Téma udržitelnosti a podnikání ohleduplného vůči životnímu prostředí hýbe světem logistiky. V silniční nákladní dopravě jde například o snižování emisí skleníkových plynů včetně lepšího plánování tras i vytíženosti vozidel, v obalovém segmentu pak třeba o využití vícecestných přepravních obalů namísto jednorázových a v průmyslovém developmentu se jedná mimo jiné o výstavbu ekologicky a energeticky šetrných skladových hal.
Zelenou logistiku lze vnímat jako strategii a soubor opatření a technologických řešení, jak omezit dopady přeprav nebo skladování na životní prostředí. „Aby logistika byla skutečně zelená, musí se snažit minimalizovat dopady všech aktivit na životní prostředí – optimalizovat je tak třeba každý krok celého logistického procesu,“ poznamenává Jindřich Karas, manažer marketingu společnosti ESA logistika.
Netýká se to „jen“ dodržování stále přísnějších emisních limitů nebo využívání a testování vozidel s alternativními pohony, jako je CNG/LNG, bioplyn či elektřina. Podstatné je rovněž efektivní plánování a maximální vytěžování vozidel, zejména s využitím vyspělých softwarových nástrojů. Snížení energetické náročnosti přeprav věnuje pozornost i ESA logistika. „Za pomoci dálkového přenosu dat z jednotlivých provozovaných vozidel firma mimo jiné optimalizuje jejich jízdní trasy a sleduje styl jízdy a zvyklosti svých řidičů,“ popisuje Jindřich Karas.
Daleko i blízko
Na ekologické přínosy využívání železniční přepravy poukazuje Tomáš Holomoucký, ředitel společnosti DB Schenker. „Vyplatí se i z ekonomického hlediska, a to především při velkých objemech a na velké vzdálenosti, proto se těší oblibě železniční přepravy mezi Evropou a Čínou,“ vysvětluje. Železniční doprava se uplatňuje i v tuzemských přepravách na menší vzdálenosti. Například pro společnost ESAB zajišťuje DB Schenker přepravu po železnici z výrobního závodu ve Vamberku do distribučního centra v Pardubicích – Semtíně. Do terminálu jezdí denně místo dvaceti kamionů pouze jeden vlak, což znamená redukci až 180 tun CO2 v ovzduší ročně.
S ohledem na udržitelnost se také častěji uplatňují vícecestné (opakovaně použitelné) přepravní obaly a transportní nosiče, například palety. Jedná se jak o materiálovou inovaci, tak i o způsoby kontroly, údržby a celkové hospodaření. „To vše má z hlediska udržitelnosti stále ještě nevyčerpaný potenciál a velký dopad především v segmentu FMCG. Jde jednoduše o to, aby se s co nejméně paletami převezlo, zásluhou promyšleného řešení, co nejvíce zboží. Například v roce 2020 naši klienti v ČR díky využití paletového poolingu ušetřili celkově téměř 7 tisíc tun CO2, 6 tisíc stromů a došlo k redukci 608 tun odpadu,“ říká Frederic Rotrou, country lead ve společnosti CHEP CZ. A dodává, že velký přínos pro zákazníky i pro životní prostředí má také projekt sdílení přepravních kapacit (nákladních vozidel) v rámci reverzní logistiky palet.
Jedním z projektů, jež v souladu se strategií zelené logistiky realizuje společnost Škoda Auto, je optimalizace využití kontejnerového prostoru pomocí umělé inteligence. Aplikace Optikon dokáže vypočítat optimální umístění palet různých velikostí v nákladních kontejnerech a díky tomu je možné zvýšit využitelnost prostoru až o tři kubické metry. „Jen za prvních šest měsíců došlo k úspoře 151 kontejnerových zásilek, což odpovídá 80 tunám emisí CO2,“ uvádí David Strnad, vedoucí logistiky značky Škoda ve společnosti Škoda Auto.
Úsporné, a přitom technologicky pokročilé
V průmyslovém developmentu je na pořadu dne nejen výstavba ekologicky a energeticky úsporných budov, ale i využití „vysloužilých“ industriálních areálů – tedy brownfieldů. Jejich revitalizací je možné vytvářet moderní průmyslové zóny v místech, které jsou nezřídka opuštěné a kam lze jiný typ aktivit jen stěží umístit. Na podobné projekty se v ČR zaměřují například developerské firmy Contera nebo Panattoni.
