Návratnost investice je jedním z faktorů, který rozhoduje o tom, zda se firmy pustí do robotizace nebo aspoň do vyšší míry automatizace svých logistických činností. „Podle typu projektu se návratnost pohybuje od tří do pěti let, což jsou čísla uváděná našimi zákazníky. Často je ale požadována návratnost kratší než tři roky,“ říká Marian Gono, generální ředitel SSI Schäfer Systems International.

Jakých nejnovější trendů v oblasti automatizace a robotizace si všímáte?
Všeobecně platí, že je nedostatek lidí na trhu a zároveň „šlape“ ekonomika. Obzvlášť to vidíme v České republice, která je proexportně orientovaná. V dnešní době firmy velmi investují do různých programů na automatizaci vlastních výrobních a logistických procesů nebo jejich zefektivnění – ať už implementací AGV systémů, automatických skladů nebo pomocí robotizace.

Které logistické operace zejména jsou předmětem zájmu o robotizaci?
Vidíme velký prostor a zájem zejména o robotizaci při vychystávání. Firmy již zvládly převoz přepravky z bodu A do bodu B, tedy naskladnění a vyskladnění. Jedním z okruhů, kde lze nahradit lidskou ruku, je vychystávání nestandardních balíků z hlediska velikosti nebo tvaru. Naše firma provozuje vývojové centrum, v němž testujeme různé typy balíků a procesů a snažíme se nové technologie a poznatky nasazovat do provozů z oblasti distribuce, 3PL nebo balíkových služeb. Momentálně se tato oblast velmi rozvíjí a roste poptávka. Samozřejmě od identifikace příležitosti přes implementaci k realizaci vede dlouhá cesta. Musíme třeba zohlednit, jaký počet a typ balíků je vhodný k manipulaci, což se v dynamickém prostředí těchto služeb velmi mění.

Dá se nastínit časový rámec implementace například pro standardní 3PL společnost?
Záleží na rozsahu projektu a v jaké fázi vnitropodnikových rozhodovacích procesů se firma nachází. Běžný případ, se kterým se setkáváme, probíhá dva roky od prvotní myšlenky o automatizaci a navržení konceptů s kalkulací cenových nabídek. Následuje vnitřní rozhodovací proces u zákazníka, aby došlo ke schválení implementace jednotlivých procesů včetně investic. Poté přicházejí na řadu naše záležitosti – projekční práce, výrobní procesy, implementace a instalace na místě, spuštění a finální akceptace. Za ideálních podmínek trvá celá procedura dva roky. Pokud je pro firmy vhodnější pouze jednotlivý proces, například vychystávací stanice, je to otázka několika měsíců. Nahradíme-li vychystávání v rámci chození po skladě systémem stanic goods to person, které jsou navázány na dopravníky, bavíme se o půlročním časovém okně od konceptu po finalizaci.

Vzniká vzhledem k vysoké poptávce problém s výrobními kapacitami na straně dodavatelů automatizace?
I u nás máme plné výrobní zakázky a jsme „vybookovaní“, ale zároveň kolegové ve výrobních podnicích v dalších zemích mají tak nastavené postupy, abychom vše zvládali. K druhotným aktivitám, jako jsou příprava výroby, zušlechtění určitého materiálu nebo k pracovním úkonům typu sváření, využíváme outsourcing. Vzhledem k rozsahu byznysu i aktuálním objednávkám však dodací termíny nenatahujeme.

Již roky používáte například svařovací roboty. Jak daleko jste vy sami pokročili v robotizaci výroby?
Pokud jde o menší díly, u nichž je jednodušší manipulace, používáme roboty pro svařování a ukládání na palety. U našich systémů, kdy se bavíme o desítkách metrů vysokých skladových věžích nebo zakladačích, je však rozsah použitelné automatizace menší. Často se jedná o jednoúčelové stroje, u nichž je drahý vývoj, a také záleží na míře jejich vytížení. Automatizace se týká spíše efektivity při skladování, systémů označování zakázek a rychlého plynulého vychystávání. Obsluha používá PDA propojené s WMS, abychom dokázali jednoznačně a rychleji zvládat logistický tok.

