Jak krize mění pohled na skladové zásoby

V časopise Systémy Logistiky 200/2022 jsme položili vybraným odborníkům dvě otázky, které se týkají narušení dodavatelských řetězců a možností optimalizace skladových zásob. V tištěných SL jste mohli najít zkrácená vyjádření, následující text obsahuje plné odpovědi:

Otázky:

1. Změnily pandemie či konflikt na Ukrajině s následným rozkolísáním dodavatelských řetězců strategie firem v oblasti skladových zásob? 

2. V jakých oblastech ve firmách stále existuje nevyužitý potenciál pro optimalizaci skladových zásob?

Pavel Motan, jednatel, K2 atmitec

1.

Pokusím se rozdělit problematiku a vypořádání se s těmito, z mnoha pohledů nepředvídanými a negativními skutečnostmi, z pohledu logistiky, zásobních skladů a dodavatelských řetězců u jednotlivých typů firem.

První skupina společností upřednostňuje strategii pro zajištění dostupnosti surovin pro obchod a výrobu způsobem přesunu dodavatelů a zásobních skladů nebo budováním vlastních skladů do lokalit a zemí méně nebo zcela nezávislých na námořní a mezikontinentální dopravě. Jedná se o společnosti s budováním lokálních, kolovou dopravou obsluhovaných skladů s cílem mít co největší kontrolu nad získáváním skladových zásob, zajištěním rovnoměrných dodávek a průběžným zásobování s vysokou operativou.

Druhá skupina firem se více orientuje na nákup na elektronických aukcích, portálech či burzách. Cílem je zajištění požadovaných objemů na vstupu a vyřešení problému jako takového. Nehledají tedy konkrétní dodavatelské řetězce, ale snaží se být co nejvíce operativní nakupováním na burzách nebo v elektronických aukcích, ve snaze zajistit suroviny pro svou výrobu (například granulátu pro lisovny apod.).

Třetí skupina společností upustila od objemové optimalizace skladových zásob ve prospěch předzásobení se a zvýšení objemu držených zásob u kritických položek na maximum, které jsou schopni získat.

Další strategií je outsourcing logistických služeb. Je patrný růst logistických center a poskytování logistických a skladových služeb jako předmětu podnikání. Nejistota objemu skladu a zásob je pro ně tak velká, že logistiku svěří někomu jinému. Zásadně se vyhnou počáteční investici do infastruktury logistiky a lidí. Tím zjednoduší celou problematiku expedice pouze na doklady a platí jen za skutečně realizované a nasmlouvané služby u poskytovatelů logistických služeb.

Některé společnosti řeší situaci s dočasně nefunkčními dodavatelskými řetězci operativní změnou ve výrobě podle aktuálních možností kompletace – zkrátka přehazují zakázky tak, že montují ty výrobky, na které májí aktuálně díly.

Možná se tedy ještě více zvýraznila rozdílnost strategií. Na jedné straně, díky významnému trendu orientace na webová řešení, jedna část, především B2C firem, zažívá raketový vzestup. Řeší jen kapacitní problémy (problém průtoku, efektivity, a tudíž optimalizace – ať už technologiemi, nebo procesy). Na straně druhé, především u výrobních nebo B2B společností, pak řeší především dostupnost primárních dílů a surovin pro svou výrobu a také naprostý nedostatek konkrétních dílů a vstupních položek (například mikroprocesory).

2.

Nevyužitý potenciál je možno nalézt ve všech oblastech, bude však vysoce individuální podle velikosti firmy, sortimentu a oboru, ve kterém podniká. Zde jsou jednotlivé oblasti, ve kterých vidím potenciál pro optimalizaci:

– Optimalizace z pohledu obchodu – pohled na firmu jako spojitý proces od obchodu až po dopravu (ne jednotlivých problematik odděleně) – je potřeba se zabývat tím, co musí ze skladu odejít nejdříve, aby se realizoval slíbený termín dodání.

– Optimalizace a případná automatizace skladových procesů – často jde o rozpor mezi optimalizací pro sklad (z pohledu počtu osob, techniky, vyřízených dokladů a položek) a optimalizaci obchodní z pohledu segmentace a důležitosti zákazníků. Koordinátorem je čas a průtok, často na úkor vnitřní optimalizace plynoucí z efektivity vychystávání více zakázek společně.

– Optimalizace tras dopravy a přepravy (doprava na poslední míli) – důležité je optimalizovat trasy, průběžně sledovat stavy a polohy zboží i sdružovat dopravy. V dnešní době často vznikají specializované firmy, které přepravují hromadné zásilky mnoha subjektů a dochází tak k outsourcingu optimalizace přepravy. Nezbytná je i práce s „přepravními okny“ – firmy se snaží motivovat zákazníky benefity, aby si objednávali zboží v jiné časy, než jsou přepravní „peaky“.

– Optimalizace využitím automatizačních technologií – firmy se snaží stále větší části fyzické manipulace se zbožím přenést z lidí na technologie – klíčem je automatizace a robotizace skladů, nahrazování lidí při manipulaci se zbožím.

– Optimalizace za pomoci umělé inteligence (digitální dvojče) – učící se algoritmy, které umí online vyhodnocovat i komplikované situace.

– Řízení procesu dopravy – propojování nákupu, dopravy, sledování přepravy v reálném čase a zvyšování spolehlivosti doručení – řízení celého procesu, od e-shopu a objednávky, přes vychystání a zařazení pořadí pro vychystání po napojení dopravy a předání zákazníkovi.

