Logistika potravin: Rychleji, bezpečněji, digitálně
Logistiku potravin a nápojů v mnohém ovlivňují spotřebitelské trendy. Maloobchodní řetězce musí reagovat na jejich přání a tomu přizpůsobují tok zboží v rámci dodavatelského řetězce. Aktuální vývoj směřuje k digitalizaci v celém dodavatelsko-odběratelském řetězci, automatizaci fyzických toků, jednání v duchu principů udržitelnosti a také další optimalizaci zásob a logistických procesů.
Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 204 (březen–duben 2023). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Logistika potravin a nápojů je součást kritické infrastruktury států, což se potvrdilo nejen během pandemie covid-19, ale také při sledování pobrexitové zásobovací situace ve Velké Británii. Jaké jsou trendy v logistice potravin a nápojů?
Digitalizace logistické cesty
Základní vývoj shrnuje Roman Bartišek, který působí ve společnosti Albert Česká republika na pozici viceprezidenta supply chainu: „Jedním z trendů je nasazování chytrých algoritmů pro predikci objemu prodaného zboží s cílem zajistit dobrou dostupnost zboží v prodejnách, předcházet plýtvání potravinami a držet nízké a konkurenceschopné ceny. S tím souvisí i užší spolupráce obchodníků s dodavateli v oblasti demand planningu a sdílení dat o zásobách a prodejích, která umožní výrobcům lépe plánovat jejich výrobní cykly a obchodníkům zase zajistit dostatek zboží.“
Dalším z trendů je podle něj digitalizace celé logistické cesty, počínaje elektronickou výměnou produktových dat (GDSN), zaváděním elektronických dodacích listů a SSCC štítků až po digitalizaci transportních dokumentů pro závozy do prodejen: „Vzhledem k aktuální situaci s nedostupností surovin a obalů a prudkému zvyšování cen vstupů je také potřeba větší flexibilita sourcingu položek a aktivní řízení sortimentu a zásob. Stále důležitější je i využívání udržitelných řešení, jako jsou například opakovaně použitelné přepravní obaly, které nahrazují ty jednorázové.“ Jako poslední zmiňuje optimalizaci napříč logistikou s cílem snížit dopad nákladové inflace, to znamená např. lépe vytížit vozidla, změnit frekvenci a způsob závozů na prodejny, zefektivnit rozložení položek mezi distribučními centry nebo snížit převozy mezi distribučními centry.
Klíčové zásoby
Loňský rok vnesl do logistiky snad větší turbulence než za pandemie, což se týkalo zejména výše zásob společností v potravinářství. „Některé se během části roku potýkaly s nedostatkem surovin či obalového materiálu, s výpadky výrobních linek a pomalým obnovením jejich provozu kvůli dlouhým dodacím lhůtám náhradních dílů, což ovlivňovalo plynulost zásobování centrálních skladů. Další výkyvy v objemu zásob byly způsobeny u importérů zpožděnými dodávkami ze zámoří. Kvůli navyšování cen komodit a nejistotě dalšího vývoje se někteří výrobci potravin předzásobovali například cukrem, což vyvolalo nepredikovatelnou poptávku po skladových kapacitách,“ popisuje vývoj v loňském roce Svatopluk Úředníček, provozní ředitel společnosti ESA logistika.
V takto nestálém prostředí se podle něj velmi těžko vytvářejí či určují nové trendy doplňující trendy dlouhodobé: „Vycházíme z toho, že hlavní snahou, a to nejen v tomto odvětví, je vyrovnat se s nárůsty nákladů na energie i další vstupy a stanovit správné úrovně cen tak, aby výrobci a distributoři nepřicházeli o svůj podíl na trhu. Významným trendem stále zůstává nákup potravin online. Po období covidu došlo k poklesu objemů v tomto segmentu, ale naši klienti stále vnímají důležitost využívání tohoto prodejního kanálu. Někteří z nich vidí příležitost k finančnímu zefektivnění online prodeje v tom, že si místo prodeje prostřednictvím online marketplace zřizují vlastní internetový obchod.“
Méně času na vychystání a dodání
„Trendy již delší dobu zůstávají stejné: zkracuje se doba mezi objednávkou a dodáním zboží. Zvyšuje se frekvence závozů, prodejce objednává častěji a menší objem zboží, aby si optimalizoval svoji skladovou zásobu a tím navazující cash flow. Ale především v poslední době je kladen důraz na čas závozu,“ říká generální ředitel TPL Czech Jaroslav Baumann. Odběrná místa si určují čas, kdy chtějí zakázku přijmout v návaznosti na optimalizaci jejich kapacit a zdrojů. „To je v současnosti asi největší starostí logistických firem, které musí zakázky sloučit tak, aby je mohly efektivně rozvézt za dodržení všech požadovaných podmínek a především časů,“ doplňuje Jaroslav Baumann. S tímto úsilím samozřejmě souvisejí náklady a ty se mohou stát pro některé logistické operátory nezvládnutelnými. „Po několika minulých letech, kterým dominovaly ne úplně předvídatelné události, očekávám hlavně stabilizaci. Ta bude ale dost pravděpodobně obnášet i nucený odchod některých firem z trhu – poté, co si spočítají, že se jim to nevyplatí,“ myslí si Tomáš Urban, CEO společnosti Eurofrost.
