Laserem pro trvalé značení produktů
Využití laseru pro značení a identifikaci výrobků se poslední dobou rozšiřuje. Důvodem je mimo jiné postupné snižování relativně vysokých nákladů na pořízení laserové technologie.
Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 193. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro uživatele logistických služeb.
Připomeňme, že technologie přímého označování komponent (Direct Part Marking neboli DPM) se používá pro trvalé značení předmětů a automatický sběr dat pomocí specializovaných snímačů. Značka DPM může být vyražena, vyleptána nebo třeba vypálena (gravírována) právě laserovým paprskem a zůstává čitelná po celou dobu životnosti produktu.
Prospěch laserové technologie pro danou aplikaci se odvíjí od toho, nakolik uživatel dokáže využít jejích výhod, jakými jsou např. dosažení vysoké kvality a opakovatelnosti značení, možnosti značení ve vysokém taktu či možnosti identifikace materiálů jen obtížně značitelných jinou cestou, vysvětluje Jiří Kroulík, vývojový inženýr společnosti Lintech, a dodává: „Tato skutečnost osvětluje fakt, proč je laserové značení hojně zastoupeno například v automotive průmyslu, pro který jsou všechny zmíněné benefity velmi důležité.“ K dalším přínosům této technologie patří, že nemá spotřební materiál, je snadno editovatelná a v podstatě bezúdržbová.
Technologie se rozvíjejí, kvalita čtení roste
„V posledních letech vnímáme pozvolný nárůst poptávky po snímačích schopných číst DPM. Souvisí to z našeho pohledu zejména se zvyšující se kvalitou čtení optických snímačů, což umožňuje pro většinu aplikací použít standardní (levnější) snímače,“ poznamenává Jakub Unucka, výkonný ředitel společnosti Gaben. Větší podíl DPM je podle něj v současné době stále na straně výroby, zejména u tištěných spojů a ve strojírenství. „V logistice stále převládají klasické etikety a směřuje to spíše k širšímu využití RFID,“ pokračuje Jakub Unucka
K vybraným oblastem použití laserového DPM patří značení nástrojů, značení plastu nebo značení výrobků procházejících tepelnou úpravou. Všechny jmenované typy mají ovšem i svá úskalí. V rámci značení nástrojů vlivem nutnosti použití kódu ve větším rozlišení a aplikací na mnohdy válcový povrch rostou nároky na čtečku. Při značení plastu je pak zapotřebí dbát na správný kontrast, protože ne vždy dosáhne laser tepelným působením na materiál výrobku správné barvy. „Kontrast mezi kódem a podkladem následně není dostatečný. Typicky bývá problém ve značení transparentních materiálů, jako je plexisklo nebo silikon,“ upozorňuje Jakub Unucka. Úskalím značení výrobků procházejících tepelnou úpravou je podle něj skutečnost, že kov mění barvu, kontrast zaniká a nelze sledovat výrobky v průběhu celého výrobního procesu, až po tepelné úpravě. „Značení výrobků procházející povrchovou úpravou lakování je rovněž potíž a není zpravidla možné zabezpečit dosledovatelnost během celého cyklu,“ podotýká Jakub Unucka.
Automotive, zdravotnictví i železniční doprava
Perspektivními odvětvími pro laserové značení je kromě již zmíněného automobilového průmyslu například sektor zdravotnictví nebo železniční doprava. U zdravotnických prostředků určených k opakovanému použití zavedla legislativa povinné značení identifikátorem UDI (Unique Device Identification). Podmínkou je, aby identifikátor zůstával čitelný (jak ve strojově snímatelné podobě, tak v okem čitelném formátu) po celou dobu životnosti prostředku. Povinnosti permanentního značení vyhovuje dvoudimenzionální symbol GS1 DataMatrix, realizovaný právě pomocí technologie přímého značení (DPM), nejčastěji laserem.
Standard GS1 DataMatrix pro segment železniční dopravy aktuálně implementuje společnost ZKL – Výzkum a vývoj. Firma patřící do koncernu ZKL Group, výrobce speciálních a technologických ložisek ve střední Evropě, testuje identifikaci nosiči GS1 DataMatrix pro železničního dopravce ze západní Evropy. „Značení se bude týkat jednotlivých ložiskových kroužků (vnitřní a vnější), které společně s klecí a valivými tělesy tvoří kompletní ložisko,“ vysvětluje Jaroslav Kalábek, aplikační inženýr koncernu ZKL. Navíc lze podle něj předpokládat, že kromě oblasti železničních ložisek dojde k rozšíření značení ve standardu GS1 i do dalších segmentů ložiskové výroby – například větrné energetiky. Standardní identifikaci lze efektivně využít i v případě řízeného skladu.
„Identifikace a sledovatelnost ložisek“
Jaroslav Kalábek, aplikační inženýr, ZKL
„Ve výrobě železničních nápravových ložisek existují požadavky související s identifikací a zpětnou sledovatelností ložisek, kde lze Systém GS1 výhodně využít. Nespornou výhodou Systému GS1 pro oblast výroby a provozu železničních ložisek je jedinečné označení každého ložiskového kroužku pomocí identifikačního klíče sGTIN (serializované globální číslo obchodní položky). Systém GS1 přispívá částečně k interoperabilitě evropského železničního systému, ale především řeší zpětnou identifikaci a sledovatelnost jednotlivých ložisek a jejich dílů v mezinárodním systému.“
Článek připravil: David Čapek