Jaké výzvy, příležitosti i překážky pro automatizaci v Česku očekáváte?
I při srovnání s kolegy z ostatních zemí střední Evropy se Česká republika nachází v automatizaci nejdále. Výrobní podniky a logistické firmy skutečně drží krok se západní Evropou. Tím, jak je Česko geograficky a proexportně orientované, bude tento trend pokračovat. Každá automatizace musí mít pozitivní byznys plán. Investice musí být v rozumném čase zaplacena, což závisí na interních pravidlech společnosti zamýšlející automatizaci.

A problémem je, že firmy chtějí stále kratší časy návratnosti investice…
Podle typu projektu se návratnost pohybuje od tří do pěti let, což jsou čísla uváděná našimi zákazníky. Často je ale požadována návratnost kratší než tři roky. Od formy a rozsahu automatizace se odvíjí, zda si firma zvládne návratnost rozložit do časového horizontu. A dále musíme být schopní vyvíjet vhodná AGV řešení, abychom klienty dokázali uspokojit. Sledujeme, že společnosti, které nás osloví s požadavkem automatizace, po určité době a nastínění konceptů postupně ubírají ze svých představ a směřují od automatizace k poloautomatizaci. Případně spolupráce neskončí projektem a klient odkloní svůj požadavek do budoucna.

Závisí to jen na interním nastavení „standardní“ tříleté návratnosti?
Každá firma má rozdílný přístup. Management zahraničního podniku musí hlásit plánované investice matce. Vytvářejí se střednědobé plány a návratnost je jedním z ukazatelů. Výzvou je, jak budou společnosti schopny přežívat dál, když finančně neutáhnou investici na automatizaci, a zároveň se budou potýkat s nedostatkem lidí na trhu. Je otázkou, jakým způsobem zvládnou fungovat následující roky. Možná je problém spojen i s tím, jak vláda v ČR umožňuje dovoz levné pracovní síly z třetích zemí, jako je např. Ukrajina a Gruzie. Selským rozumem bych řekl, že pokud budou firmy schopné získat zaměstnance ze zahraničí, bude to pro ně levnější a operativnější než investice do automatizovaného řešení. Další ovlivnění situace může přinést zdanění robotů a automatizace. Jestliže budou za dalších 10 až 15 let nasazeny ve velkém množství, ztratí lidé práci a stát bude nucen vykrýt rozpočtový deficit.

Počítáte s vizí zdanění robotů ve strategii své společnosti? A představuje to spíše ohrožení, nebo naopak příležitost pro další růst, který by kompenzoval ztráty vzniklé zdaněním?
V každé situaci si najdeme jedno nebo druhé. (směje se) Uvidíme, jak se na to firmy budou dívat. Dnes máme určenou cenu projektu a návratnost ve finančních nebo časových ukazatelích. V budoucnu bude společnost nebo dodavatel odvádět státu procenta – určitou daň – za robota. Jednoduše se tím navýší cena zakázky. Promítne se do kalkulace a ovlivní ekonomiku celého procesu. Reálně nedovedu určit, co to bude přesně znamenat pro firmy a jak bude fungovat trh. Na jedné straně si stát hlídá pracovní trh, aby lidé za prací nemigrovali ve velkém. Na druhou stranu existují obrovská množství pozic, které není možné pracovně obsadit, a robot znamená jedinou náhradu.

Jaké vidíte možnosti ve fenoménech jako internet věcí či big data?
Naše systémy jsou nasazované v kombinaci s WMS, který ukládá veškerá data o pohybech, skladových položkách a objednávkách. Z pohledu zákazníka představuje náš systém black box, kdy něco zaskladní a ví přesně kam a v jakém množství. Dostáváme impuls od zákaznického ERP systému a vyskladníme podle nastavených pravidel. Software umožňuje zpracování analýzy o míře zaskladněnosti nebo rotaci položek. Veškeré informace má zákazník k dispozici a nadefinuje si požadavky – jaká data, v jaké frekvenci a jaké reporty požaduje.

