Automatizace v logistice není o izolovaných procesech, ale zejména o schopnosti orchestrace komplexních procesů, technologií a lidí
Příklon k platformovým a cloudovým řešením považuje za jeden z hlavních trendů v oblasti informačních technologií pro logistiku Jan Burian, associate vice president, head of IDC Manufacturing Insights EMEA v analytické společnosti IDC. V rozhovoru poukazuje i na různé další inspirativní přístupy a inovativní technologie, které se uplatňují s cílem zefektivnit fungování dodavatelských řetězců.
Jaké jsou z vašeho pohledu klíčové trendy dnešní doby v oblasti informačních systémů pro logistiku, například pokud jde o skladové hospodářství, logistické zajištění výroby nebo řízení přeprav?
Z pohledu využívání digitálních technologií vnímám příklon k platformovým řešením, jejichž benefitem je přehlednost, dostupnost a aktuálnost jednotlivých aplikací a snížení závislosti na dalších IT dodavatelích (vendorech). Samozřejmě ale není reálný úplný přechod pouze k jedinému řešení. V budoucnu bude tedy zásadní zejména schopnost řešení integrovat se s jinými nástroji a řešeními. Tuto schopnost nazýváme „connective tissue“.
Klíčovou změnou je stále vyšší míra využívání cloudových řešení. Podle průzkumu IDC mezi 1100 globálními společnostmi v oblasti logistiky, do rozvoje SCM (Supply Chain Management) řešení na bázi cloudového SaaS (System as a Service) v současnosti investuje pouze 21 % respondentů, přičemž 45 % respondentů očekává, že do roku 2025 investice do SaaS výrazně zvýší.
Předpokládáte, že do budoucna půjde převážně o specializované systémy (např. pro řízení skladu, výroby či dopravy), nebo spíše o integrované systémy komplexně pokrývající logistiku firem?
Zmínil jsem se o tom již v předchozí odpovědi. Mnoho firem sbírá a analyzuje data získaná v rámci základních procesů, investují však i do zvyšování jejich kvality a transparentnosti – například prostřednictvím zavádění standardizovaných senzorů, IT a OT protokolů, odstraňováním datových sil atd. Klíčová je i schopnost analýzy, kde pomáhají nástroje využívající automatizaci, kognitivní umělou inteligenci a strojové učení. Účinnost nástrojů roste s kvalitou dat a s kvalitou pracovníka, který nástroje využívá a transformuje data do takzvaných „insights“. Tedy do informací, ze kterých jasně vyplývá, co se v daném procesu děje.
Mohou v rámci IT systémů a aplikací pro logistiku získat brzy na důležitosti i některé „nové“ trendy, o nichž se zatím příliš neví?
Klíčovým trendem je zaměření na trvale udržitelnou logistiku a řízení dodavatelských řetězců. A to nejen z pohledu regulatorních požadavků, ale i požadavků globálních zákazníků nebo financujících subjektů. V horizontu pěti až deseti let nabude na významu i tzv. Industrial Metaverse. Jedná se o plně virtuální svět, který je však propojen s realitou prostřednictvím proudu dat. Spolu s hyperrealistickým obrazovým rozlišením se vytváří holistické digitální dvojče. To umožňuje řadu aplikací zejména v podobě spolupráce, analýz chování zákazníků i celých řetězců nebo pokročilých simulací.
Jak konkrétně se Industrial Metaverse projeví v logistice a supply chainu? Jakým způsobem může přispět k jejich vyšší efektivitě?
