vidíme, že nemůžeme mít jeden systém, který pokryje možnosti skladování všech produktů. Zaměříme se tedy na automatizaci vždy konkrétní části skladu a sortimentní kategorie. Představujeme si například zavedení automatizovaných systémů pro manipulaci s velkými objemy zboží, jako jsou pytle nebo palety, zatímco pro menší položky, jako jsou hračky a obojky, bychom mohli využít jiné přístupy.
Před třemi lety jsme prováděli analýzu, která poskytla určité výsledky, ale od té doby se situace na trhu změnila. Ještě jsme nezačali s novou analýzou, ale je pro nás zásadní nejprve pochopit strukturu toho, co nám vychází jako nejdůležitější.
Jaké technologie vás zajímají? Máte nějaké preference?
Nechceme se v tuto chvíli zavazovat k nějakému konkrétnímu směru nebo výrobci. Navštěvujeme veletrhy a výstavy, kde se prezentuje mnoho technologií, možností je opravdu hodně. My ale nechceme rozhodovat unáhleně. Situace je komplikovaná hlavně kvůli našemu širokému sortimentu.
Jaké jsou vaše hlavní logistické výzvy ve skladu?
Dnes máme produkty, u kterých týdně vyexpedujeme až 35 palet, a takových položek je více, není to jen jedna nebo dvě. To nás vede k tomu, že musíme vymyslet, jak zajistit efektivní průtok palet ve skladu. Viděl jsem už několik systémů, které by nám mohly pomoci, některé připomínají třeba Autostore, ale jsou určené pro palety. Tyto systémy vám přivezou paletu, vy ji odeberete a pokračujete dál, což by mohlo být pro naše potřeby ideální.
Jak se v průběhu let měnil váš přístup k distribuci a prodeji?
Začali jsme v roce 1995 čistě jako velkoobchod zaměřený na export, následujících 15 let jsme nedělali nic jiného. Až kolem roku 2010 jsme se začali seriózně zabývat maloobchodem. Tehdy jsme začali rozvíjet vlastní síť. Dnes provozujeme zhruba 400 obchodů, což je velký skok za pouhých 15 let. Pouze během pandemie covid-19 jsme otevřeli 40 obchodů. Od roku 2015–2016 jsme se začali více zaměřovat na retail a také jsme rozjeli vlastní e-commerce. Víme, že e-commerce bude mít v budoucnosti stále větší roli, a proto jej aktivně podporujeme. Chceme komunikovat se zákazníky, personalizovat naše nabídky a maximálně využívat potenciál online prodeje. To je pro nás teď zásadní.
Otevřeli jste také prodejny s nonstop prodejem. Jak to ovlivňuje závozy na prodejny?
Naše hybridní prodejny fungují normálně s obsluhou během dne, ale když personál večer odejde, prodejna přechází na bezobslužný režim. Máme tam živá zvířata, takže obsluha musí přes den být přítomna, čistě bez obsluhy to provozovat nelze. Přestože je večer prodejna zamčená, zákazníci mají možnost si ji sami otevřít, pokud přijdou později. To znamená, že na zásobování to nemá žádný větší vliv.
Jste tlačeni ve městech na omezení vjezdů v určitou dobu?
Působíme hlavně v retail parcích. Když se podíváte na náš koncept, máme jen asi tři prodejny v centrech měst. Jinak jsme všude v retail parcích, takže na nás žádný tlak ohledně omezení vjezdů neexistuje. Pro spotřebitele je to také mnohem pohodlnější – přijedou, zaparkují, nakoupí si a odjedou, aniž by museli trávit hodinu projížděním obchodního centra uprostřed města. To je náš koncept, který dodržujeme.
A pokud jde o hybridní prodejny, snažíme se přijít s prodejním konceptem pro budoucnost. Víme, jaká je demografická situace – zaměstnanců bude čím dál tím méně, takže hledáme způsoby, jak být schopni v případě potřeby nahradit personál v obchodech automatizací a moderními technologiemi.
Jak máte řešenou dopravu a distribuci? Nakupujete tyto služby, nebo máte vlastní dopravu?
Dopravu a distribuci máme poměrně rozsáhlou a rozmanitou. Většina našich paletových zásilek je v současné době realizována přes DSV a DB Schenker. Pokud jde o balíkové zásilky, významnou část zajišťuje DHL a Česká pošta, ale spolupracujeme také s přibližně deseti dalšími přepravními službami, které jsou na trhu k dispozici.
Kromě toho do WMS postupně integrujeme další přepravce, abychom zajistili co nejefektivnější a nejflexibilnější distribuci. Tím se snažíme pokrýt potřeby našich zákazníků a zajistit plynulost dodavatelského řetězce.