Vraťme se ještě k návratnosti. Na trh jste uvedli přepravní systém Weasel. Jde o snahu přinést „light“ řešení automatizace pro společnosti, které se bojí dlouhodobých investic?
Vždy nasazujeme takový typ technologie, který je vhodný pro dané podmínky a skladovou jednotku. AGV typu Weasel je designovaný pro převoz drobného zboží skladovaného v kartonu či KLT boxu. Je nasazován v situacích, kdy je potřeba převážet boxy v rámci haly nebo závodu po určité trase. Samozřejmě volíme mezi AGV versus dopravníkem, ale každý se nasazuje za jiných podmínek. Dopravník je vhodný do vysokoobrátkového prostředí, kde se počítají hodinové výkony na tisíce, kdežto u AGV jde o stovky na hodinu. Rychlost AGV vozíku je přibližně metr za sekundu. Vždy začínáme analýzou situace u zákazníka a rozhodujeme se, jaký typ zařízení bychom použili. Pokud padne volba na AGV, je spojen s výhodami, kdy vozík sdílí trasu spolu s komunikacemi pro vysokozdvižné vozíky nebo personál. Má zabudované inteligentní senzory a je schopný identifikovat cizí předmět na trase a zastavit. Je možné ho napojit na řídicí systém celé společnosti – WMS s plně automatizovaným skladováním, resp. nakládáním a vykládáním. Od počtu nasazených AGV vozíků se pak odvíjí cena.

A ta zmiňovaná návratnost v tomto případě hraje roli?
Z námi realizovaných projektů s vozíkem Weasel se umíme dostat na dva a půl až tři roky návratnosti v systému pro přesun zboží. A pokud se takto ptáte, je třeba pamatovat na taktickou věc. Ve firmách často pracují manažeři, kteří v určitém období sledují ziskové a investiční cíle. To, co rozhodnou dnes, uvidí ve výsledku své práce za dva roky, a Weasel je pro tento typ investice velmi vhodný.

Lze segmentovat trh z pohledu zájmu o automatizaci a robotizaci? Které obory se o to nejvíce zajímají?
Pokud mám hodnotit situaci u našich zákazníků, vidíme, že jde o firmy, které mají svůj byznys garantovaný na delší období. Poskytovatelé logistických služeb fungují se smlouvami na tři až pět let a doposud nebyli schopni výrazněji vstoupit do oblasti automatizace. Pracovali s manuálním regálovým skladem obsluhovaným vysokozdvižnými vozíky, v některých případech poloautomatizovanými VNA vozíky. Ale i zde se situace mění, logistický byznys je náročný a firmy se začínají o automatizaci zajímat a přemýšlejí, za jakých podmínek by ji dokázaly implementovat a zvýšit efektivitu. Výrobní podniky – farmaceutické, FMCG a další – pracují s automatizací již déle.

Máte nějaké zajímavé příklady z poslední doby?
Ideálním příkladem je Budějovický Budvar. Plně automatizovaný sklad provozuje také výrobce dortů Marlenka, stejně jako Europasta v Litovli, kde je sklad hotových výrobků zásobovaný přímo z výrobní linky. Tyto firmy berou automatizaci jako efektivnější způsob logistiky, která zároveň může představovat konkurenční výhodu. Ve špičkách jsou pak schopny vykrýt veškeré zakázky. Farmaceutické distribuční společnosti patří k ziskovým segmentům na trhu a jsou schopné investici do automatických systémů profinancovat. U nich sledujeme zvýšený zájem o vylepšení logistické situace a zefektivnění. Cítíme, že usilují o konkurenční výhodu, aby dokázaly rychleji reagovat na požadavky zákazníků, přijmout, vychystat a expedovat objednávku do několika hodin. V oboru panuje silný konkurenční boj o zákazníky a automatizace jim může pomoci.

Lze tedy říci, že výrobní firmy, které často pracují s vlastním kapitálem, tolik nehledí na rychlost návratnosti investice?
Spíše to znamená, že firmy počítají se svou dlouhou existencí a dokážou si spočítat, že ačkoliv nezvládnou návratnost do pěti let, podpoří je v růstu v delším časovém horizontu. A firmy potřebují být schopné zvládnout nárůsty v objemech. Dobrým příkladem je Budějovický Budvar, kde investice šplhají do desítek milionů korun ročně a uskutečňují je vlivem vnitřní odvahy změnit interní procesy. Zároveň získávají konkurenční výhodu díky možnosti expedovat nonstop.