Logističtí provideři jsou pod tlakem svých zákazníků, kteří zase reagují na přání spotřebitelů. „S rostoucí poptávkou spotřebitelů se zvyšuje požadavek na rychlejší doručování. Logistické firmy se snaží využívat nové technologie, které umožňují sledování zásilek v reálném čase, optimalizaci tras a minimalizaci času potřebného na doručení. Možnost sledování zakázek se stala v posledních letech standardem v oblasti last mile delivery. V současnosti se tento přístup začíná více využívat i při standardní paletové distribuci,“ informuje člen představenstva Hopi Holdingu Jiří Mlích. A dodává: „Obzvláště v rámci potravinové logistiky vidíme v zahraničí trend, a to především ve velkých aglomeracích, rozvoje takzvaných microfulfillmentových center, která logistickým firmám umožňují plnit objednávky rychle a efektivně.“
Pokrýt celý řetězec
Mezi dalšími trendy můžeme zmínit větší konsolidaci služeb u jednoho logistického subjektu s cílem zabezpečení celého logistického řetězce. „Zboží zavezeme přímo z výroby na sklad, zajistíme roztřídění, VAS služby a následnou distribuci. Zvyšuje se tím flexibilita a rychlost dopravy, což ale ne vždy koresponduje s cenou za provedené služby. Samozřejmě u klientů z potravinářství a nápojů to znamená i splnění dalších nezbytných požadavků, především teplotních a hygienických,“ uvádí Michal Vecsey, obchodní ředitel skupiny C.S.Cargo. S tím souvisí trend propojování, navazování a sdílení všech dílčích stupňů logistiky do jednoho spojitého a provázaného procesu. „Již příjem objednávek k vychystávání se do skladu musí dostat v pořadí, v jakém budou odjíždět nejdelší nebo nejvzdálenější linky. Tedy hned při získání objednávky se provazují na linku a podle objemu přepravy je pro danou linku přiřazeno i vozidlo,“ vysvětluje Pavel Motan, jednatel společnosti K2 atmitec.
To souvisí především se specifiky zásobování měst, kdy v některých případech platí omezení průjezdu (velikostí auta, tonáží, definovanou nástavbou – chlazení) či způsobem vykládky (např. rampa, ruční). „Vlastní trasu auta mohu optimalizovat pomocí specializovaných cloudových služeb. Na druhou stranu nelze čekat se zahájením vychystávání ve skladu, až se naplní celá linka nebo vozidlo, ale je třeba průběžně zpracovávat již přišlé doklady. Z toho vyplývá i vnitřní organizace skladu, kde konkrétní objednávky připravuji po sortimentních skupinách do dílčích manipulačních jednotek, které následně konsoliduji pro spojení objednávky zpět k sobě, ale zpravidla konsoliduji i různé objednávky pro optimální nakládku a vytížení vozidla,“ popisuje Pavel Motan. Celý proces nekončí odjezdem auta, ale i monitoringem předání zboží, editací vratek a obalů, výběrem peněz či stravenek a po uzavření jízdy a návratu z linky předáním zpět do skladu. „Snaha o návaznost, trvalou informovanost a spojité řízení vede k vylepšení a zrychlení procesů, nižší chybovosti a průběžné informovanosti. Vede to k většímu využívání mobilních telefonů nebo aplikací přímo řidiči z auta a k propojování dokladů z ERP s jízdou, její navigací a sledováním polohy vozidla,“ dodává Pavel Motan.