Předně musím zmínit, že Industrial Metaverse jako plnohodnotná technologie a propojený svět je teprve ve svých začátcích. Do jeho objevování se pustily zejména firmy s vysokým podílem automatizace. Ať již v rámci výrobního procesu nebo interní logistiky. V současnosti je zřejmě nejdále v aplikaci průmyslového metaversu BMW, kde jsou vybrané výrobní provozy překlopeny do digitálních dvojčat s hyperrealisticky modelovaným prostředím. Uživatel tak má pocit, že sleduje skutečné prostředí. Toho lze dosáhnou pouze spoluprací s technologickými lídry ze světa počítačové grafiky, jako je například Nvidia, digitálních platforem AWS, Microsoft či Google Cloud, a hlavně lídry v oblasti digitalizace výrobního prostředí, reprezentované společnostmi Siemens či Atos.
V rámci této aplikace je cílem zejména simulace výrobních procesů s využitím historických dat a dat sledovaných v reálném čase. Dalším využitím je například simulace prostorového uspořádání, simulace a nastavení logistických tras a toků materiálu, analýza bezpečnostních rizik a podobně.
Cíle jsou vysoké – například společnost Renault Group ve své tiskové zprávě ze 14. listopadu 2022 oznámila, že v rámci využití metaversu očekává úspory ve výši 320 milionů eur, plus 260 milionů eur úspor v zásobách nebo snížení produkce CO2 o 50 % v rámci procesů výroby automobilů.
Dalším trendem, o němž se v dnešní době hovoří, jsou platformy pro řízení sítě dodavatelů. Můžete přiblížit hlavní benefity jejich využívání?
Platforem pro řízení dodavatelů již existuje celá řada. Je však třeba rozlišit, zda se jedná primárně o tzv. marketplaces, tedy portály propojující zákazníka a výrobce, nebo tzv. quote-to-order platformy. Jejich přidaná hodnota je, že jednak dokážou na základě výkresu rozdělit výrobek do několika podsestav a každou například poptat u jiného dodavatele. Protože se jedná o cloud native řešení, velkou roli hraje i zabezpečení dat a možnost jejich rychlého přesunu v rámci sítě. Lze tak rychle reagovat například na omezení v konkrétní lokalitě a zakázku operativně přesměrovat k jinému dodavateli. Jedná se tedy v podstatě o síť dodavatelů, kteří jsou však předem vybráni a případně i certifikováni v rámci spolupráce s konkrétní platformou. Primárně tyto platformy poskytují servis společnostem bez vlastního dodavatelského řetězce v oblasti obrábění a 3D tisku, ale profitovat z ní mohou i zavedené výrobní a inženýringové společnosti.
Bude podle vás v logistice i nadále přetrvávat nedostatek pracovní síly? Nebo budou lidé v logistických provozech nahrazeni z velké části roboty?
Nedostatek pracovní síly je problémem ve většině vyspělého světa. Existují oblasti, například e-commerce nebo FMCG, kde je automatizace stále na vzestupu. Obecně automatizace v supply chainu roste o desítky procent ročně. Z pohledu zavádění sofistikované automatizace vedou v západní Evropě státy DACH (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Například Velká Británie je v oblasti automatizace logistiky stále na rozvojovém stupni.
Klíčovým faktorem v rámci automatizace není pouze samotná manipulace, ale zejména schopnost orchestrace komplexních procesů a provázání lidí a technologií. Toto je taženo zejména zvyšující se variabilitou skladových položek, a tedy i potřebou vyšší flexibility při optimálních provozních nákladech. Takže v rámci samotné manipulace bude určitě potřeba lidské pracovní síly dále klesat, na druhou stranu bude růst potřeba odborníků na nastavování a řízení procesů, údržbu hardwaru i softwaru a pracovníků schopných efektivně využívat digitální nástroje ve své každodenní operativě.
Co se týče například využití umělé inteligence v rámci logistických procesů, zde vidíme v IDC výrazný potenciál pro zlepšení. Z aktuálního evropského průzkumu společnosti IDC mezi 300 firmami působícími v logistice vyplývá, že řešení na bázi umělé inteligence využívá pouze 27 % respondentů, přičemž 54 % respondentů tuto technologii v příštích třech letech využít neplánuje.
Připravil: David Čapek