Druhá, neméně podstatná rovina je stavební a k ní patří zejména pokročilé materiály/technologie používané při výstavbě. „Modernizace průmyslových hal postupuje každý rok kupředu. Trend eco-friendly a certifikovaných budov nabízí širokou škálu možností,“ upozorňuje Laurent Jechoux, obchodní ředitel společnosti Contera. Jde konkrétně o využití solárních panelů, rekuperaci a tracking spotřeby energie, lepší izolační panely, rekuperaci dešťových vod, použití recyklovaných materiálů pro novostavbu či instalaci nabíjecích stanic pro elektroauta v areálech.
„Součástí zelené logistiky jsou především prvky spořící energie či vodu, vracející přírodu do okolí průmyslových areálů a také umožňující sportovní či relaxační vyžití pro pracovníky,“ konstatuje Pavel Sovička, generální ředitel společnosti Panattoni pro ČR a SR. Naopak rizikem zelené logistiky jsou řešení, která nevycházejí příznivě ekonomicky a paradoxně ani ekologicky, byť to na první pohled může působit jinak. Příkladem jsou podle Pavla Sovičky tzv. zelené střechy, které kladou nepřiměřeně vysoké požadavky na střešní konstrukce a zároveň pohlcují vodu, čímž brání její akumulaci v okolní krajině. „Daleko lepším řešením vodního systému je retenční nádrž se vsaky,“ podotýká.
Stále více se u průmyslových budov uplatňují certifikace udržitelnosti – např. podle BREEAM nebo LEED standardů, a to pro novou výstavbu (BREEAM New Construction) nebo stávající budovy a jejich provoz (BREEAM In Use), jak zmiňuje Robert Sgariboldi, head of Industrial Agency, CFO ve společnosti 108 Agency. Jako příklad uvádí nedávno zprovozněné distribuční centrum německého internetového prodejce Real Digital v Chebu od developera Panattoni. „Jedná se nejen o budovu s nejvyšší úrovní certifikace udržitelnosti, ale také díky blízkosti k německému trhu má výběr lokality pozitivní dopad na dopravní zátěž celkového dodavatelského řetězce vůči životnímu prostředí,“ vyjmenovává hlavní pozitiva uvedeného projektu Robert Sgariboldi.
„Zelenou logistiku je ale potřeba vnímat i uvnitř skladu,“ připomíná Pavel Ruda, transport manager for CZ and SVK ve společnosti FM Logistic. Jde například o vhodný typ zářivek, které se používají pro osvětlení plochy, nebo montáž pohybových čidel, jež výrazně snižují náklady na odběr elektřiny. A opomenout nelze ani udržitelnou manipulační techniku – tj. které stroje se využívají nebo jaký je typ baterií včetně jejich výdrže.
Názor odborníka
„Přehled o dopadech na životní prostředí“
Stále více společností si uvědomuje potřebu dekarbonizace silniční nákladní dopravy. Není však nezbytné čekat na komerční dostupnost nových technologií. Naše zkušenosti s programem Lean & Green ukazují, že první, ale zásadní krok je získat celkový přehled o emisích z vlastní činnosti. Kolik tun CO2 společnost produkovala za rok celkově, kolik to představuje na tunu, paletu přepraveného zboží. Jaké je celkové zatížení dopadající na životní prostředí. A jakého zlepšení je možné dosáhnout v meziročním srovnání. Například lepší efektivitou a plánováním distribuce nebo zvýšením podílu vozidel s vyšší třídou Euro při modernizaci vozového parku. Ale i praktickými opatřeními na straně přepravců – pravidelnou kontrolou tlaku v pneumatikách, školením řidičů ohledně efektivity jízdy, včetně pravidelného oznamování těch nejlepších. Samozřejmě zásadní je otázka vytěžování a efektivity využití přepravní plochy/objemu vozidla.
Tomáš Martoch
senior manažer ECR a člen Evropského řídícího výboru programu Lean & Green
GS1 Czech Republic
Článek vyšel i v časopise Systémy Logistiky 191 / leden-únor 2021.