Se službami pro retailové zákazníky se pojí i trend personalizace a zákaznická orientace. „Společnosti se snaží nabízet produktové portfolio, které co nejvíce odpovídá požadavkům a preferencím zákazníků,“ říká Jakub Brada, jednatel společnosti Bramartrans. A pokračuje: „Pokud jde o logistiku potravin a nápojů, vidíme šanci využívat stálých chladírenských přeprav od lokálních dopravců na jejich stálých trasách. Tato příležitost může pomoci nejen ekonomice přepravy, ale i producentům potravin a nápojů s lepší cenou. Navíc by to mohlo přinést i další výhody, jako například zlepšení kvality a čerstvosti produktů, minimalizaci odpadu a zlepšení dodacích lhůt.“
Udržitelnost v centru dění
Další trend souvisí s udržitelností. „Ano, je to jeden z největších trendů v logistice potravin a rychloobrátkového zboží, přičemž snahou je především minimalizovat uhlíkovou stopu. To zahrnuje snížení emisí skleníkových plynů během celého procesu, od výroby produktů přes jejich balení, dopravu až po distribuci do obchodů a ke konečným zákazníkům,“ říká Jiří Mlích. Pro mnoho zákazníků je udržitelnost a ekologie velmi důležitá, a proto se společnosti snaží snižovat svou uhlíkovou stopu, aby zákazníky více oslovily. Tento trend vede k většímu používání ekologicky šetrných technologií, úspornějších dopravních prostředků, zvýšení úrovně recyklace obalů a minimalizaci odpadu v logistických centrech.
Minimalizace negativního dopadu na životní prostředí souvisí i s aktuálním trendem vratných obalů. „To zahrnuje například používání vratných plastových nebo skleněných lahví pro nápoje. Vratné obaly mohou mít pozitivní dopad na životní prostředí a zákaznickou spokojenost,“ domnívá se Jiří Mlích. Michal Vecsey k obalům doplňuje: „Trendem je méně obalových materiálů, snadnější balení, alternativy paletových kont a v poslední době též zaměření na využívání ekologických materiálů. Důraz na udržitelnost nákladů je velmi viditelný. S tím je ovšem spojena nutnost investic do automatizace, o což se snažíme v našich skladech.“
Svůj názor přidává i Jakub Brada: „Na základě našeho pozorování a zkušeností můžeme říci, že na udržitelnost a ekologické hledisko se klade rostoucí důraz. Zákazníci si stále více uvědomují význam ochrany životního prostředí a vyžadují produkty, které jsou k němu šetrnější.“
Bez palet by to nešlo
Zásadní roli v logistice potravin a nápojů sehrávají obaly, primární, sekundární i terciární. A v posledně zmiňované skupině jsou to především palety. Pokud jde o trendy, které mají přímý dopad na využití palet, můžeme říci, že vliv malých obchodů přiměl výrobce potravin a nápojů vyrábět v menších formátech a dodávat menší množství. „V zájmu uspokojení této poptávky se proto výrazně zvýšilo používání půlpalet, které jsou vhodné zejména pro nápojový průmysl, protože umožňují výrobcům vyrábět různé příchutě a produkty v menším formátu. Půlpalety rovněž eliminují ruční vychystávání a práci navíc v dodavatelském řetězci maloobchodníka. V důsledku toho jsme zaznamenali, že maloobchodníci tuto poptávku u svých zákazníků podporují, především v případě půlpalet Düsseldorfer, které si v našem regionu oblíbili zejména diskontní prodejci,“ říká Slavomír Sýkora, commercial & asset manager CZ/SK/HU společnosti LPR – La Palette Rouge.
„Logistické společnosti, které se zabývají potravinami a nápoji, se snaží o snížení uhlíkové stopy a uvědomují si, že způsob používání a správy palet má vliv na celkovou udržitelnost jejich dodavatelského řetězce. V důsledku toho vidíme, že se stále více hráčů v tomto odvětví snaží zaměřit na cirkularitu ve svém dodavatelském řetězci,“ dodává Slavomír Sýkora.