Rychle roste elektronický obchod, ale až na výjimky nevidíme nějaké výrazné projekty v robotizaci…
Segment online nákupů je velmi dynamický s nárůsty desítek procent ročně, a nikdo neumí předpovědět, jak bude trh vypadat za dva nebo pět let. Je pak těžké vytvářet plány rozvoje nebo layoutu haly v dlouhodobějším výhledu. Nelze předjímat, jak budou vypadat produkty a jejich balení a podobně. Pokud firmy plánují nové sklady, často jsou to manuální sklady s policemi, paletami nebo ocelovými galeriemi pro využití výšky haly, které jsou doplňovány určitými prvky automatizace – dopravníky, WMS, pick to light, PDA pro exaktní a rychlejší identifikaci zboží. Velmi obtížně se ale plánuje ucelenější koncept skladu. Firmy se navíc obávají výše investice. Pokud by kupříkladu měly investovat do výškového AKL systému, jde o velkou investici. AKL se dá se samozřejmě přestěhovat, ale zákazníci nevědí, jak se bude situace vyvíjet, a váhají, jakým směrem se vydat.

Kolik dostanete poptávek na automatizaci a kolik z původních plánů se zrealizuje?
Firmy nás mohou kontaktovat přes webový portál, vyplní formulář a vyjádří zájem o automatizaci interních procesů. Již z poptávky si částečně dovedeme představit, jakým způsobem se spolupráce bude odvíjet. Ke všem potenciálním zákazníkům přistupujeme seriózně. V rámci diskusí s klientem vyhodnocujeme stávající situaci, existující problémy a výsledek jejich řešení či skladové parametry. Pak zvažujeme, zda a jaký způsob řešení dokážeme klientovi nabídnout. Musím však připustit, že úspěšnost, tedy plná implementace těchto návrhů, představuje pět až deset procent ze všech poptávaných.

Firmy to tedy vyzkoušejí a zjistí, že robotizace nebo automatizace jsou pro ně drahé?
Zájem na trhu je obrovský, ale někdy klienti nemají představu, o jakých cenách se bavíme. Pokud sdělíme částku ve výši 70 milionů korun, klient začne z požadavků ustupovat a vydá se například cestou poloautomatizace. Obvykle má konkurenční nabídku poloautomatizovaného systému, a tak se rozhodne třeba pro VNA a zavede WMS, aby automatizaci vůbec nastartoval. Výhodou je, že můžeme postupovat v krocích a rozdělit implementaci do etap. Podle toho, jak zákazníkovi dovolí cash flow, podniká postupné kroky směrem k automatizaci – proces zrychlí, zpřesní, případně zvládne nastavit.

Na závěr jedna spekulativní otázka: Kam se podle vás bude ubírat skladování v horizontu deseti až patnácti let?
Dosud se automatizace nasazovala do vysoce standardizovaných procesů, kdy zákazník používá jeden typ bedny v milionech kusů a při tisících operací denně. Prostor pro další expanzi vidíme v tom být schopni pomoci klientům, kteří mají širokou škálu portfolia, sortiment v různých velikostech a typech balení, atypické rozměry, obtížně uchopitelné věci, s denním obratem stovek kusů, kteří zároveň cítí potřebu posunout se dál. Naše společnost vyvíjí robotizaci, která by uměla šetrnější manipulaci s nestandardizovaným typem zboží včetně eliminace poškození. Do budoucna tak bude možné nahradit lidskou ruku a zefektivnit procesy. Investujeme nemalé prostředky, což je znát i na trhu prostřednictvím akvizic firem, které jsou lídry v oblasti robotizace. Náš koncern pracuje na začlenění nového sortimentu do stávajícího portfolia. Druhou oblast, kam investujeme velké finanční prostředky, představují IT služby. Týkají se hlavně systému řízení skladu Wamas, který neustále zdokonalujeme, abychom vytěžili maximum z nasbíraných dat. Co bude dál, opravdu netuším, ale zcela jasně sledujeme, že nás stále víc firem kontaktuje a požaduje přípravu konceptu pro automatizaci. Jejich počet narůstá a přicházejí z různých průmyslových oborů. Takže už to není klasická paleta a bedna, ale různé drobné věci, na které musíme vymyslet systém zabezpečení, manipulace, bezpečného zabalení, vychystání a expedice. Musíme být schopní dodat řešení každému zájemci o automatizaci, a to se asi v následujících letech nijak zásadně nezmění.

Marian Gono
Od ledna 2017 zastává pozici generálního ředitele společnosti SSI Schäfer Systems International. Předtím působil téměř pět let ve firmě DEXION, a to na postu obchodního ředitele pro východní Evropu. V letech 1998 až 2010 byl ředitelem obchodu a distribuce slovenské filiálky společnosti Heineken.

Text a foto: Stanislav D. Břeň