Jaká KPI máte nastavena s dopravci?
Jedním z klíčových KPI, které sledujeme, je včasnost dodání. Sledujeme, zda jsou zásilky doručeny tak, jak jsme si objednali, a pokud dojde k nějakému problému, komunikujeme to s dopravci. Výsledky pravidelně vyhodnocujeme na měsíční bázi. Naším cílem je dosáhnout minimálně 97 procent úspěšnosti včasného doručení.
Máte plány pro nadcházející rok, pokud jde o supply chain?
Naše hlavní výzva je zvládnout další růst, který je dle posledních plánů opět velmi ambiciózní a stabilizovat dodávky na definované úrovni po celý rok. To je jedna z věcí, na kterou se musíme zaměřit. Zároveň chceme pracovat na zvyšování efektivity a udělat několik strategických rozhodnutí ohledně automatizace. Je důležité začít si tyto technologie osahávat a pochopit, jak mohou být přínosné.
Snažím se sledovat trendy, protože to, o čem se dnes začíná mluvit, se již zítra může stát realitou. V oblasti technologií vidíme obrovské změny – zatímco dříve přicházely z Francie, Německa nebo Skandinávie, nyní vidíme stále více systémů z Číny.
Přemýšlíme o tom, jak se vypořádat s nedostatkem kvalitních pracovníků. Zvažujeme, zda jít cestou plné automatizace nebo zůstat u částečné automatizace. Pokud najdeme oblasti, kde se rutinní úkoly dají automatizovat a kde to bude mít ekonomický smysl, určitě se na to zaměříme.
4 poznatky Jaromíra Ziky o logistice společnosti Plaček Group
1. Momentálně se pohybujeme v průměru kolem 25 tisíc vypickovaných řádků denně.
2. V roce 2024 provozujeme kolem 400 obchodů se zvířaty v České republice, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.
3. Naše hlavní výzva v logistice je zvládnout další růst, který je opět ambicióznější.
4. Roční obrat celé Plaček Group je aktuálně přes sedm miliard korun a meziroční srovnání se daří držet na dvouciferném čísle.
Jaromír Zika
2021: V červnu tohoto roku nastupuje na pozici chief supply chain officer ve společnosti Plaček Pet Products. Je zodpovědný za optimalizaci skladových procesů, distribuce a celkové logistiky společnosti, která se specializuje na produkty pro domácí mazlíčky.
2011: Ve společnosti L’Oréal začal působit na pozici operations director, na které setrval deset let. Vedl přímou distribuci pro Česko, Slovensko a Maďarsko.
2008: Stává se supply chain directorem společnosti L’Oréal. Zodpovídal za plánování poptávky, řízení zásob, nákup a zákaznický servis.
2006: Ve firmě L’Oréal začíná vést projekt implementace nového ERP systému, a to SAP.
1997: Nastupuje do společnosti L’Oréal, kde v následujících deseti letech vystřídal pozice zástupce ředitele logistiky nebo vedoucího distribučního centra pro Česko a posléze i pro Slovensko.
1994: Dokončil vzdělání v oblasti elektrotechniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.
Logistika pro skupinu s obratem sedm miliard
Logistika firmy Plaček Group, která ročně dosahuje sedmi miliard korun obratu, funguje v režimu 24/5 (dříve dokonce 24/7) a denně zpracuje 25 000 řádků, přičemž v každé směně pracuje 70–80 zaměstnanců včetně administrativy. Ze skladu denně odjíždí 15–25 kamionů, které přepravují především vypickované palety s celkovou hmotností až 200 tun. Intralogistika probíhá v šesti skladových halách různého stáří a velikosti – první byla postavena v polovině 90. let s plochou 1000 m², zatímco nejnovější hala byla otevřena letos, což celkově činí 25.000 m² skladových ploch. K dispozici je 35.000 paletových pozic a firma příležitostně využívá externí partnery, především pro příjem a zpracování kontejnerů z jiných kontinentů. Zhruba 25 % dodávek přichází z Asie, 25 % je lokálních a zbytek připadá na Evropu a další části světa. Sortiment je velmi rozmanitý: od malých předmětů, jako jsou psí známky, po těžké pytle s krmivy o hmotnosti 15–25 kg či velká akvária a terária. Zboží může mít různé tvary a hmotnosti, příkladem mohou být kořeny balené ve velkých pytlích. Databáze obsahuje přibližně 12.000 SKU, z toho je aktuálně aktivních kolem 9000.
Rozhovor vedl Stanislav D. Břeň
Foto: Stanislav D. Břeň