Road trainy zvažujeme, ale nevýhody převažují
Pandemie koronaviru posílila doručování koncovým zákazníkům. „S tím souvisí i alternativní, takzvané out of home doručovací kanály. Těmi dnes nejvyužívanějšími jsou automatické výdejní boxy a výdejní místa, které poskytují příjemcům flexibilitu doručování,“ říká Daniel Mareš, CEO společnosti WEDO.
Vaši společnost vlastní PPF, EC Investments a Rockaway. Otvírá se vám tím jako logistickému operátorovi přístup k e-shopům, které tito akcionáři mají v portfoliu?
Akcionáři se přirozeně snaží hledat synergie napříč společnostmi ve svých portfoliích, chováme se však zcela transparentně a tržně vůči jakémukoliv partnerovi a nikdo také WEDO v rámci skupiny nezvýhodňuje. Byznys přicházející od partnerů ze skupiny tvoří méně než 20 % obratu naší společnosti.
Vy sám máte dvacetileté zkušenosti na logistickém trhu, působil jste například v DPD Group nebo DHL Express a máte tedy možnost srovnávat a hodnotit. Co byste viděl za zajímavé logistické trendy, které se v posledních době projevují?
Dlouhodobě je to čím dál větší přesun od B2B k B2C – doručování koncovým zákazníkům. S tím souvisí i alternativní, takzvané out of home doručovací kanály. Těmi dnes nejvyužívanějšími jsou automatické výdejní boxy a výdejní místa, které poskytují příjemcům flexibilitu doručování. A s tím jde ruku v ruce i personalizace služeb, respektive každého jednotlivého doručení, co nejvíce potřebám zákazníkům – příjemcům.
Jak jste propojeni se svými zákazníky – především e-shopy? Které logistické a datové služby a rozhraní mohou využívat?
Nejčastější integrací je propojení interního systému e-shopu přes API, kdy jsou data a adresní štítky generovány přímo v IT systému e-shopu. Především menší e-shopy pak využívají naši webovou aplikaci Zásilka, která umožňuje vytvářet zásilky jak přímo přes webové rozhraní, tak importem dat z jiného systému. Data o zásilkách jsou pro nás velmi důležitá, podle nich totiž probíhá řízení celé přepravní sítě.
Na dálnici D1 u Ostředku stavíte nový hub. Můžete popsat jeho parametry včetně technologie třídění?
Superhub, jak provozu říkáme, bude hala o skladové ploše 9000 metrů čtverečních s okolní manipulační plochou o rozloze dalších 12 000 metrů čtverečních. Hala bude vybavena dvěma automatickými sortery využívajícími technologii třídění označovanou jako shoe sorter. Sortery budou sestaveny v sérii za sebou. Třetí, poloautomatická linka bude určena pro manipulaci zásilek, které svými rozměry nebo hmotností nebudou splňovat parametry automatického sorteru. Superhub bude dále zahrnovat zóny pro třídění velmi malých zásilek nebo pro odbavování logistických klientů, pro které zajišťujeme i jiné logistické operace než jen distribuci a doručení. Superhub má devět vstupů a přibližně 30 výstupů vybavených technologií pro manipulaci volně ložených zásilek. Specialitou Superhubu je, že svým uspořádáním umožní i manipulaci paletizovaných zásilek, takže má další dva vstupy a přibližně 10 výstupů bez technologie. Celková teoretická kapacita je přes 10 000 odbavených balíků za hodinu. Jakkoliv bude primární funkcí Superhubu centrální třídění zásilek, provoz využijeme i jako menší depo schopné odbavit 10–20 kurýrů denně.
Nakolik bude výkon hubu a návazně celé sítě škálovatelný ve srovnání sezona versus běžný provoz během roku?
Výkon Superhubu je dán jednak osazenou technologií, jednak časovým rozsahem, kdy tuto technologii využijeme. Bude-li mimo sezonu stačit například pět vstupů a provoz šest hodin v noci, dojde v sezoně ke škálování až na maximum.
Hlavní přínos hubu ke zvládnutí sezonních objemů zásilek ale spočívá v roli hubu v celé síti, kdy v různých situacích půjde přes hub různý podíl zásilek. Proto říkáme, že hub samotný zvýší současnou kapacitu sítě přímo zhruba 2,5násobně, nepřímo ale „odemkne“ možnosti celé sítě mnohanásobně více.
Hubem budou vždy procházet všechny zásilky celorepublikově?
Budou jím procházet všechny zásilky, které začínají nebo končí v Čechách. Zásilky, které začínají i končí na Moravě, a ty, které začínají a končí na stejném depu, hubem procházet nebudou.