Pokud jsem již přímo ve skladových procesech, pak je to například signalizace pro přehlednější orientaci skladníků ve skladu, využívání světel, barev, potvrzovacích panelů, hlasové navigace apod., chytré „multivychystávání“ či směrování na balící a kompletační stoly a další inteligentní technologie.

Čestmír Váňa, marketingový specialista, Kodys

1.

Pandemie přinesla rychlé doplnění procesů pro pokrytí B2C kanálu typicky pro e-commerce i u logistických center, dříve dlouhodobě nepreferujících přímou distribuci. Během této doby také častěji docházelo k dodatečným změnám v umisťování zboží ve skladu pro možnost širší diferenciace práce a procesů podle potřebné manipulace, typicky pro možnost nasazení pracovníků bez pokročilé manipulační techniky a s minimální znalostí systému. V průběhu pandemie totiž nastaly situace, kdy zejména při výpadcích pracovních sil nebo při nárazových špičkách provozu docházelo k překotnému zapojování pracovníků jiných specializací do skladových operací.

Covid i konflikt na Ukrajině, zejména v procesech vyžadujících kompletaci či konsolidaci zboží, přenesl váhu preference k vytváření vlastních zásob dlouhodobějšího charakteru namísto spoléhání se na plánované dodání v rámci dodavatelského řetězce. Souběžně se i zvýšil i tlak na složitost nástrojů pro predikci a výpočet minimální zásoby zboží.

Dalším zajímavým aspektem je, že se při definici požadavků na systém obecně zlepšila akceptace angličtiny v systémech, zpestření personálního obsazení a vytváření mezinárodních týmů s angličtinou jako hlavním komunikačním jazykem.

2.

Pro vybrané procesy je samozřejmě neustále aktuálním tématem použití vertikálního skladování a jeho automatizace. Častěji zaznamenáváme požadavky na dynamickou reorganizaci umístění zásob ve skladu podle aktuálních a plánovaných výdejů. Jedná se o změny rozložení zboží například na základě obrátkovosti či predikcí prodeje, které ve finále mají velký vliv na výsledný výkon skladu. Celkově je čím dál tím větší tlak na zapojení automatizace.

Petra Tylová, konzultant, Sluno

1.

Nejen pandemie ale i další problémy v logistickém řetězci (např. uzavření Suezu) způsobily, že jsme zaznamenali poptávku po možnostech, jak pronajímat místo v regálech. Distribuční centra, která mají větší část dodávek z Asie, se ocitla v situaci, kdy zboží mělo velké zpoždění a sklady byly v jednu chvíli poloprázdné. Zákazníci se začali zajímat o systémovou podporu pro pronájem volného místa třetím stranám. Vzhledem k situaci na Ukrajině jsme zatím nezaznamenali markantní změny v rámci řízení skladových zásob. Zvedla se ovšem ve velkém poptávka po ukrajinské jazykové mutaci skladových systémů a ukrajinských překladech hlasových řešení. Řada našich zákazníků ovšem již dlouhodobě ukrajinskou menšinu zaměstnává na různých pozicích, a dodat nové překlady tedy nebyl žádný problém.

2.

Když se podíváme na řízení zásob u našich zákazníků, tak jsou již ve často využívány nástroje, které umožňují řídit celkový ideální stav zásob v distribučních centrech a prodejnách. Z hlediska skladování ale v tuto chvíli mnoho zákazníků začíná řešit efektivní slotting, který jim zajistí co nejvyšší produktivitu vychystávání a zároveň co nejoptimálnější využívání skladových prostor. Jedná se v mnoha případech o snahu, co nejlépe vybalancovat zaplnění regálů. Zároveň s nedostatkem nových prostor a zvýšení toku zboží, především v e-commerce skladech, mnoho zákazníků poptává řešení, která jim umožní maximální zaplnění prostor. Jednou z odpovědí na tyto problémy jsou určitě nástroje pro 3D simulaci, které nám jsou schopny ukázat, jak řídit zásoby a procesy na skladech v případě zavedení nových řešení, ať už jde jen o změnu slottingu nebo zavedení automatizovaného skladu.

Miroslav Hampel, generální ředitel a předseda správní rady, Kvados

1.

Problémy s dodavatelskými řetězci nutí logicky firmy navyšovat skladové zásoby, aby byly schopné pokrýt buď požadavky na zásobování své výroby, nebo obchodních partnerů. Pozorujeme hledání nových dodavatelů a rozšiřování jejich spektra pro jednotlivé položky a s lokální přítomností a výrobou v Evropě. Tyto změny kladou vyšší nároky na výkon skladové logistiky a s tím související hledání možnosti jejího zefektivnění, a to ve formě výkonnějších softwarových nástrojů nebo požadavků na automatizaci a robotizaci logistiky. Roste poptávka po WMS vyšší generace, který je schopen díky prvkům AI a strojového učení lépe řídit skladovou logistiku nebo zásadně zvýšit výkon skladové logistiky díky robotizaci – nikoliv o desítky procent, ale o stovky procent.

2.

Dnes jsou tyto nástroje primárně využívané pro efektivnější řízení nákupu, ale další nevyužitý potenciál je v poskytnutí těchto dat systémům pro řízení skladových zásob přímo v logistice. Díky tomu by se mohla logistika lépe připravovat na efektivní příjem a zaskladnění. Efektivní práce s plánem prodejních a letákových akcí, které mění nejen požadavky na výši skladových zásob, ale i skladové pozice, kde by měla být tato zásoba naskladněna. Obecně je potřeba řídit celý dodavatelský řetězec až po dodání zboží na místo určení, nejen na rampu centrálního skladu.

Připravil: Stanislav Břeň