SLBOOK – Vladislav Záveský: „Efektivita manipulační techniky je pro firmy klíčová“

Jedním z nejčastějších témat, které se v souvislosti s intralogistikou ve skladových a výrobních provozech řeší, je efektivita manipulační techniky. Ta může být ovlivněna mnoha faktory, každopádně základem je správný výběr techniky a mnohdy i její monitoring. Vladislav Záveský, specialista z Linde Material Handling Česká republika, nám odpověděl na několik otázek týkajících se tahačů s přípojnými vláčky, tedy souprav, které zmíněnou efektivitu často přinášejí.

Pro které typy provozů a skladových operací tahače pro logistické vláčky doporučujete? Kde nejčastěji nacházejí uplatnění?

Pro nasazení logistických vláčků jsou zvláště vhodné tří směnné a nepřetržité výrobní provozy s plynulým tokem materiálu, dílů a různých komponentů ve větších objemech, což je charakteristické pro automobilky a výrobce automobilních dílů. Ve skladech se zase jedná o efektivní formu intenzifikace přepravy většího množství nákladů a palet do vzdálenějších sekcí a prostor, zvláště v případě velkých logistických center, která musí v krátkých časových sekcích zmanipulovat velké objemy zásilek. Důležité také je i na jakou vzdálenost a jak často se tato přeprava realizuje. Takovým základním vodítkem je minimální vzdálenost přepravy od 160 m a více, na kratší vzdálenosti tras není nasazení logistického vláčku vhodné.

Která technika je pro tyto účely vhodná?

Co se týká techniky, standardem je použití elektrických tahačů s tažnou kapacitou do 8 tun pro vnitřní přepravy. Pro venkovní přepravy mezi halami je běžné nasazení i větších tahačů s tažnou kapacitou až do 25 tun. Příkladem může být sortiment tahačů značky Linde, která pro rozmanité aplikace u zákazníků nabízí své modely P 20 až P 250 pro tažení nákladů od 2 do 25 tun. K tahačům se pak připojují různé varianty přívěsných vozíků, často i specializovaných, které nabízejí možnost zvednutí a spuštění nákladu na zem. Linde má k dispozici své řešení s názvem Logistic train, kde zdvih nákladu je možné ovládat na centrálním terminálu na tahači nebo přímo na přívěsu a také je kontrolováno, zda je náklad na všech přívěsech zdvižen, aby se souprava mohla bezpečně rozjet.

Jaké aktuální trendy v oblasti tahačů zaznamenáváte? Jak jsou tyto tahače inovovány, jaké typy baterií jsou využívány?

Aktuálním trendem je hledání nových cest pro zvýšení efektivity v procesu stabilizace, který bude, doufejme, charakteristický pro rok 2021.  Zvláště důležité to bude pro sektor „automotive“, kde právě ještě širší implementace logistických vláčků může být jednou z cest, jak snížit náklady na intralogistiku. Značka Linde se na to intenzivně začala připravovat již během loňského roku. Koncem jara například představila novou řadu tahačů P40C a P60C s tažnou kapacitou 4 a 6 tun. V současné době připravuje do prodeje novou generaci logistických souprav Logistic train, která budou kromě manuální formy nasazení již předpřipraveny pro poloautomatický (manuální řízení soupravy + automatické naložení nákladu) nebo plně automatický provoz (automaticky řízená souprava + automatické naložení nákladu). V oblasti trakčních baterií se stále více prosazuje, díky svým jednoznačným přednostem, Li-ION technologie. Pro tyto baterie Linde řeší i systém bezkontaktního nabíjení, aby se maximálně podpořila myšlenka zcela autonomního provozu tahačů.

Do segmentu tahačů proniká automatizace. Jak hodnotíte aktuální situaci ohledně prodeje autonomních tahačů pro logistické vláčky? Jaká je situace v tomto směru v ČR? Kdy se tato plná automatizace vyplatí?

Přeprava nákladů a palet v horizontální úrovni představuje ideální příležitost pro nasazení plně automatizovaných souprav tažených robotizovanou verzí tahače. Firma Linde Material Handling právě jako jedna z prvních automatizovaných vozíků řady Linde Robotics zavedla do výroby robotický tahač s označením P-MATIC s tažnou kapacitou 5 tun. S volbou, zda nasadit automatický stroj nebo použít tahač s manuální obsluhou, je to v České republice v současné době velmi závislé na ekonomické kondici potencionálního zákazníka. Lze nyní spíše očekávat nasazení manuálních souprav s jednoduššími verzemi přívěsů a až v dalších letech zvýšení zájmu o poloautomatické a plně automatické soupravy. Obecně lze konstatovat, že automatizace se vyplatí pro nepřetržité nebo intenzivní vícesměnné provozy s pravidelným tokem nákladů balených či přepravovaných v jednotných obalech a paletách stálých rozměrů.

Manipulační technice se věnujeme také na stránkách logistické knihy SLBOOK. Klikněte ZDE.

Související články:

SLBOOK: Koronakrize má vliv i na trh s manipulační technikou SLBOOK – František Mikeš: „Roste tlak na zvyšování efektivnosti a nákladovou strukturu manipulace“ SLBOOK – David Čepek: „Šíření koronaviru si na trhu vyžádalo velkou daň“ SLBOOK – Josef Hájek o tom, jak na bezpečnou, efektivní a energeticky nenáročnou nakládku