V potravinářství se stále více prosazuje i paletový pooling. Na konci března například řetězec Penny oznámil, že díky sdíleným paletám (využívá pooling CHEP) se firmě podařilo nespotřebovat téměř 430 m3 dřeva, snížit emise CO2 o 558 tun a vyprodukovat o 65 tun odpadů méně. „Pro nás je důležité, že v rámci využívání poolingového systému nemusíme řešit správu vlastních palet, kterých měsíčně v rámci celého procesu zboží od dodavatelů k zákazníkovi na prodejnu použijeme desítky tisíc. Vždyť jen v případě mléka naší značky Boni se jedná o přepravu 1 500 000 litrů měsíčně. Nejde ale jen o zajištění potřebného množství palet a jejich správu či výrobu a opravy, ale v důsledku to znamená, že jako společnost významně šetříme zdroje a životní prostředí,“ podotýká Tomáš Kubza, vedoucí logistiky Penny.
Na palety se zaměřují i další řetězce. Obalovou novinku nedávno představila např. společnost Kaufland. „Vyvinuli jsme vlastní typ kovových skládacích palet, a představili tak nový trend v oblasti logistiky. Nové palety jsou totiž se svou více než desetiletou životností nejen udržitelnější než běžné dřevěné europalety, ale také o 50 procent snižují použití plastových fólií a redukují množství emisí oxidu uhličitého produkovaného během přepravy,“ říká Michal Klouček, vedoucí oblasti produktivních skladů společnosti Kaufland.
Automatizace a personalizace služeb
Ve středoevropském regionu se také rychle prosazuje automatizace logistiky potravin a nápojů. „Týká se to především automatizace sekundárního balení a manipulace palet. Vede to ke snížení lidské pracovní síly v celém procesu balení, paletizace a manipulace,“ vysvětluje Michal Zavadil, area sales manager společnosti Viscon Group, a dodává: „Roste zájem společností o plně automatizované sklady a s tím spojenou automatizovanou manipulaci.“
Velkou výzvou je růst mzdových nákladů. „I tuto situaci se firmy snaží řešit automatizací a robotizací, zároveň se zvyšuje uplatnění umělé inteligence a strojového učení, což samozřejmě pomáhá snižovat náklady na práci a zvyšovat efektivitu celého dodavatelského řetězce,“ dodává Jiří Mlích.
„Nové definice SKU“
V současné době působí na trh potravin a nápojů velmi nestabilní a proměnlivé podmínky, které vyžadují ad hoc řešení v logistice, tedy organizaci skladování i dopravy. Zvyklosti spotřebitelů se mění, tvoří se prakticky dvě skupiny. Jedna nakupuje v supermarketech a důležité jsou ceny více než kvalita, druhá vyhledává kvalitu, tedy prodejny, které zásobují menší dodavatelé, garantující prvotřídní výrobky. Mění se struktura i druhy skladovaných výrobků, tedy i nové definice SKU, ve snaze řešit co nejefektivněji skladování a dopravu.
Miroslava Jechoux, ředitelka, DLC Napajedla
„Omezené možnosti robotizace v DC“
Obecný trend automatizace v logistice se nevyhýbá ani logistice potravin, respektive především nápojů. Zatímco v distribučním skladu jsou možnosti automatizace a robotizace velmi omezené, ve výrobních a centrálních skladech nápojářů mají velké investice do automatizace opodstatnění a poměrně rychlou návratnost.
Svatopluk Úředníček, provozní ředitel, ESA logistika
„Udržitelnost i v logistice“
Do budoucna očekáváme zvýšený tlak na udržitelnost v logistice. Spousta především velkých světových hráčů na potravinářském trhu dává do popředí právě udržitelnost a ochranu životního prostředí. Logistika byla dosud trochu stranou, ale to se určitě změní a začnou se k nim přidávat i menší lokální společnosti.
Jaroslav Baumann, generální ředitel, TPL Czech
„Bezpečnost, automatizace, udržitelnost“
Potravinářský a nápojový průmysl se mění v mnoha směrech. Z našeho pohledu bychom řekli, že nejdůležitější jsou tyto: zvýšený důraz na udržitelnost a odpovědné logistické postupy; větší automatizace logistiky a výroby; bezpečnost potravin je pro výrobce naprostou prioritou; zvýšený zájem o online nakupování; transparentnost dodávek; optimalizace skladů.
Slavomír Sýkora, commercial & asset manager CZ/SK/HU, LPR – La Palette Rouge
Článek připravil: Stanislav D. Břeň