Kolik dep celorepublikově využíváte? Zvažujete další rozšíření?
Nyní provozujeme 15 dep. Hlavní rozvojové aktivity následujících 2–3 let budou směřovat do upgradů současných dep – jejich zvětšení, dovybavení manipulační technologií a celkového zefektivnění a zkapacitnění provozu v návaznosti na Superhub. Počet dep bude oscilovat mezi 15 a 20, k zahušťování sítě dep zakládáním dalších, menších dep dojde až v dalším kroku.
Budete pro svozy do hubu nebo páteřních dep používat road trainy?
Zvažujeme to, ale zatím nevýhody mírně převažují nad výhodami. Polohu hubu jsme úmyslně zvolili v těsném sousedství D1, abychom splnili podmínku pro použití takzvaných road trainů. Hlavní nevýhodu vidíme ve ztrátě flexibility v případě nenadálých situací na dálnici: třeba při uzavření dálnic kvůli nehodě musí road train zůstat stát na dálnici a čekat na její otevření a nemůže operativně zvolit objízdnou trasu.
Jak nyní plánujete rozvozy a změní se tento systém, až bude spuštěn hub?
Zlepší se obslužnost zejména větším partnerům, ať stávajícím, nebo budoucím, jejichž svozy budou probíhat přímo na hub. Jak jim, tak i menším partnerům, kterým svozy zajišťují regionální depa, se posunou nejpozdější časy, kdy lze podat zásilku k doručení následující pracovní den (režim D+1). V případě svozu na hub očekáváme, že to bude o půlnoci, možná i později.
Obdobně při doručování: zásilky budou na depu zajišťujícím doručení dříve a zejména v sezonním období očekáváme, že kurýři budou moci vyjíždět dříve a na doručování budou mít více času.
Využíváte pro plánování rozvozů strojové učení nebo prvky úzké umělé inteligence?
V současném procesu jsou implementovány spíše základní prvky, které nám pomáhají plánovat rozvozy. V této oblasti ale chystáme zásadní změnu, kterou budeme implementovat začátkem 2022. Podrobnosti budeme včas komunikovat.
Doručujete především na adresy a do výdejen. Který způsob koncoví zákazníci preferují?
Stále výrazně převažuje doručování na adresu. Konkrétně v loňském „covidovém“ roce přičítáme vysokou oblibu doručování na adresu i skutečnosti, že lidé častěji pracovali z domova, a bylo pro ně tedy pohodlnější nechat si zásilku doručit domů.
Nemyslíme si, že by měl do budoucna význam doručování na adresu klesat, např. na úkor doručování přes výdejní místa. Roli alternativních doručovacích kanálů ale vidíme hlavně ve flexibilitě přesměrovávání mezi jednotlivými způsoby.
Instalujete také samoobslužné boxy. Jaké máte plány v této oblasti a jakou budoucnost přisuzujete tomuto způsobu doručování?
Doručování přes výdejní boxy je jedním ze základních doručovacích kanálů, které zákazníci využívají, a budeme ho určitě nabízet i do budoucna. Na konkrétní strategii rozvoje boxů ale dále pracujeme. O boxech dnes mluví mnoho operátorů, pokud ne úplně všichni, a mnoho dalších subjektů. Nechceme jen slepě kopírovat, co dělají nebo chtějí dělat ostatní.
Stále nabíráte nové řidiče. Co požadujete po najímaných kurýrech a jaké jsou podmínky spolupráce?
Kromě „technických“ požadavků, jako je příslušné řidičské oprávnění, preferujeme kurýry, pro které je doručování i něco více než jen způsob obživy. Tedy takové, jež to zkrátka baví. Doručení zásilky je zpravidla jediná osobní interakce v procesu nákupu na e-shopu a my víme, že na těch dvou minutách, které jedno doručení typicky trvá, závisí značná část konečné spokojenosti zákazníka. Kurýr to svým přístupem může hodně ovlivnit, a to oběma směry. Proto bychom měli rádi kurýry, kteří si toto minimálně uvědomují a ideálně tomu dokážou přizpůsobit svoje chování.
Které trendy budou podle vás do budoucna profilovat oblast doručování?
Klíčová bude touha zákazníka zařídit si doručení přesně podle jeho představ a potřeb. To znamená i reagování na změny. Chci spojit zásilky, změnit doručení z adresy do boxu nebo změnit čas doručení? Žádný problém. Všechno půjde udělat z aplikace. Technologie umožní, že toto bude na pozadí hladce fungovat a usnadní to práci lidem na straně logistických operátorů. Ti tak budou mít větší prostor soustředit se na dobré služby zákazníkům.
Text: Stanislav D. Břeň
Foto: WEDO
